Alžírsko zadrželo kritického literáta. Mohl by být „rukojmím“ v napětí s Francií

V polovině listopadu byl v Alžírsku zatčen spisovatel Boualem Sansal. Francouzsky píšící Alžířan je hlasitým kritikem náboženského fundamentalismu a autoritářství a je znám jako bojovník za svobodu projevu. Na vysvětlení situace a spisovatelovo propuštění apeluje řada literátů i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Stopa Boualema Sansala zmizela na alžírském letišti, kde 16. listopadu vystoupil po návratu z Francie. Jeho přátelé se mu nemohli dovolat a sám spisovatel se neozýval. Zem se po něm slehla na týden. Až poté alžírská vládní agentura APS Sansalovo zatčení potvrdila, nicméně neposkytla žádné další podrobnosti.

Autorův právník Francois Zimeray později upřesnil, že Sansalovo zadržení se má opírat o zákoník, který „trestá všechny útoky na národní bezpečnost“. Pětasedmdesátiletý literát byl vyslýchán „protiteroristickými“ žalobci a „zbaven svobody na základě svého psaní“.

Zimeray vyjádřil rovněž obavy, že Sansalovi hrozí vysoký trest, včetně doživotního vězení. Zdůraznil, že jeho zadržení se týká „samotných zásad svobody projevu a lidských práv“.

Důsledek napjatých vztahů?

Mezi Paříží a Alžírskem – někdejší francouzskou kolonií – panuje zvýšené diplomatické napětí. To ještě zhoršila francouzská podpora Maroku, které si nárokuje sporné území Západní Sahary, což je ale v protikladu s alžírskými zájmy.

Také Sansal v komentářích pro francouzská média souhlasil s marockými nároky, což vede ke spekulacím, že právě jeho postoje mohly být impulsem k jeho zatčení. A že se napětí mezi Francií a její bývalou kolonií přeneslo i do literárního světa.

Francouzský deník Le Monde v té souvislosti napsal, že Sansal „se nesmí stát pěšákem v obtížném vztahu mezi Francií a Alžírskem“. Trvalé spory jsou podle deníku záležitostí vlád a jejich zájmů a pouze jich samotných. „Žádný jednotlivec by se neměl stát jejich rukojmím,“ doplnil.

Pseudonym nechtěl

Debutový román Přísaha barbarů publikoval Sansal koncem devadesátých let, v době otřesů způsobených alžírskou občanskou válkou. Tehdy Sansal, původním povoláním ekonom, zastával vysokou vládní funkci.

Ve své pozdní prvotině otevřeně kritizuje politickou situaci v Alžírsku. Odmítl ale nabídku francouzského nakladatelství, aby Přísahu barbarů opatřil pseudonymem. Po vydání knihy tak byl nucen opustit místo na ministerstvu a jeho knihy byly v Alžírsku zakázány.

Sansal navzdory politickému pronásledování – a tomu, že letos získal francouzské občanství – zůstal ve své vlasti. Mínil, že by hlas svobodně smýšlejícího umělce měl v Alžírsku napomáhat otevírat cestu k demokracii. I námětem jeho knih jsou svoboda jedince i společnosti, vina děděná z generace na generaci, ale také vztahy Západu a Východu nebo náboženské otázky.

Boualem Sansal při udělení Mírové ceny německých knihkupců za román Němcova vesnice aneb Deníky bratří Schillerových (2011)
Zdroj: Reuters/Kai Pfaffenbach

Sansal má zprostředkované vazby na Česko, odkud pocházela jeho první žena. Česky dosud vyšly dvě jeho knihy. Román Němcova vesnice aneb Deníky bratří Schillerových je inspirován autorovou zkušeností z mládí. Během civilní služby se dozvěděl, že šejkem v jedné vsi se stal bývalý nacista, který konvertoval k islámu. Také v knize se hlavní hrdina německo-alžírského původu po otcově smrti dozvídá o jeho někdejší příslušnosti k SS.

Za román obdržel Sansal řadu literárních cen. Lipská univerzita jej navrhla na Nobelovu cenu za literaturu.

