Arcidiecézní muzeum v Olomouci po rekonstrukci zpřístupní další historické prostory i moderní expozici

Nahrávám video

Po dvouleté rekonstrukci se v pondělí 24. dubna otevře veřejnosti Arcidiecézní muzeum včetně románského paláce biskupa Zdíka. Poprvé v novodobé historii budou zpřístupněna všechna čtyři ramena gotické křížové chodby se středověkými nástěnnými malbami, návštěvníci si navíc budou moci díky nově vybudované lávce projít celý ochoz paláce. V podkroví najdou novou expozici zaměřenou na kulturně-historický vývoj svatováclavského návrší od pravěku do současnosti.

Rozsáhlá rekonstrukce začala v polovině roku 2019, náklady včetně stavebních úprav vyšly dohromady na devadesát milionů korun. Podle ředitele muzea Ondřeje Zatloukala je významným momentem znovuotevření zpřístupnění paláce biskupa Jindřicha Zdíka. „O tom dlouhodobě snily generace architektů, uměleckých historiků, památkářů a archeologů, a to zhruba od poloviny devatenáctého století,“ podotkl Zatloukal.

Nové vybavení a rekonstrukce svatostánku

Více než 35 milionů korun z evropských dotací stály vybavení Arcidiecézního muzea a návštěvnická infrastruktura, jejíž vylepšování má pokračovat i v příštím roce. Konkrétně šly peníze do vybavení nové stálé expozice v podkroví, bezpečnostního kamerového systému, osvětlení či zabezpečení klimatizace pro nejchoulostivější části muzea.

Dalších 55 milionů korun stály stavební změny, jež zahrnují i půdní vestavbu kapitulního děkanství. Za projektem stojí vlastník objektu, tedy Metropolitní kapitula u svatého Václava.

„Projekt se vztahuje i k samotné katedrále, zahrnuje kompletně zrekonstruovaný svatostánek v kapli svatého Stanislava, kompletně jsme zrekonstruovali také dvě biskupské berly a v současné době probíhá rekonstruování plastik křížové chodby. Díky projektu se nám podařilo i zmodernizovat prostory depozitáře metropolitní kapituly v sakristii,“ vyjmenovala manažerka projektu ITI Olomoucké aglomerace Dominika Doláková.

Arcidiecézní muzeum Olomouc po rekonstrukci
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Herní vizualizace či faksimile rukopisu ukradeného Švédy

Nová expozice s názvem „Zde se nacházíte“ shrne historii svatováclavského návrší od pravěku do současnosti. „Některé exponáty jsou až šest tisíc let staré,“ upozornil vedoucí Arcidiecézního muzea Miroslav Kindl.

Historii ukazuje muzeum za pomoci moderních technologií, například virtuálně herní vizualizace přiblíží prostor svatováclavského návrší v období pravěku, středověku a novověku. Expozici doplní komiks z dílny Martina Šinkovského a Petra Nováka aka Ticho 762. Vypráví o chlapci, který se shodou okolností stane cestovatelem časem, zažije tak na vlastní kůži proměny svatováclavského návrší.

K nejzajímavějším exponátům patří faksimile takzvaného Olomouckého kolektáře z první poloviny dvanáctého století. Ilustrovaný rukopis zahrnuje na 161 listech pergamenu kolekci liturgických textů potřebných k denním modlitbám.

„Je to jeden z nejvýznamnějších rukopisů, který vznikl ve skriptoriu biskupa Jindřicha Zdíka, to znamená, že vznikl přímo zde v Olomoucí, s největší pravděpodobností na svatováclavském návrší,“ uvedl Kindl. Kodex se stal kořistí švédské armády během třicetileté války, a originál je tak dodnes uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.

Nová stálá expozice
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Mandaly ve větru

První krátkodobá výstava se věnuje duchovnímu umění tibetského buddhismu. Pod názvem Mandaly ve větru si návštěvnici budou moci prohlédnout na sto padesát předmětů, především malby, drobné obrázky a plastiky.

„Jsem velmi rád, že můžeme znovuotevření Arcidiecézního muzea zahajovat právě touto výstavou, neboť naplňuje jednu z výstavních linií, na kterých jsme se domluvili s arcibiskupstvím. A to, že prostory Arcidiecézního muzea budou představovat také věci z mimoevropských duchovních kultur. V minulosti jsme takto podnikli již dvě sondy, kdy jsme se věnovali japonskému duchovnímu umění a kultuře judaismu,“ uvedl ředitel muzea Ondřej Zatloukal.

Muzeum očekává, že pondělní otevření doprovodí velký zájem návštěvníků. Počítá proto s otevírací dobou prodlouženou až do půl deváté večer.

  • Muzeum bylo založeno v roce 1998 ve spolupráci s olomouckým arcibiskupstvím jako první muzeum v České republice orientované na duchovní kulturu.
  • Zpřístupněno veřejnosti bylo poprvé 1. června 2006.
  • Od roku 2015 je muzeum držitelem titulu Evropské dědictví, který získalo jako první v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...