Penzijní systém potřebuje úpravy, shodli se kandidáti napříč politickým spektrem v rámci předvolební debaty České televize na téma Sociální politika a zaměstnanost. Na reformě musí být konsenzus mezi stranami, uvedla kandidátka ANO Radka Maxová. Politici v řadě případů upozorňovali, že jen první pilíř nestačí a lidé musí také sami spořit.
V uplynulém volebním období skončil druhý důchodový pilíř, vzrostly penze a stát zastropoval věk odchodu do důchodu na 65 let. Penzistům od příštího roku kabinet přidá, i tak ale velká část z nich nežije v Česku kvalitně. Důvodem je právě nedostatek peněz. Stále více seniorů se dostává do dluhových pastí a hrozí jim exekuce. Podle ředitele organizace Život 90 Jana Lormana často peníze starým lidem vystačí na přežití, ale ne na plnohodnotný život.
Podle odborníků v Česku chybí dlouhodobý plán v problematice penzí, na což upozornila také Potůčkova důchodová komise. „Důchodová reforma není snadná. Je zapotřebí se o tom bavit,“ potvrzuje lídryně zlínské kandidátky TOP 09 Kristýna Zelienková. Souhlasí s tím i Radka Maxová, která stojí v čele jihočeské kandidátky ANO. „Důchodová reforma je složitá a myslím, že jsme všichni poznali, že musí být politický konsenzus. Je nesmysl něco jedno funkční období vymyslet a druhé změnit,“ řekla.
Podle lídra jihočeské kandidátky KDU-ČSL Jana Bartoška je potřeba připravit reformu důchodů do budoucna s tím, že ji potom další politické strany budou respektovat delší dobu než jedno volební období. „Nastaví se to parametricky, aby to fungovalo dvacet let,“ podotknul.
„Ačkoli Potůčkova komise nedospěla k žádné revoluční důchodové reformě, tak udělala spoustu analýz a výstupů, z kterých lze vycházet. Nebyla to úplně marná práce,“ dodala Maxová.
Současná ministryně práce a sociální věcí Michaela Marksová, která stojí v čele liberecké kandidátky ČSSD, nicméně upozorňuje, že český veřejný důchodový systém byl celosvětově vyhodnocen zahraniční srovnávací studií jako jeden z nejstabilnější. „Tak to zůstane i do budoucna,“ podotkla.
Základ sice podle ní garantuje stát, ale potvrzuje potřebu dodatečného spoření na důchod. „Lidé by si měli začít přispívat do takzvaného třetího pilíře, soukromého připojištění. Bylo uděláno několik opatření, které to udělalo mnohem atraktivnější,“ přiblížila.
Podobná slova zazněla od Maxové, která míní, že bude čím dál větší tlak na mladou generaci. „Bude přibývat seniorů. Bude to mít důsledky na sociální systém a zdravotnictví. Musíme apelovat na odpovědnost lidí. Nelze se spoléhat jenom na první pilíř. Musíme do toho zapojit i zaměstnavatele. Musíme se bavit o rizikových skupinách povolání,“ zhodnotila.
Názor, aby si lidé více spořili, zastává také lídr středočeské kandidátky ODS Jan Skopeček, k současné ministryni je ale kritický. „Jsem šokován slovy paní ministryně, že se nic neděje, že máme bezvadný, stabilní penzijní systém. V době poměrně slušné konjunktury a velmi nízké nezaměstnanosti máme i letos deficit v řádu miliard korun,“ prohlásil. „Je ale zřejmé, že bez většího podílu soukromých peněz systém stabilní nebude a to vyčítám této vládě asi nejvíc. Zrušila penzijní reformu, nepřišla s alternativou a ještě dělá, že není problém,“ dodal.
„Čekám na ty geniální recepty,“ reagovala Marksová. Druhý pilíř podle ní nebyl žádná penzijní reforma. Podle Skopečka ale právě současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) promarnila čtyři roky. „Je to nezodpovědné chování,“ vytkl.
Kritika vůči sociální demokracii přišla i od Starostů a nezávislých. „Jestli je ČSSD spokojená s dnešními důchody, tak my vůbec,“ prohlásila lídryně pardubické kandidátky STAN Michaela Matoušková.
„Pokud má někdo důchod 5500 korun, tak je to nedůstojné. Proto navrhujeme tři pilíře, kdy v prvním pilíři by byl zaručený důchod ve výši zhruba 35 procent průměrné hrubé mzdy. Druhý pilíř by byl povinností, kde by si přispívali občané do státem garantovaného fondu nebo na svůj účet u ČNB. Pokud by třeba přispíval zaměstnavatel, tak by to mohla být jeho odečitatelná položka z daní a tento účet by musel být pravidelně valorizován. Třetí pilíř bychom zanechali, jak je nyní – v penzijních fondech,“ popsala Matoušková.
