Zdražuje voda i odpady. Může za to nižší spotřeba nebo více obalů

Nahrávám video

Lidé si letos za vodu na většině míst Česka připlatí víc, než se čekalo. Spotřeba v posledním roce klesá, podle vodárenských společností ale není možné zastavit plánované investice do infrastruktury. Velký růst cen tak lze čekat třeba v Praze, kde se snížila spotřeba vody skoro o desetinu. Víc si leckde lidé připlatí i za odpad, protože je ho víc.

V rodinné prádelně ve Slaném na Kladensku perou především pro hotely, restaurace nebo fitness centra. Zakázek jim za poslední rok výrazně ubylo. „Obyčejně jsme prali čtyři tuny za jeden den a teď pereme jenom jednu tunu za týden, bohužel, tak se snížila naše kapacita,“ říká spolumajitelka Prádelny No. 1 Natalia Rakitianskaia.

Za vodu si ale letos připlatí. O bezmála tři koruny za kubík. Podobné je to i o zhruba čtyřicet kilometrů dál v Praze. Tady se ceny vodného a stočného navýšily o skoro osm procent. Spotřeba klesla skoro o desetinu.

„Snížení spotřeby pitné vody ovlivnilo zastavení turistického ruchu, došlo k uzavření hotelů, vysokoškolských kolejí, restaurací a obchodů. Velká část lidí je navíc na home office mimo Prahu,“ popisuje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Třeba v hotelovém komplexu v pražském Karlíně ještě před rokem vařili až pro tisíc tři sta ubytovaných hostů denně. Teď je to jen zlomek. „Pouze malá kapacita je momentálně v provozu pro služební cesty, takže se dá říct, že děláme okolo pěti až deseti snídaní denně, je tedy ubytováno pět až deset klientů,“ přibližuje statutární ředitel hotelu Olympik Vlastislav Šos.

Spotřeba vody v hlavním městě klesla za poslední rok o pět milionů a dvě stě tisíc kubíků. To už se blíží objemu největšího českého rybníku Rožmberku. A letos spotřeba dál klesá. Největší vodárna v Praze je jen pár metrů od plaveckého stadionu v Podolí. A zatímco vodárny chtějí vodu prodávat, bazény ji nechtějí.

Méně spotřebují bazény, stejně hydroponní farmy

Běžně projde sprchami bazénů dva a půl tisíce lidí. Teď je tam zavřeno. „Náklady na vodné a stočné jsou měsíčně 600 tisíc korun, pokud bazén běží, tak jak má. Za každého zákazníka, který sem přijde, musíme vyměnit 60 litrů vody. A samozřejmě počítáme i s nějakou kalkulací na sprchování kolem 50 až 60 litrů na osobu,“ říká ředitel Plaveckého bazénu Podolí Jan Bezděk.

Spotřeba teď sice klesla na třetinu, ale za kubík tu budou platit víc. A výdělky jsou v této době minimální. „Pokud to bude hodně vysoká částka, tak budeme muset zdražit i vstupné,“ doplňuje Bezděk.

Naopak stabilní a vysoké odběry mají ve sklenících u Velkých Němčic na Břeclavsku. Okurky pěstují hydroponicky. V létě spotřebují až 460 kubíků vody za den. Aby ušetřili, chytají ze střechy dešťovku.

„Jedná se o zhruba 50 až 60 procent roční spotřeby a zbytek skutečně doplňujeme vodou z řadu, aby to nebyl takový náraz, tak to máme rozděleno poměrově,“ přibližuje agronom Farmy Velké Němčice Martin Vetter. To jim umožní na nákladech ušetřit.

Průměrné zdražení vodného a stočného
Zdroj: ČT24

Zdražuje Praha, Olomouc a jižní Čechy zůstávají

Nejvíc vodné a stočné zdražují v Praze. Naopak v Jihočeském a Olomouckém kraji by se ceny zvedat neměly. Jde ale o průměrné hodnoty. V jednotlivých krajích je totiž několik vlastníků vodohospodářství. V celém Česku jich je pak na sedm tisíc. Některé vodohospodářské společnosti zdražují, některé nechávají stejnou cenu jako loni.

Největší nárůst byl k začátku roku podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ve Škrdlovicích na Žďársku, a to 27 procent. Největší zlevnění o víc než 1,6 procenta sdružení eviduje v Šumperku v Olomouckém kraji.

Nejdražší vodné a stočné mají ve Frýdlantském výběžku na Liberecku. Za kubík vody tam platí přes 126 korun.

Vodné a stočné
Zdroj: ČT24

Víc peněz i za odpad

Na řadě míst si letos domácnosti připlatí také za odpad, protože ho přibývá, zdražilo skládkování a náklady celkově rostou. Teď navíc obce řeší problém, co s plasty, které zatím nemají využití. I to bude stát další peníze.

Ve skutečnosti se ve žlutých kontejnerech na plasty nachází několik druhů odpadu. Po dotřídění se využijí hlavně PET lahve, folie a obaly od drogerie. Se zbytkem je to složitější.

Hana Zdybelová vytřídí doma většinu odpadu a do černé popelnice hází jen minimum. I přesto letos zaplatí 800 korun, o stokorunu víc než loni. Náklady včetně množství odpadu podle radnice v Hrádku nad Nisou rostou. „Myslím, že třídění odpadu je dobrá věc, takže bychom stejně třídili i dál,“ nemění svůj postoj Hana Zdybelová.

„Paralelně se všechna města a obce snažíme třídit, snažíme se jakkoliv motivovat, přestože je to dnes složité, ale v konečném důsledku on ten vytříděný odpad nikdo nechce, není o něj zájem,“ svěřuje se starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (SLK).

Poplatek za komunální odpad
Zdroj: ČT24

Paušál zdražila letos řada měst. Mělník dokonce o 300 korun na 800 ročně. Ve Frýdku-Místku navyšovali cenu po 13 a v Litoměřicích po 14 letech pokaždé o 200 korun, stejně jako třeba v Nymburce nebo v Semilech.

Aktuální problém s dotříděním plastu, respektive s tím, jak využít materiál ze žlutých kontejnerů, je jen jedním z důvodů, proč se odpadové systémy prodražují. Podle dat společnosti Eko-kom náklady rostou kontinuálně o tři až pět procent ročně a požadované intenzivnější třídění a recyklace budou také něco stát.

Aby systém fungoval, Eko-kom přidává letos městům a obcím 11 procent. „Současně jsme výrazně zvýšili platby třídicím linkám, zejména v případě plastů,“ říká mluvčí společnosti Lucie Müllerová. Reálné náklady na likvidaci odpadu na obyvatele jsou v průměru už přes tisíc korun ročně. Ani zvýšené poplatky domácností tak nestačí a obce musejí provoz dotovat.

Průměrné náklady odpadového hospodářství
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...