Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.

Randa Abdel-Fattahová měla vystoupit na přelomu února a března na akci Adelaide Writers’ Week, která spadá pod Adelaide Festival a je označována za největší bezplatnou literární přehlídku v Austrálii.

Správní rada Adelaide Festivalu ale pozvánku pro spisovatelku minulý týden zrušila kvůli jejím kontroverzním výrokům o Izraeli a sionismu, aniž by na jakákoliv konkrétní slova odkázala.

Podle pořadatelů by nebylo „kulturně citlivé“, aby se spisovatelka akce účastnila tak brzy po prosincovém teroristickém útoku na sydneyské pláži Bondi Beach. Při něm dvojice mužů inspirovaná teroristickou organizací Islámský stát zaútočila na židy slavící svátek chanuka a zabila patnáct lidí a další desítky zranila.

Literátka a akademička Abdel-Fattahová se narodila v Austrálii, po rodičích má palestinské a egyptské kořeny. Na festivalu se chystala představit svůj román Discipline, v němž na příběhu mladého páru vykresluje, jak se podle ní staví média a akademická sféra v Austrálii k izraelsko-palestinskému napětí. Do češtiny zatím žádná z próz této spisovatelky přeložena nebyla.

Abdel-Fattahová působí rovněž jako právnička a socioložka. Podle stručného medailonku na jejích sociálních sítích se zabývá výzkumem arabských a muslimských hnutí za sociální spravedlnost, islamofobií a válkou proti terorismu. Během dvouleté války v Gaze byla kritičkou izraelské vlády a zastánkyní Palestinců, připomíná australská veřejnoprávní stanice ABC.

Zrušení pozvánky na spisovatelský festival označila Abdel-Fattahová za „jasný a nestydatý projev protipalestinského rasismu a cenzury“ a zároveň poukázala na to, že ona ani žádný Palestinec neměl s útokem nic společného. To netvrdili ani členové správní rady, podle jejichž formulace při zrušení pozvánky nic nenasvědčuje tomu, že by Abdel-Fattahová nebo její tvorba „měly jakoukoli souvislost s tragédií“.

Odešli hosté, ředitelka i sponzoři

Podpory se vzápětí autorce dostalo – pro festival nečekaně – od dalších více než sto osmdesáti řečníků akce, tedy většiny pozvaných. Včetně bývalé novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, řeckého exministra financí Janise Varufakise či nositele Pulitzerovy ceny Percivala Everetta. Adelaide Writers' Week opustili i někteří sponzoři.

Jacinda Ardernová při návštěvě v Austrálii (2022)
Zdroj: Reuters/Loren Elliott

Kvůli zrušení pozvánky pro Abdel-Fattahovou se rozhodla navíc rezignovat ředitelka Adelaide Writers’ Week Louise Adlerová, která s krokem správní rady zásadně nesouhlasila. Židovská dcera přeživších holocaustu vyjádřila přesvědčení, že tento krok „oslabuje svobodu slova a je předzvěstí méně svobodné země, kde lobbování a politický tlak určují, kdo smí mluvit a kdo ne“.

Správní rada festivalu podotkla, že se kvůli odhlášení tolika pozvaných literární přehlídka nemůže uskutečnit. A že všichni členové správy rady hodlají rezignovat na své funkce. Prohlášení obsahovalo omluvu adresovanou Randě Abdel-Fattahové za „způsob, jakým bylo rozhodnutí prezentováno“. Autorka ale tento pokus sypání popela na hlavu nepovažovala za dostatečný, protože se týkal formy, nikoliv obsahu festivalového rozhodnutí.

Omluva přijata, ale...

Po pár dnech nakonec – už nové – vedení festivalu vydalo prohlášení s plnohodnotnou omluvou. „Omlouváme se Randě Abdel-Fattahové za újmu, kterou jsme jí způsobili,“ vzkázali pořadatelé veřejně. „Intelektuální a umělecká svoboda je jedno z důležitých lidských práv a naším cílem je ho zachovat. V tomto případě jsme ale selhali,“ přiznali.

Spisovatelka omluvu přijala, účast na akci příští rok ale ještě prý zváží. Zrušení pozvánky podle ní poukazuje na obecnější problémy ve veřejných institucích, jako je chybějící vzdělávání proti rasismu nebo nedostatečné záruky „proti politickému zasahování lobbistů“.

Norman Schueler z Rady židovské komunity Jižní Austrálie – tedy státu, jehož hlavním městem je místo konání festivalu Adelaide – označil omluvu vedení za „chabé rozhodnutí“. Uvedl, že jeho komunita je „hluboce zraněna“. „Doufám, že tento krok odvolají... a možná, že kvůli tomu rezignuje i současná správní rada,“ dodal. Organizace, jejímž je členem, po útoku na Bondi Beach podle ABC lobbovala za zrušení účasti spisovatelky Abdel-Fattahové.

Parlament řeší nenávistné projevy

Rozhodnutí festivalu se navíc řeší uprostřed napjaté debaty o zákonech zpřísňujících tresty za nenávistné projevy a povolující vykupování zbraní vládou. Australský parlament je má začít projednávat v pondělí 19. ledna, dokonce dříve, než bylo v plánu, čímž reaguje na útok z Bondi Beach.

Navrhované zákony také počítají s jednodušším zamítáním víz z důvodu rasových předsudků a s usnadněním zákazu nenávistných organizací, včetně neonacistických. Část veřejnosti podle agentury Reuters vyjadřuje obavu z omezování svobody slova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...