Unie se dohodla na daňových pravidlech pro velké firmy. Podle kritiků jsou slabá

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Zákonodárci evropského bloku vyjednávali o transparentnějších daňových pravidlech pro velké firmy od chvíle, kdy je v roce 2016 navrhla Evropská komise (EK). Podle dohodnutého kompromisu budou muset společnosti se ziskem nejméně 750 milionů eur (přes 19 miliard korun) zveřejňovat údaje o zaplacených daních, data o počtu zaměstnanců a další údaje podle jednotlivých zemí, v nichž působí.

„Tato dohoda ukazuje, že jsme průkopníky v otázkách daňové a firemní transparentnosti,“ prohlásila socialistická členka europarlamentního vyjednávacího týmu Evelyn Regnerová.

Bilionové ztráty

Podle portugalského předsednictví EU, které vyjednávalo za členské státy, jsou nová pravidla důležitá zejména s ohledem na ekonomickou krizi způsobenou pandemií. Kvůli tomu, že velké firmy často obcházejí svou daňovou povinnost, přicházejí podle unijních odhadů země EU zhruba o 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) ročně.

„V době, kdy se naši občané potýkají s důsledky pandemické krize, je důležitější než kdy dříve vyžadovat smysluplnou finanční transparentnost týkající se této praxe,“ prohlásil portugalský ministr hospodářství Pedro Siza Vieira.

Pokud dohodu v příštích měsících potvrdí ministři unijních zemí a plénum europarlamentu, začnou pravidla platit v roce 2023.

Nespokojenost

Nevládní organizace však označují dohodnutá pravidla za slabá. Vztahují se totiž pouze na země EU a státy ze seznamu takzvaných daňových rájů, na němž figurují dvě desítky zemí. Na podnikání ve zbytku světa nebude mít úprava vliv.

„Navrhovaná norma je v této podobě téměř zbytečná,“ uvedla Elena Gaitaová z organizace Transparency International zabývající se mimo jiné daňovou transparentností. EP i státy by podle ní měly kompromis v hlasování odmítnout a vyjednat zcela nový.

Chiara Putaturová z charitativní organizace Oxfam poznamenala, že velké firmy budou moci své zisky nadále utajovat a odvádět výhodné daně například na Bermudách, Kajmanských ostrovech či ve Švýcarsku. Dohoda navíc podle ní poskytuje firmám pětiletou lhůtu na nezveřejňování některých citlivých informací.

Zákonodárci přes kritiku vidí v návrhu zlepšení současného stavu. Podle europoslankyně Regnerové je to „pouze začátek na cestě k větší daňové a finanční transparentnosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 10 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 11 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...