Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Nahrávám video
Události, komentáře: Spisovatel a nobelista Orhan Pamuk
Zdroj: ČT24

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Řada místností výstavy Útěcha věcí je propojena s vašimi romány. Například my se teď nacházíme v části Muzea nevinnosti, což je jednak skutečné muzeum, které jste vytvořil v Istanbulu, ale také název vašeho románu. Můžeme vaše výtvarná díla považovat za rozšíření vaší literární tvorby?

Tato výstava ani moje výtvarná tvorba obecně rozhodně není jen ilustrací knih, které píšu. Vitríny, které vidíte kolem nás, odkazují k jednotlivým kapitolám románu, který jsem napsal a který vyšel v roce 2008. Psal jsem tu knihu pět let a zároveň jsem budoval muzeum.

V knize vyjadřuji myšlenku, že pohled milence je velmi podobný pohledu romanopisce. Když jste zamilovaný, zaměřujete se na každý detail milované bytosti. To se, podle mých měřítek, velmi podobá mému přístupu ke světu.

Svět je nakonec nádherné místo, a přestože se můžeme potýkat s potížemi, stále nám záleží na jeho detailech. Kemal, nebo Orhan, protože se svému hrdinovi velice podobám, toto muzeum vytvořil k poctě své milované, která na konci románu... No, konec možná prozrazovat nebudu.

Když mluvíme o detailech: Jsou dva druhy spisovatelů. Jeden vypráví popisem, vykreslením atmosféry, jiní zase vystavěním dramatu. Předpokládám, že vy patříte k tomu prvnímu typu, je to tak?

Někdy, abych objasnil svou pozici spisovatele, používám takové hrubé, až vulgární rozlišení. Když si přečtete stránku, kterou jsem napsal, jako první se vám v mysli zjeví obraz. Tvrdím, že romány pracují s obrazy.

Spisovatel nebo spisovatelka má obraz ve své hlavě, pak ho popíše, čtenář si ten popis přečte a pokouší se v hlavě tento obraz znova poskládat. Taková komunikace funguje skvěle, pokud čtenář ve své představivosti vidí to, co spisovatel popíše. Takže pro mě jsou obrazy na prvním místě.

Karanténu se rozhodl nevysvětlovat

Část této výstavy je věnována také románu Morové noci, který právě teď vyšel v českém překladu. Před několika lety jste v rozhovoru pro list The Washington Post zmínil, že tento román vzešel z vaší potřeby zabývat se autoritářstvím tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Na začátek musím říct, že jsem tu knihu začal psát před pandemií koronaviru. A když jsem se blížil ke konci, byl jsem najednou zaražený! Myslel jsem si, že má kniha bude obskurní a velmi historická. Vysvětloval jsem čtenáři, co je to karanténa a co je lockdown. To jsem vysvětloval a myslel jsem si, že by to lidem mohlo připadat zajímavé. A najednou byla slova jako lockdown a karanténa na titulních stranách všech tureckých novin, všech světových novin!

Začal jsem se škrábat na hlavě: Co budu teď dělat? Lidé si pomyslí, že opisuji od koronaviru! Ale nakonec jsem se rozhodl román dokončit, trochu ho upravit. Nevysvětlovat, co je karanténa. I bez toho je ta kniha dlouhá. A teď jsem šťastný, že vyšla také v českém jazyce.

Morové noci se zabývají těžkými tématy, ale je to taky překvapivě vtipná kniha. Proč jste ten příběh vlastně původně zasadil na fiktivní místo?

Rozhodl jsem se ten román zasadit na izolované místo. Ale potřeboval jsem fiktivní ostrov, protože jsem nechtěl, aby si mí čtenáři říkali: Já přece na tomhle ostrově bydlím a nic takového se nestalo! A tenhle detail má špatně! Protože ty detaily odpovídají Osmanské říši pozdního 19. století a raného 20. století. A to byla velmi pestrá kultura, která je – alespoň doufám – v příběhu pečlivě popsána. Ale nechtěl jsem, aby mi místní říkali, že se něco nestalo. Chtěl jsem prostě psát příběh o autoritářství, příběh o zrodu nového národa, o tom, jak jazyk ovlivňuje naše přemýšlení o novém národě. To byla ta velká témata.

A pak tu byla menší témata: Jak se bojíme smrti? Když jsme zavřeni v jedné místnosti během pandemie, jak se bojíme? Chtěl jsem napsat román z osmanských časů, jako byla moje Bílá pevnost nebo Jmenuji se Červená. Chtěl jsem vytvořit kroniku impéria s otázkou strachu ze smrti.