Marksová později uvedla, že netvrdí, že by systém nechtěl nejrůznější parametrické změny. „Sociální demokracie říká, že tak, jak je to navázáno na státní rozpočet, je to nejlepší, co může být, co zaručuje stabilitu,“ dodala.
Zelienková uvedla, že by se TOP 09 ráda vrátila k druhému pilíři. „Ale otázka je, v jaké podobě. Netrváme na tom pilíři tak, jak byl nastavený předtím,“ uvedla. „Pořád zastávám názor, že by si lidi měli spořit na důchod za finanční motivace státu. Tento pilíř by měl být veřejný a stát by měl garantovat, že peníze, které si lidé na to uspoří, že budou mít stejnou hodnotu i v době, kdy půjde člověk do důchodu,“ dodala. Chtěli by snížit odvodovou povinnost na sociálním pojištění o osm procent, mezeru by pokryli lepším výběrem DPH díky rostoucí spotřebě.
Podle Hany Aulické Jírovcové, která vede ústeckou kandidátku KSČM, je snížení odvodu ze sociálního a zdravotního pojištění cesta do pekel. „Státní rozpočet bude mít daleko menší příjmy a pak budeme říkat, že máme menší příjmy na naše důchody a budeme hledat, jak to zaplatit,“ podotkla.
Záchranu v doplňkovém spoření ale komunisté nevidí, protože spousta lidí podle nich nemá z čeho spořit. „Většina populace v České republice má příjmy na úrovni, že i kdyby jim zůstalo více peněz, použijí to na své živobytí. Nebudou si odkládat. Otevíráme cestu toho, že se postupně lidé dostanou do nějakých životních a existenčních problémů. Potom bude na státu, aby to řešil,“ přiblížila.
Podle lidovců by zdroje důchodového systému měly být nastaveny proti výchově dětem a úměrně tomu nastavit daně. „Zdroje vidíme především v dětech, v budoucích plátcích do systému, to znamená motivovat rodiny, aby měly děti,“ řekl Bartošek.
Silnou rodinnou politiku podporuje také lídryně pardubické kandidátky Zelených Monika Horáková. „Musíme státní politikou způsobit to, že mít děti se vyplatí, je to příjemné, není to žádný ekonomický pokles, není to izolace ve společnosti,“ popsala.
Druhý pilíř Zelení nepodporují. Odvádění peněz do soukromého fondu označují za nebezpečné a riskantní. „Nevíme, co se s nimi stane, nelze udržet hodnotu peněz v čase. Stát má garantovat, že zde máme nějaký balík peněz na důchody, takže první pilíř ano. Třetí pilíř, pokud je to dobrovolné, tak prosím, nechť si někdo spoří,“ dodala Horáková.
Zelení by si minimální výši důchodů představovali na úrovni deset tisíc korun, což by byl základní garantovaný důchod pro každého a k němu potom zásluhová složka. „Vysoké důchody budou zajištěny vysokými mzdami,“ řekla Horáková.
Piráti by se pak inspirovali ve skandinávském modelu. „Není potřeba vymýšlet kolo,“ podotkl lídr královehradecké kandidátky Pirátů Martin Jiránek. „První pilíř je základní. Chtěli bychom mít zaručený příjem ve výši devět tisíc korun pro všechny, kteří pracují aspoň 34 let. Tento pilíř se bude platit ze státního rozpočtu. Nemusí se mu už říkat průběžný. Prostě se z daní vezmou peníze a bude zaručených devět tisíc. Je to minimum, aby nám lidé nepadali do bídy,“ přiblížil.
„V druhém pilíři potom bude možnost si zvolit určité procento z daní, to bude státem garantovaný fond, kam se bude odvádět část odvodu přímo, aby lidé měli více než devět tisíc korun. Odrazí se tam i zásluhovost – když někdo bere více, tak bude odvádět více. Důležité je, že si člověk bude moct s procentem hrát,“ uvedl Jiránek. Třetí věc by byl fond, v němž by umožnili firemní, družstevní fondy, takže by velké firmy mohly nabídnout svým zaměstnancům spoření jako benefit.
Jednička ústecké kandidátky SPD Tereza Hyťhová pak prohlásila, že chtějí svázat minimální důchod se mzdou. „Minimální důchod z prvního pilíře bude stanoven na čtyřicet procent průměrné mzdy a maximální na 1,5násobek průměrné mzdy,“ popsala.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
