Českou účast v Cannes zachraňuje FAMU. K Zlaté palmě měli Češi nejblíže, když se vezli na nové vlně

Nahrávám video

V Cannes se promítají filmy z české produkce. Česká kinematografie je na prestižním francouzském festivalu zastoupena dvěma krátkými snímky z pražské FAMU. V premiéře tu své filmy uvádějí Petr Pylypčuk a Darja Kaščejevová. Pylypčukův Osmý den je po několika letech prvním počinem z katedry režie FAMU, která se do studentské soutěžní sekce v Cannes dostala. Kaščejevová svou Electrou může navázat na předchozí úspěchy, k nimž patří i nominace na Oscara. Celovečerní české tvorbě se ale pozvání do soutěžních sekcí v Cannes už roky vyhýbá.

Oba krátkometrážní snímky z FAMU se promítají v soutěžní sekci La Cinef (dříve Cinéfoundation), kde festival mezi tvůrci studentských filmů hledá budoucí talenty, které by stálo za to představit i mimo jejich region.

Darja Kaščejevová, režisérka animovaných filmů původem z Tádžikistánu, už se ve světě zapsala, když získala studentského Oscara a nominaci na „velkého“ Oscara za svůj předchozí krátkometrážní snímek Dcera.

Jeho tématem byly rodinné vztahy, ty rozvíjí i v Electře, intimním příběhem inspirovaným postavou z řecké mytologie. Opět se vrací k tématu vztahů otce a dcery. Zatímco její předchozí snímek byl loutkový, v novince zkombinovala animaci s hranými scénami. „Protože nemá premiéru na festivalu zaměřeném jen na animovaný film, ale na festivalu v Cannes, který prostě vnímá film jako film, tak si myslím, že tak festival i diváci budou Electru také vnímat,“ předpokládá filmařka.

Útěk ze sekty

Petr Pylypčuk se mezinárodního úspěchu dočkává poprvé, a to s bakalářským snímkem Osmý den, natočeným v koprodukci České televize. Jde po osmi letech o první film z katedry režie FAMU, který Cannes uvádí.

Pylypčuk v něm líčí útěk mladých lidí z náboženské sekty. Vycházel ze skutečného příběhu ve svém okolí. „Zažil jsem to s částí své rodiny, která je součástí takové docela uzavřené náboženské skupiny,“ upřesnil. Do svého počinu obsadil neherce.

Tvorba z FAMU v Cannes uspěla v roce 2009, kdy v sekci Cinéfoundation zvítězila Bába od Zuzany Kirchnerové (Špidlové). Vítězné snímky čeká i finanční ohodnocení a projekce na dalších festivalech, už samotná účast je ale pro filmaře důležitá. „Studentské sekce jsou dobré právě proto, že člověk vidí nové hlasy,“ míní Pylypčuk.

Nedosažitelná Zlatá palma

Festival v Cannes potrvá letos do 27. května, kdy budou také předány ceny v soutěžních sekcích, včetně hlavního ocenění – Zlaté palmy.

Tu zástupce české, respektive československé, kinematografie dosud nezískal, pokud nepočítáme vůbec první ročník canneského festivalu, kdy bylo oceněno jedenáct snímků (ale Zlatá palma ještě neexistovala). Mezi nimi i Muži bez křídel, drama z ruzyňského letiště odehrávající se za heydrichiády natočil František Čáp.

Hoří, má panenko
Zdroj: Bontonfilm

České snímky ani šanci na zisk Zlaté palmy nemají, protože léta v hlavní soutěži chybí. Naposledy se do výběru dostalo původně trezorové Ucho Karla Kachyni těsně po sametové revoluci. Žeň, aspoň pokud jde o nominace v hlavní soutěži, byla pro československou kinematografii druhá polovina šedesátých let. Některé ročníky o Zlatou palmu dokonce usilovalo titulů hned několik.

Zejména se dařilo tvůrcům nové vlny, jako byl tehdy Evald Schorm, Jiří Menzel, Jan Němec, Věra Chytilová či Vojtěch Jasný, který v roce 1969 dokonce získal cenu za nejlepší režii díky dramatu Všichni dobří rodáci.

Forman se stále vrací

Miloš Forman se do hlavní soutěže v Cannes dostal dvakrát. S Hoří, má panenko a s Taking off. Druhý ze snímků ale přivezl už jako americký režisér. Výčet té doby končí v roce 1972, kdy se na festivalu promítaly Petrolejové lampy Juraje Herze.

V samostatné české kinematografii se celovečerní filmy sem tam objevily v jiných, byť ne vždy soutěžních sekcích. Třeba v devadesátých letech Švankmajerova Lekce Faust a experimentální Postel Oskara Reifa (a jeho první a zatím poslední celovečerní snímek). Blýskáním na lepší cesty se zdálo v roce 2014 uvedení dramatu Cesta ven v režii Petra Václava.

Cesta ven (2014, režie: Petr Václav)
Zdroj: ČT24/ČT

Nicméně od té doby se zdá, že z české celovečerní produkce Cannes slyší hlavně na tituly ze zlatého fondu. V roce 2016 se do sekce Cannes Classics, zaměřující se na restaurované snímky a dokumenty o osobnostech filmu, dostal první český zástupce – sci-fi Ikarie XB 1.

V následujících ročnících mohlo festivalové publikum vidět restaurované Démanty noci, Až přijde kocour nebo Lásky jedné plavovlásky. A půlstoletí od canneské premiéry znovu také Hoří, má panenko. Naposledy si Cannes vybralo v roce 2022 Sedmikrásky Věry Chytilové. Opět tak táhne hlavně československá nová vlna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...