Myslím si, že přemýšlení o smrti je tou nejumělečtější, nejproduktivnější a nejdramatičtější věcí, kterou v životě děláme. Když je vám šedesát, sedmdesát, tak je přirozené, že o smrti přemýšlíte. Ale když je vám dvacet nebo třicet a přemýšlíte o smrti, můžete dojít k ohromujícím závěrům! Veškerá dobrá literatura vychází z toho, že mladí, chytří, vynalézaví lidé přemýšlí o smrti. A jak docílit toho, abych měl v knize mnoho smrti? Proto jsem knihu zasadil do pandemie, která zabije každého třetího, s tím, že jsem zároveň popsal úpadek Osmanské říše.

„Politický být nechci“

Zajímalo by mě, jak by měl proti všem těm problémům dnešního světa, kterých v poslední době jen přibývá, podle vás bojovat umělec, nebo konkrétně spisovatel?

Bojovat je silné slovo. Já sám příležitostně vyjádřím nějaký politický názor. Ale považoval bych za neetické, kdybych tvrdil, že mám strach, zatímco můj přítel skutečně sedí ve vězení. To nemůžu dělat.

Nemůžu říct, že jsem tak moc čestný člověk, který neustále bojuje proti Erdoganově vládě. Tak silný nejsem. Na počátku mé kariéry byl každý politický. Já jsem si řekl, že politický být nechci. Ale mezinárodní sláva mi přinesla i politickou zodpovědnost.

Není trochu paradoxní, že stejná vláda, která se vás snaží dostat do vězení, vám dala bodyguarda, abyste byl v bezpečí?

Turecký ministr zahraničí Abdullah Gül, který se později stal prezidentem, byl na cestě do Evropy a tam mu říkali: Turecko chce uvěznit Pamuka a zároveň vstoupit do Evropské unie? S tím šel za zbytkem vlády a zároveň to řekl i mně samotnému, protože je to čestný člověk.

V té stejné vládě ale byli i jiní, pravicovější politici, kteří mě chtěli zavřít do vězení. Je to složité, nešlo o rozhodnutí jednoho člověka. Takže na mě vláda útočila a zároveň mi dala tři bodyguardy. Později mi nechali jen jednoho, takže si občas nemohu pomoci a musím říct takový ironický vtip: Prosím, nekritizujte Turecko příliš. Měl jsem tři bodyguardy a teď mám jen jednoho, takže se zlepšujeme a vyvíjíme, buďte na nás mírní!

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
před 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Kvíz: „Děti, rychle sem!“ Jak dobře znáte tvorbu oslavence Zdeňka Svěráka?

Scenárista, cimrmanolog, divadelník, herec, autor písniček pro děti i spisovatel Zdeněk Svěrák slaví 28. března devadesáté narozeniny. Česká televize připomíná jeho tvorbu při té příležitosti ve svém programu. A jak dobře Svěrákovy role, filmy či písňové texty znáte, prověří webový kvíz.
včera v 09:00

VideoSněhová královna tančí v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo se rozhodlo v tanečním představení převyprávět klasický pohádkový příběh Hanse Christiana Andersena. Inscenaci Sněhová královna vytvořili choreograf Paul Julius a hudební skladatel Jan Jirásek. Kombinuje klasický balet s dynamickými prvky moderního tance. Zůstává ale příběhem dívky Gerdy, která se vydává zachránit svého kamaráda Kaye poté, co jeho srdce zledovatělo.
27. 3. 2026

Rodina odráží společnost, míní Omerzu. V kinech to dokládají Nevděčné bytosti

Do tuzemských kin vstupují Nevděčné bytosti. Nový snímek režiséra a scenáristy Olma Omerzua odkrývá problémy během jedné rodinné dovolené. Herecké obsazení je mezinárodní, například otce si zahrál Ir Barry Ward.
27. 3. 2026

Peníze či drogy za „správný“ lístek. Film viní Fidesz z kupčení s hlasy

Vládní Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána před dubnovými volbami do parlamentu čelí obvinění z masového kupčení s hlasy, píše server BBC News s odkazem na dokumentární film s názvem Cena hlasu. Snímek nezávislých tvůrců dlouhodobě mapoval praktiky, které nyní v průzkumech zaostávající strana používá ke zvrácení výsledků. Představitelé Fideszu obyvatelům maďarských žup prý nabízí třeba peníze, práci, potřebné léky nebo nelegální drogy.
27. 3. 2026
Načítání...