Stát ustoupil od úplného zákazu glyfosátu. Omezení bude platit jen u obilovin a řepky

Zákaz využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát nakonec nebude plošný. Od ledna se nebude moci používat na urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely – u obilovin a řepky. Za porušení těchto podmínek bude hrozit ztráta dotací a pro právnické osoby až čtyřmilionová pokuta, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Původně ministerstvo hovořilo o zákazu plošného využívání tohoto herbicidu, který je známý například pod značkou RoundUp. Podle mluvčího se však přístup zmírnil kvůli komunikaci s odbornými svazy, ale také s dozorovými orgány. Podle Bílého tak zůstanou srovnatelné podmínky se zahraničím a bude možné udržet konkurenceschopnost českých zemědělských podniků.

Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka na trhu zatím není vhodná alternativa pro tento herbicid. Zemědělský svaz byl plánovaným plošným zákazem dříve zaskočený, dle aktuálního vyjádření předsedy svazu Martina Pýchy je současné nařízení akceptovatelné.

Zemědělcům však podle Pýchy vzrostou náklady a kvalita zrna nemusí být tak vysoká jako v současnosti, opatření nicméně chápe. Stoupající náklady podle něj ponesou čeští zemědělci, do spotřebitelských cen se nepromítnou, protože výrobci se orientují podle evropských cen.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že se nová opatření zaměří na použití na plodiny s potravinářským účelem, protože tuto oblast vnímají jako nejrizikovější. „Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“ uvedl.

Zákaz nebude platit na využívání herbicidu v městských zastavěných oblastech nebo v okolí železničních tratí, po čemž volaly některé ekologické organizace. Agrární komora jeho omezení v těchto místech podpořila.

Evropská komise licenci prodloužila

Omezení začnou platit od ledna. Evropská komise loni v prosinci prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Komise to zdůvodnila prohlášením, že po důkladném posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se veřejnost obává. Rovněž upozornila na to, že za schvalování, používání nebo zákazy přípravků na bázi glyfosátu zodpovídají jednotlivé členské státy, pokud jde o jejich používání na jejich územích.

Komise dodala, že v EU se schvalují pouze látky, pro které existují objektivní důkazy bezpečného používání. „To sice obnovilo schválení účinné látky glyfosát, současně však umožnilo členským státům, aby na národní úrovni rozhodly o omezení jejího použití,“ dodalo již dříve české ministerstvo.

Názory na škodlivost se různí

Chemickou látku glyfosát, která se používá v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.

Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor o 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup způsobil rakovinu muži z Kalifornie.

Ministerstvo uvádí, že za posledních šest let se snížilo používání pesticidů v Česku o 7,1 procenta. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 spotřebovalo v tuzemsku 935 tisíc litrů, loni to bylo 750 tisíc litrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 14 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...