Stát ustoupil od úplného zákazu glyfosátu. Omezení bude platit jen u obilovin a řepky

Zákaz využívání herbicidů s účinnou látkou glyfosát nakonec nebude plošný. Od ledna se nebude moci používat na urychlení dozrávání a vysušování rostlin, které se využívají pro potravinářské účely – u obilovin a řepky. Za porušení těchto podmínek bude hrozit ztráta dotací a pro právnické osoby až čtyřmilionová pokuta, řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Původně ministerstvo hovořilo o zákazu plošného využívání tohoto herbicidu, který je známý například pod značkou RoundUp. Podle mluvčího se však přístup zmírnil kvůli komunikaci s odbornými svazy, ale také s dozorovými orgány. Podle Bílého tak zůstanou srovnatelné podmínky se zahraničím a bude možné udržet konkurenceschopnost českých zemědělských podniků.

Podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka na trhu zatím není vhodná alternativa pro tento herbicid. Zemědělský svaz byl plánovaným plošným zákazem dříve zaskočený, dle aktuálního vyjádření předsedy svazu Martina Pýchy je současné nařízení akceptovatelné.

Zemědělcům však podle Pýchy vzrostou náklady a kvalita zrna nemusí být tak vysoká jako v současnosti, opatření nicméně chápe. Stoupající náklady podle něj ponesou čeští zemědělci, do spotřebitelských cen se nepromítnou, protože výrobci se orientují podle evropských cen.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) uvedl, že se nová opatření zaměří na použití na plodiny s potravinářským účelem, protože tuto oblast vnímají jako nejrizikovější. „Zákaz předsklizňové aplikace přípravků obsahující účinnou látku glyfosát tak zahrnuje veškeré aplikace v polních plodinách, které mohou být následně sklizeny pro potravinářské účely,“ uvedl.

Zákaz nebude platit na využívání herbicidu v městských zastavěných oblastech nebo v okolí železničních tratí, po čemž volaly některé ekologické organizace. Agrární komora jeho omezení v těchto místech podpořila.

Evropská komise licenci prodloužila

Omezení začnou platit od ledna. Evropská komise loni v prosinci prodloužila licenci na používání glyfosátu o pět let. Komise to zdůvodnila prohlášením, že po důkladném posouzení všech dostupných údajů o glyfosátu dospěla k závěru, že neexistuje žádná spojitost mezi glyfosátem a rakovinou u lidí, jak se veřejnost obává. Rovněž upozornila na to, že za schvalování, používání nebo zákazy přípravků na bázi glyfosátu zodpovídají jednotlivé členské státy, pokud jde o jejich používání na jejich územích.

Komise dodala, že v EU se schvalují pouze látky, pro které existují objektivní důkazy bezpečného používání. „To sice obnovilo schválení účinné látky glyfosát, současně však umožnilo členským státům, aby na národní úrovni rozhodly o omezení jejího použití,“ dodalo již dříve české ministerstvo.

Názory na škodlivost se různí

Chemickou látku glyfosát, která se používá v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují glyfosát za neškodný.

Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalob. V červenci prohrála soudní spor o 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup způsobil rakovinu muži z Kalifornie.

Ministerstvo uvádí, že za posledních šest let se snížilo používání pesticidů v Česku o 7,1 procenta. Účinné látky glyfosát se v roce 2013 spotřebovalo v tuzemsku 935 tisíc litrů, loni to bylo 750 tisíc litrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...