AI se zatím nebojíme, řekli ČT představitelé literatury

Nahrávám video

Literatura je jednou z uměleckých forem, kde se uplatňuje umělá inteligence. AI přináší nástroje, které dokážou generovat text, přeložit ho z cizího jazyka nebo načítat audioknihy. Překladatelé a literární vědci oslovení kulturní redakcí ČT jsou ale k rychle se vyvíjející technologii spíše skeptičtí.

Například letošní držitelka Státní ceny za překladatelské dílo Anežka Charvátová se neobává, že by svou práci musela přenechat strojům. „Člověk má pořád v mozku zvláštní spoje, které žádná nacvičená inteligence nemůže nahradit. Myslím si, že tu originalitu, nápaditost, humornost umělá inteligence nikdy mít nebude,“ říká. Charvátová je předsedkyní Obce překladatelů a do češtiny převádí knihy ze španělštiny, italštiny a francouzštiny, mimo jiné od nobelisty Maria Vargase Llosy.

Nástroje AI je podle ní možné využít pouze k hledání nápadů. Podobný názor má i čerstvý držitel překladatelské Ceny Josefa Jungmanna Jiří Holub. „Umělá inteligence může inspirovat, pokud překladatel hledá zajímavé řešení nějaké pasáže nebo verše, ale aby se s ní dalo pracovat ve smyslu čistého překladu, to podle mě určitě není zatím namístě,“ míní.

Překladatelé nejsou kontroloři překladů od AI

Obec překladatelů se už v listopadu 2023 připojila k výzvě Evropské rady asociací literárních překladatelů (CEATL). Prohlášení zdůrazňuje, že literární překlad je tvůrčí činností a odmítá poskytování veřejné podpory generovaným překladům.

Česká obec rovněž vydala seznam doporučení svým členům, jak s generativní AI při práci nakládat. Mimo jiné zdůrazňuje, že nakladatel by měl vědět, pokud při překladu byla využita umělá inteligence. Překladatelé by si také měli pohlídat, že – pokud si to nepřejí – nebude jejich dílo využíváno k dalšímu tréninku jazykových modelů.

A neměli by podle obce souhlasit s tím, že se stanou jen editory. „Jsou nakladatelé, kteří občas zadají požadavek: ‚Hledám redaktora, který zkoriguje překlad pořízený strojem.‘ Ale to je všeobecně v naší obci vnímáno jednak jako neetické, jednak to překladateli nebo redaktorovi dává většinou ještě víc práce, než kdyby to překládal sám,“ upřesnila Charvátová.

K načítání audioknih má AI víc času i zkušeností

Využití může AI najít i v audioknihách. Experimentuje s ní jeden z největších hráčů na českém trhu, společnost Euromedia, která už vydala první titul načtený syntetickými hlasy. Audio verze motivační knihy Svět levného dopaminu mohla vzniknout díky souhlasu autorů Jiřího Kryštofa Jarmara a Vojtěcha Hlaváčka. Ti své hlasy poskytli umělé inteligenci, protože ta prý na rozdíl od nich zní profesionálněji a má víc času. Načtení zvládla za tři hodiny.

Právě urychlení nahrávání a vylepšení neškolených hlasů autorů jsou případy, kdy je využití AI pro nakladatele efektivní a zajímavé, podotýká vedoucí marketingu nakladatelství Euromedia Ondřej Beniš. Další možnosti uplatnění AI se zatím rýsuje. „Určitý potenciál vidíme v tom, jak komunikovat text v rámci třeba knižních veletrhů a jak propagovat české autory, ale to jsou v tuhle chvíli jenom myšlenky,“ doplnil.

Romány je atraktivnější psát bez AI

Jak reálná je momentálně šance, že by oni prezentovaní spisovatelé nebyli z masa a kostí? „Někteří autoři to používají, ale těch příkladů je velmi málo. Rozhodně žádný velký boom generovaných textů, který by zaplavoval českou literaturu, tady není,“ říká literární vědec Karel Piorecký z Ústavu pro českou literaturu.

Příkladem může být loni vydaný prozaický experiment Animal. Autorka Dita Malečková vystudovala filozofii a informační vědy, dlouhodobě ji zajímá využití AI v tvůrčí činnosti a v knize se rozhodla zkombinovat vlastní tvorbu s „duchem ve stroji“.

Knižní experiment Animal, který napsala Dita Malečková s využitím AI
Zdroj: Dybbuk

„ChatGPT byl zveřejněn v listopadu 2022 a v nejbližších měsících potom se zejména na Amazonu objevilo obrovské množství knížek vyprodukovaných právě amatérskými autory, kteří si pomáhali ChatemGPT a chlubili se tím. Toto pominulo a spíš se dostáváme do fáze, kdy bývá atraktivní psát na obálky knih: ­‚Tato kniha nebyla vytvořena s použitím AI‘,“ soudí Piorecký.

Loňská zahraniční studie naznačila, že umělá inteligence může pomoci k zajímavějším nápadům méně kreativním autorům. „Největší hrozbou, kterou já vnímám v souvislosti a generativní AI a literaturou a uměním obecně, je to, co se nazývá ohrožení kulturní diverzity,“ upozorňuje Piorecký. Jeho slova potvrzuje zmíněná studie, z níž vyplývá, že AI může omezit rozmanitost výsledných textů. Má totiž tendenci vybírat si to, co je nejčastější, a tedy průměrné. Její výtvory se tak navzájem podobají.

Stále nevyjasněné také zůstávají otázky týkající se autorských práv v souvislosti s umělou inteligencí. Vývoj technologií je totiž rychlejší než vývoj práva a regulací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...