K českým čtenářům se dostal rovněž román 2084 – Konec světa, jímž se Sansal hlásí k odkazu Orwellova dystopického románu 1984. Popisuje svět, jemuž vládne pokrytecký náboženský radikalismus.

Zatčení znepokojilo nobelisty i politiky

Zadržení Sansala vyvolalo znepokojení nejen v literárním světě. Mluvčí Elysejského paláce uvedl, že prezident Emmanuel Macron situaci sleduje a že „svobody tohoto velkého spisovatele a intelektuála si cení“. Představitelka francouzské krajní pravice Marine Le Penová označila Sansala za „bojovníka za svobodu a odvážného odpůrce islamismu“. Oblibu u krajní pravice Sansalovi získalo varování před plíživou islamizací ve Francii.

K žádostem o informace o osudu spisovatele se přidal i mezinárodní PEN klub. Na sociální sít X napsal, že je „vážně znepokojen“ zprávou o Sansalově zmizení. „Naléhavě žádáme alžírské úřady, aby sdělily místo jeho pobytu a okamžitě ho propustily,“ pokračuje příspěvek uveřejněný po autorově nevysvětleném zmizení.

Petici požadující okamžité propuštění Sansala podepsaly takové osobnosti jako turecký nositel Nobelovy ceny Orhan Pamuk, francouzská nobelista Annie Ernauxová nebo britský romanopisec Salman Rushdie, který je sám léta v ohrožení života kvůli své tvorbě. Ve své nedávno vydané knize reflektoval útok, během něhož byl před dvěma lety málem zavražděn.

Tlaku čelí i další spisovatel

„Tato tragická zpráva odráží alarmující realitu v Alžírsku, kde svoboda projevu není nic jiného než vzpomínka tváří v tvář represím, věznění a sledování celé společnosti,“ stálo v otevřeném dopise, který inicioval francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd.

I on se opakovaně potýká s tlakem alžírských úřadů. Momentálně čelí žalobě kvůli románu Houris, za nějž letos dostal nejprestižnější francouzské literární ocenění, Goncourtovu cenu. Děj se odehrává na pozadí občanské války v Alžírsku v devadesátých letech. Je příběhem dívky, jíž islamista prořízl hrdlo, a ona oněměla.

Soud v alžírském městě Oran obdržel žaloby na Daúda a jeho manželku Ajšu. Daúd byl nařčen, že pro knihu použil příběh, s nímž se jeho ženě, psychiatričce, svěřila pacientka. Obvinění vznesla přeživší zmíněné války Saada Arbáníová.

„Jestliže se kniha inspiruje tragickými událostmi z občanské války, její zápletka, postavy a hlavní hrdinka jsou čistě smyšlené,“ uvedlo v prohlášení nakladatelství Gallimard. V takzvaném temném desetiletí zmítalo rozděleným Alžírskem soupeření o moc mezi islamistickými skupinami a armádou. V konfliktu přišlo o život až na dvě stě tisíc lidí, další tisíce lidí zmizely, byly mučeny nebo znásilněny.

Kámel Daúd s románem Houris po obdržení Goncourtovy ceny
Zdroj: Reuters/Sarah Meyssonnier

Žaloby se týkají porušení lékařského tajemství a „hanobení obětí terorismu a porušení zákona o národním usmíření“. Jde o zákon, pomocí něhož Alžír zásadní měrou kontroluje, jaké informace o občanské válce se dostanou na veřejnost.

Jeho kritici tvrdí, že zákon slouží především k tomu, aby ochránil pověst alžírských bezpečnostních služeb z tohoto období. Mnozí se tedy podle deníku Le Monde domnívají, že jde o vykonstruovaný proces proti spisovateli, jehož politické názory jsou často v rozporu s alžírskou vládou.

Daúd žije ve Francii, v rodném Alžírsku jeho tvorbu ignorují. Chyběl například letos v listopadu na jednom z největších knižních veletrhů arabského světa, který se koná právě v Alžíru. Vyloučení Daúda, ale i třeba francouzského nakladatelství Gallimard, podle agentury AP odráží pokračující omezování svobody slova v této severoafrické zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...