Knižně vyšly dva eseje Milana Kundery. Svazek zahrnuje dva texty: Nesamozřejmost národa odkazuje k projevu na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, který signalizoval „tání“ politických poměrů. Druhý text – Unesený Západ – je apelem k ochraně evropské duchovní identity. Dal také název českojazyčné verzi. Svazek původně vyšel ve Francii v roce 2021.
Sjezd československých spisovatelů v roce 1967 patřil k signálům pražského jara, tedy pokusu o obrodu socialismu. Zazněly na něm hlasy požadující pluralitu názorů. Hned v úvodu pronesl Kundera referát o nesamozřejmosti existence českého národa. Z následné diskuse vzešel požadavek plné autonomie kultury. Zásadní kritické příspěvky přednesli také Ludvík Vaculík či Ivan Klíma, Pavel Kohout přečetl slova Stalinova kritika, ruského spisovatele Alexandra Solženicyna.
Podle textu Jiřího Brabce na záložce knihy reagovala komunistická strana na Kunderův projev obviněním, že vytvořil „politickou a filozofickou platformu“ opozice. Kundera však podle Brabce nemířil jen do prostoru tehdejší politiky. Problém nesamozřejmosti a ohroženosti kultury národa nastolil jako evropský problém.
Druhý text, ve francouzštině napsaný esej Unesený Západ z roku 1983, je apelem k ochraně evropské duchovní identity, včetně zemí „uprostřed“.
Kundera začíná vzpomínkou na rok 1956. Tehdejší vpád ruských tanků do Maďarska vidí nejen jako tragédii střední Evropy, ale také jako tragédii do sebe zahleděného Západu, tragédii Evropy, která se už „nepociťuje jako hodnota“ a kde „kultura již postoupila své místo“.
Česká verze eseje se objevila už v osmdesátých letech v exilových periodikách. Nové české vydání se opírá o původní francouzskou verzi. „Gallimard vydal esej z roku 1983 v nezměněné podobě — včetně poznámek. Nakladatelství Atlantis tento přístup zachovává. Závaznou předlohou českého vydání a mého překladu je původní francouzská podoba eseje,“ uvedla Anna Kareninová v poznámce překladatelky.
Třiadevadesátiletý Kundera žije téměř půl století ve Francii. První část svého díla psal česky, druhou francouzsky. K českým překladům svých francouzsky psaných děl svolil až nedávno, kdy se k tuzemským čtenářům se zpožděním dostaly romány Slavnost bezvýznamnosti a Nevědění. Česky ale vycházely svazky Kunderových esejů, revidoval je a překládal sám.
Jeden z nejuznávanějších žijících evropských romanopisců do Česka nejezdí. Moravské zemské knihovně v rodném Brně ale věnoval podstatnou část svého archivu a mnoho svých knih. V sobotu se v Brně koná slavnostní otevření Knihovny Milana Kundery, která díky daru vznikla.
