Anonymní forma čtverce napravuje dluh vůči Jiřímu Hilmarovi

Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.

Hilmar v šedesátých letech spoluzakládal v Československu Klub konkrétistů. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát. „Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran,“ řekl Hilmar v jednom ze starších rozhovorů.

Retrospektivní výstava dostala název Anonymní forma čtverce. Zahrnuje například monochromy z vrstveného pauzovacího papíru či papírové reliéfy složené do přesných optických struktur. „Podařilo se nám zapůjčit i první z optokinetických reliéfů, které byly prezentovány na Hilmarově výstavě v pražské galerii Fronta v roce 1967, která byla jeho první sólo výstavou a zároveň i poslední před jeho emigrací,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.

Získat zápůjčky pro výstavu nebylo vůbec jednoduché, protože devadesát procent děl pochází ze soukromých sbírek. Vzhledem k tomu, že po své emigraci byl v Česku Jiří Hilmar nechtěným autorem, v tuzemských galeriích jeho díla většinou chybějí.

Nahrávám video

Po emigraci se umělec začínal více zajímat o environmentální problematiku, což se promítlo i do jeho tvorby. „Po přestěhování do Gelsenkirchenu, který leží v podhůří v průmyslové zóně, kde je všude kolem zdevastovaná krajina, se plně soustředil na práce s přírodními materiály,“ upřesnila kurátorka.

V poslední fázi tvorby převážilo dřevo, včetně rozměrných objektů a instalací z kmenů či špalků. Hilmarova díla z tohoto období v sobě snoubí princip lidské síly s tou přírodní. „Část dřeva odebírá, jako zástupný prvek civilizace je obrábí a zpětně vkládá na stejná místa. Pak celý ten objekt ohlazuje do organických přírodních tvarů, aby demonstroval jednotu člověka s přírodou,“ popsala kurátorka.

Práci se dřevem se Jiří Hilmar věnoval až donedávna, dokud mu to dovolilo zdraví. Kvůli zdravotnímu stavu svou dosud největší výstavu nemůže navštívit osobně, i když už žije v Česku. Do vlasti se vrátil po více než čtyřiceti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...