Dosud nezveřejněné fotografie ukazují povstání ve varšavském ghettu. Pořídil je tajně polský hasič

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Grzywaczewski se do varšavského ghetta dostal spolu s dalšími polskými hasiči, které nacisté povolali, aby při potlačování povstání a vypalování ghetta zabránili rozšíření plamenů. Grzywaczewskému bylo tehdy třiadvacet let. Vzal si s sebou fotoaparát, kterým tajně pořizoval snímky, například odvádění Židů na takzvaný Umschlagplatz, tedy shromaždiště, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora.

Pohled, který nezapomenu

V deníku, který si během války vedl, si zapsal: „Pohled na lidi, které odtamtud (míněno z bunkru) vyváděli, mi asi zůstane v paměti do konce života. Tváře (…) s nepřítomným, bezduchým výrazem. (…) postavy zhroucené hladem a strachem, špinavé, vyčerpané. Hromadně zastřelení, někteří živí padají přes mrtvoly jiných, už popravených.“ O tom, že v ghettu fotografoval, se ale v deníku nezmiňuje.

„Zdá se, že Leszek Grzywaczewski se snažil tyto scény zaznamenat ze všech sil, jelikož si uvědomoval, jak je důležité zdokumentovat události nepřístupné očím lidí na druhé straně zdi ghetta,“ píše muzeum.

Záběry na fotografiích jsou často rozmazané, pořízené ve spěchu, ze skrytého místa, částečně zakryté rámem okna, stěnou budovy nebo postavami lidí stojících v popředí.

Muzeum na snímcích oceňuje, že nedokumentují dění ve varšavském ghettu ve službách nacistické propagandy. „Fotografie, byť tak nedokonalé, jsou nesmírně cenné. Jsou to jediné snímky, o nichž víme, že byly pořízeny uvnitř ghetta během povstání, a jejichž autory nejsou Němci,“ uvedlo muzeum.

Fotil opakovaně

Grzywaczewski zemřel v roce 1993. Nově objevené negativy vypátral fotografův syn, filmový producent Maciej Grzywaczewski, na žádost polského muzea. Rodinný foroarchiv procházel několik měsíců, negativy objevil prý v poslední krabici.

Obsahují téměř padesát záběrů, dvě třetiny z nich zachycují ghetto. Jsou mezi nimi i negativy ke dvanácti už dříve publikovaným fotografiím, které se dochovaly vytištěné a jsou uloženy mimo jiné v muzeu holocaustu ve Washingtonu.

Negativ fotografií, které Zbigniew Leszek Grzywaczewski pořídil během povstání ve varšavském ghettu
Zdroj: Muzeum Polin/z archivu Maciej Grzywaczewski/Zbigniew Leszek Grzywaczewski

Mnohé záběry ale podle polského muzea nebyly nikdy vystaveny. „Jsou to pohledy na kouř nad ghettem, na tamní ulice a dvorky, na vyhořelé domy, hasiče zdolávající požár na střeše domu i při pauze na jídlo,“ doplnilo muzeum.

Film také pomohl určit, v jakém pořadí byly záběry pořízeny, je jasné, že Grzywaczewski pronesl fotoaparát do ghetta více než jednou. V ghettu se pohyboval pravděpodobně zhruba čtyři týdny na přelomu dubna a května 1943.

Povstání nemělo šanci na úspěch

Snímky představí muzeum veřejnosti na výstavě, která začne 18. dubna příštího roku. Tedy v předvečer osmdesátého výročí události, během níž se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě v zoufalém pokusu snažili odvrátit deportace do nacistických vyhlazovacích táborů. Bylo to největší ozbrojené povstání Židů za druhé světové války a také první významná městská vzpoura proti nacistům v okupované Evropě.

Povstání mělo malé šance na úspěch, nacisté ho potlačili za necelý měsíc, stalo se však symbolem vzdoru ve zdánlivě marné situaci.

Zahynulo při něm 13 tisíc Židů, dalších zhruba 50 tisíc nacisté deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mrtvých na německé straně bylo sto až dvě stě. Přibližně čtyřicítce židovských bojovníků se podařilo z ghetta uprchnout kanály a část z nich vytvořila partyzánské oddíly, další vstoupili do polských jednotek a někteří později bojovali ve Varšavském povstání v roce 1944. Do toho se zapojil i Zbigniew Leszek Grzywaczewski, během bojů utrpěl zranění nohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...