Český státní dluh překonal před koncem prvního pololetí tři biliony korun. Výsledek oznámilo ministerstvo financí, konkrétně dosáhl 3,044 bilionu, od začátku roku vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu.
Státní dluh vzrostl v prvním pololetí podle ministerstva financí hlavně kvůli prodeji státních dluhopisů a pokladničních poukázek za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Ten dosáhl ke konci června 215,4 miliardy korun. Dluh přesahující tři biliony také znamená, že na každého českého občana hypoteticky připadá dluh přes 280 tisíc korun.
Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.
Za první pololetí prodal stát korunové dluhopisy ve jmenovité hodnotě 287,4 miliardy korun. Jmenovitá hodnota prodaných korunových pokladničních poukázek za první pololetí byla 74,3 miliardy korun. Stát v tomto období rovněž vydal eurové pokladniční poukázky v úhrnné hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun).
Ministerstvo financí předpokládá, že bude dluh růst i ve druhém pololetí, a to podobným tempem jako v prvních šesti měsících roku. V červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu odhadlo, že ke konci roku bude stát dlužit 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. Náklady na obsluhu státního dluhu by v letošním roce podle schváleného státního rozpočtu měly dosáhnout 69,2 miliardy korun.
