Do Pompejí se vrátila erotická mozaika, kterou ukradl důstojník wehrmachtu

Do Pompejí se po osmi desítkách let vrátila mozaika s erotickým motivem z dob starověkého Říma. Během druhé světové války ji ukradl německý nacistický důstojník.

Umělecké dílo umístěné na travertinové desce se datuje do období mezi posledním stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. Vyobrazuje intimní scénu, zachycující polonahého muže v posteli, před nímž stojí spoře oděná žena.

„Vidíme tady nové téma, rutinu domácí lásky,“ popsal výjev ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel. Podotkl, že v období od zhruba čtvrtého do prvního století před naším letopočtem se oslavovala hlavně vášeň mytologických a hrdinských postav. Oproti tomu výraz mužské postavy na mozaice „působí téměř znuděně“, poznamenal ředitel.

Vrácená mozaika z Pompejí
Zdroj: Reuters/Pompeii Archaeological Park/Ministry of Culture/Handout

Kapitán wehrmachtu, který mozaiku před osmdesáti lety odnesl, byl během druhé světové války přidělen k vojenskému logistickému útvaru v Itálii. Následně mozaiku daroval civilistovi, který si ji nechal až do své smrti.

Když si jeho dědicové uvědomili původ díla, kontaktovali italské úřady, aby zařídili jeho vrácení. Mozaika se pak z Německa do Itálie vrátila diplomatickou cestou. Původ díla se podařilo vystupovat i přes nedostatek údajů o kontextu jejího původního umístění.

Vrácení děl napomáhá svědomí i kletba

Ředitel archeologického parku v Pompejích uvítal navrácení mozaiky jako „hojení otevřené rány“. Signalizuje podle něj důležitou změnu v mentalitě lidí, jelikož „pocit vlastnictví (ukradeného umění) se stává těžkým břemenem“.

„Vidíme to často v mnoha dopisech, které dostáváme od lidí, kteří ukradli třeba jen kámen, aby si domů přivezli kousek Pompejí,“ dodal. A nemusí jít jen o otázku svědomí.

Vrácená mozaika z Pompejí
Zdroj: Reuters/Pompeii Archaeological Park/Ministry of Culture/Handout

Zuchtriegel totiž také připomněl „kletbu“, která podle pověry stihne každého, kdo v Pompejích ukradne nějaký artefakt. Legenda praví, že na takového jedince čeká neštěstí. V průběhu let ji přiživilo několik turistů, kteří vraceli ukradené předměty s tvrzením, že jim přinesly smůlu nebo způsobily tragédie, napsala agentura AP.

Mozaika bude nyní vystavena společně se stovkami dalších předmětů a archeologických nálezů v Pompejích, které v roce 79 našeho letopočtu zničila erupce sopky Vesuv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...