A je to! Pat a Mat poprvé mluví a používají dron, ale jsou to pořád nešikové

Nahrávám video

Tohle doma nezkoušejte, varují tvůrci nových příběhů Pata a Mata. Po více než čtyřiceti letech ale diváci už i bez varování znají destruktivní nápady dvou svérázných kutilů. Podruhé je představují i na filmovém plátně. V devíti příbězích se animovaní hrdinové seznamují s moderními technologiemi a poprvé v historii také promluví česky. Celovečerní snímek Pat a Mat znovu v akci se v kinech promítá od 7. června.

Nešikové Pat a Mat se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1976. Na svět je přivedli režisér Lubomír Beneš a kreslíř Vladimír Jiránek, který dal mimo jiné podobu i další oblíbené večerníčkové dvojici – králíkům z klobouku Bobu a Bobkovi. 

Postavičky kutilů Jiránek stvořil – jak sám říkal – podle typického českého člověka. „Takovéhle figury existují, nebo přinejmenším v sedmdesátých letech existovaly. To není jenom postoj loutky, ale postoj k životu,“ svěřil se v televizním cyklu GEN – galerie elity národa. 

Dnes tvůrci využívají třeba i 3D tiskárnu, tehdy se ale ještě všechny části loutek vyráběly ručně. „Například Mat má hlavičku jako vajíčko. To tehdy opravdu otec nalil sádru do slepičího vajíčka, přilepil uši a nos,“ popisuje tehdejší práci Marek Beneš, který v příbězích pokračuje místo svého otce Lubomíra Beneše. Od začátku devadesátých let je režíruje a píše a také se podílí na jejich výtvarné podobě.

Ke čtyřicátinám kutilské dvojice připravil před dvěma lety první celovečerní film. Složen byl z jednotlivých epizod, v nichž Pat a Mat prokazovali svou schopnost si neotřele poradit s každým problémem, stejným způsobem je koncipována i filmová novinka Pat a Mat znovu v akci.

Genzer a Suchánek jako Pat a Mat

Proč jsou Pat a Mat oblíbení i ve světě? „Kutilství je všude. A navíc Pat a Mat mají pozitivní přístup k životu - ať udělají cokoliv, jsou s výsledkem spokojeni, i když my ostatní vidíme, jak to ve skutečnosti dopadlo,“ domnívá se Marek Beneš.

Poprvé ale mohou diváci slyšet oblíbené kutily mluvit. „Zkusili jsme do celovečerního filmu udělat krátké vstupy, kde poprvé dostali hlasy. Mluví je Michal Suchánek a Richard Genzer. Přistoupili k tomu opravdu zodpovědně a zvažovali každé slovíčko. Je to jejich improvizace,“ prozradil Marek Beneš. 

Doplnit scénky o řeč se rozhodl i podle příkladu ze zahraničí, kde jsou Pat a Mat také oblíbeni. V Nizozemsku, kde se seriál vysílá pod názvem Buurman en Buurman, tedy soused a soused, znají diváci jejich hlasy už více než třicet let. Dokonce v nizozemské verzi zůstala zachována jedna česká věta, při typickém gestu po odvedené práci totiž Pat a Mat česky řeknou: „A je to!“  

„Rádi bychom pak udělali anketu, abychom věděli, jestli máme zkusit nadabovat jednotlivé epizody,“ znal by rád Marek Beneš názory diváků. Zatím jsou hlasy využívány jen v předělech, samotné scénky stále zůstávají němými groteskami provázenými ruchy a muzikou. Po smrti Petra Skoumala, který hudbu ke známému večerníčku vytvářel od sedmdesátých let, se nově hudební stránky zhostil Zdeněk Zdeněk.

Problémy, které Pat a Mat v akci řeší, jsou povětšinou nadčasové: ucpaný odpad, čištění komína, postavení nového plotu nebo marný boj s krtkem či včelím rojem. Zároveň ale neignorují pokrok, ve svém dvojdomku mají sekačku na solární pohon, dron nebo bezpečnostní kameru. 

Druhé celovečerní „pásmo“ Pata a Mata vznikalo rok. Pracovalo na něm osm animátorů nejen v Česku, ale také v Číně. Snímek koprodukovala Česká televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...