Do kin míří Fichtelberg. O dozrávání rytíře vypráví hrané scény i animace

Do kin vstoupí 9. října vizuálně poetický film Fichtelberg režiséra a scenáristy Šimona Koudely. Stylizovaný příběh o mladém rytíři, který se vydává za poznáním i svobodou, kombinuje hrané scény s animací. Snímek vznikl v koprodukci České televize.

Příběh se odehrává v roce 1547 v Jizerských horách, kde se české, německé a italské obyvatelstvo setkává v oblasti tuzemských hraničních hor. „Má to reálný historický základ, hrají v tom dvě reálné historické postavy a všechno, co se ve filmu děje, není úplně vymyšlené. Takže by se dalo říct, že by se ten příběh klidně mohl stát,“ uvedl Koudela, který je rovněž autorem scénáře a výtvarné koncepce.

Do osady v Jizerských horách přijíždí mladý rytíř Petr Pětipeský z Chýš a Egenbergu. Má za úkol řídit stavbu kamenného mostu přes hlubokou propast, aby se otevřela cesta k očekávanému bohatství ukrytému v horách. Místní osadníci ale žijí v zajetí pověr a stavby se bojí. Rytíř Petr si začíná uvědomovat, že za jejich strachem se skrývá skutečné nebezpečí. Když za záhadných okolností zmizí dívka Alma, vydává se Petr po její stopě a ocitá se v neznámém světě plném tajemství, starých technologií a skrytých nebezpečí.

Z filmu Fichtelberg
Zdroj: CinemArt

„Je to cesta mladého hrdiny za dobrodružstvím, poznáním sama sebe, za hledáním vlastní duše. Musí se dostat až za hranici svého života, kde něco pozná, něco pochopí a stane se z něj jiný člověk. Dá se říci, že dozraje,“ říká Koudela.

Hlavní roli Petra ztvárnil Jan Dlouhý, hlavní ženskou postavu hraje Viktória Jurištová. Vedle nich se ve filmu objevují Ivan Franěk, Ondřej Stupka, Jaroslav Plesl, Jiří Štěpnička nebo Karel Dobrý.

Rodinný film s filozofickým přesahem

„Je to cenný projekt, podklad pro rodinný dobrodružný film s filozofickým přesahem. Zároveň je to připomínka fantastické, a přitom pravdivé historie zapomenutých dolů a skláren v českém pohraničí,“ podotkla dramaturgyně Tereza Brdečková.

Kombinací hraných scén a animace evokuje snímek tvorbu Karla Zemana, režiséra Cesty do pravěku. Koudela ale přistupuje k tomuto srovnávání opatrně.

„Karel Zeman je pro mě génius světového formátu. Má filmy, které jsou od začátku do konce trikové. To já ve snímku Fichtelberg nemám, spíše jsme se rozhodli jít cestou hraného filmu s animovanými pasážemi. Ke Karlovi Zemanovi bych to přirovnal v tom smyslu, že on rád kombinoval hranou akci s animací. Dá se proto říct, že je pro mě inspirací. Ale dávám to do velkých uvozovek, protože jeho věci jsou tak nádherné a my jsme proti němu vlastně hraný film,“ vysvětlil.

Jaroslav Plesl a Jan Dlouhý
Zdroj: CinemArt

Strmé skály a rozbouřené řeky

Fichtelberg se natáčel na vizuálně působivých lokacích, mimo jiné v lomu Požáry, v Českosaském Švýcarsku, na Kokořínsku, v klášteře Doksany či v Praze. Animované prvky jsou digitálně stylizované do atmosféry středověkých kronik, iluminací a rytin.

„Při psaní jsem se moc neomezoval, což pak ale při realizaci vyžadovalo točit v náročných podmínkách – v nebezpečně vysokých strmých skalách, v horské rozbouřené řece i, doslova, v ohni. Lidé ve štábu i herci museli kvůli tomu až riskovat, jít do sebezapření a já jim za to děkuji,“ uvedl režisér.

Viktória Jurištová
Zdroj: CinemArt

Koudela dosud natáčel pro Českou televizi dokumentární snímky a režíruje pořady a přenosy, zejména s hudební tematikou. Jako autor animací a trikových záběrů kooperoval na různých českých filmech. Fichtelberg je jeho celovečerním debutem, premiéru měl na letošním festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...