Topná sezona začala, některé teplárny zdraží už v příštích měsících

Dva dny po sobě klesla průměrná denní teplota pod třináct stupňů Celsia a v řadě měst začala topná sezona. Letošní topné období je však jiné než to předešlé – doprovází ho dramatický vývoj na trzích s energiemi. Teplárny proto plánují zdražovat, některé už v příštích měsících, jiné až od nového roku.

Třebovická teplárna, která je největším dodavatelem tepla na severní Moravě a ve Slezsku, plánuje zvýšit ceny až v novém roce. Podle ředitele Regionu Morava společnosti Veolia Kamila Vrbky však zatím není jisté, o kolik teplárna zdraží.

„Stále ještě počítáme, protože jak víte, komodity, jako je plyn a elektřina, skáčou ve stovkách procent nahoru. Myslím si, že my se tak příští rok chovat nebudeme. Budeme zdražovat, ale nikoliv v násobcích,“ sdělil Vrbka.

O kolik zvednou ceny Teplárny Brno, bude známo až na začátku října, zatím se řídí ceníkem z loňského roku. „Naši zákazníci budou určitě šetřit. Doba je tomu nakloněna. Ceny energií šly obecně nahoru, promítne se to do všech domácností,“ uvedl ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáš Weigner.

Některé obyvatele rostoucí ceny energií netrápí, obvykle totiž topí dřevem. „Prostě si zatopím, kdy chci. Kdyby byla zima v květnu, zatopím si v květnu,“ říká pan Vladimír Luňáček z obce Roubanina na Blanensku. Plyn a elektřinu tak potřebuje pouze na vaření a nabíjení elektroniky.

Teplárny zahájily sezonu, naplno však zatím nefungují. Všechny své zdroje tepla zapnou, až se ochladí ještě více. V případě teplejšího počasí mohou firmy vytápění znovu omezit, nadcházející čtyři týdny ale budou v Česku teplotně podprůměrné. Již tento týden mohou být podle předpovědi hydrometeorologického ústavu i v nížinách přízemní mrazíky.

Výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek v Devadesátce ujistil, že teplárny se už od jara na topnou sezonu připravovaly. „Věděli jsme, že bude problém se zemním plynem, ať už s jeho cenou, nebo s jeho dodávkami, takže teplárny se v rámci možností připravovaly, a dokonce se podařilo některá opatření prosadit, například aby ty teplárny, které měly přejít z uhlí nebo z topného oleje na zemní plyn na konci letošního roku, mohly zůstat u uhlí,“ popsal Hájek.

Zda se bude zastropování cen týkat i tepláren, které využívají zemní plyn, není podle Hájka zatím jasné. Zároveň upozornil, že cena tepla je věcně usměrňována a přesně stanovena Energetickým regulačním úřadem, co se do cen tepla dá započítávat. „Na úrovni tepláren žádné nějaké prostředky hledat nejde, je potřeba je hledat v těch vstupech. Co se máme snažit a jsme schopni to zařídit, jsou únosné ceny tepla, k tomu zdražení určitě dojde,“ doplnil Hájek. 

Výši spotřeby ovlivňuje i počasí a tepelné ztráty

Doba, kdy je potřeba domy a byty v Česku vytápět, trvá podle historických měření zpravidla něco přes osm měsíců. Dostatečné zateplení ji ale může o dvacet i více dnů zkrátit. Co se spotřeby týče, záleží nejen na velikosti obydlí a způsobu užívání, ale také na tepelných ztrátách a počasí.

Například čtyřčlenná domácnost v rodinném domě, ve střední klimatické oblasti s průměrnou venkovní teplotou 3,8 stupně Celsia, ročně odebere přes dvacet megawatthodin (MWh) zemního plynu. Pokud topí elektřinou, padne na topení včetně ohřevu vody necelých čtrnáct megawatthodin.

Spotřeba na topení u bytu o rozměrech zhruba sedmdesát metrů čtverečních dosáhne v průměru pěti megawatthodin. Elektrický přímotop spolyká 0,3 megawatthodiny ve vysokém tarifu a přes tři megawatthodiny v nízkém, označovaném jako noční proud.

Energetický analytik Jan Béreš upozornil, že lidé se i díky šetření a zastropování cen energií nedostanou na ceny, které platili za eletřinu a plyn loni. „V rámci elektřiny se můžou dostat třeba na nějakých dvacet procent úspory dolů v rámci celkové spotřeby domácnosti, nicméně ve vyúčtování bude roční fakturace minimálně o šedesát až sedmdesát procent vyšší, než byla se starými cenami,“ upřesnil.

Řada lidí se nyní kvůli vysokým cenám vrací k tuhým palivům. Zmíněná modelová čtyřčlenná domácnost spálí skoro pět tun dřeva, hnědého uhlí asi tři a půl tuny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
před 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 23 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 23 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.