Stát na dani z lihu letos vybral méně než loni, navzdory jejímu zvýšení

Nahrávám video

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

„Obecně platí, že já jsem v politických debatách byl mnohem opatrnější, než byl výsledek koaličního kompromisu v rámci balíčku. Ale myslím, že takové změny se mají vyhodnotit jednou za tři roky, po jednom zdaňovací období je příliš brzo, aby se to vyhodnotilo,“ podotkl Stanjura. Koaliční partneři ale s ohledem na prozatím nižší výnos daně budou chtít podrobnější analýzu už k letošnímu roku.

Růst o deset procent nastavil vládní konsolidační balíček až do roku 2026. Ministerstvo tehdy předpokládalo, že jen za první dva roky opatření do státní kasy přinese skoro 1,5 miliardy korun. Údaje ke konci října ale ukazují, že v meziročním srovnání je to o tři sta milionů méně.

„Pokud by tohle byla zpráva o tom, že se pije méně, tak je to dobré. Pokud by to byla zpráva o tom, že se alkohol vozí odjinud, tak musíme přistoupit k nějakým změnám,“ podotýká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Také další člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) podotkl, že budou chtít vědět, odkud se nevybraly peníze, oproti predikcím ministerstva. „Nechal bych doběhnout kalendářní rok a pak bychom vyhodnotili celkový výběr,“ podotýká Kohajda.

Ministerstvo financí očekává, že výnos do konce roku vzroste. Tedy než se daň opět zvýší. Pokud by ale mělo jít o necelé dvě miliardy jako například loni, na předpokládaný odhad částka nedosáhne. Ministr Stanjura připustil, že ve výnosu u spotřebních daní mohou hrát roli okolní země. „Efekt může být opačný, že celkový výnos se sníží. (...) Pokud v okolních státech jsou nižší spotřební daně, tak tam přeshraniční turistika funguje,“ podotýká Stanjura.

Opozice chce znát důvod

Podrobné zdůvodnění aktuálního vývoje chce znát i opozice. Někteří chtějí téma otevřít na rozpočtovém výboru. Ten zasedá ve středu. „Pokud dochází k propadu, je to velmi alarmující a já za tím vidím jednoznačně černý trh. Bála bych se toho, ověřovala bych to, nasadila bych celní správu,“ podotýká šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Ministerstvo financí by mělo velmi rychle zjistit, jaké jsou příčiny, protože to teď úplně nevíme, a podle toho musíme reagovat,“ uvádí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Řada politiků se shoduje, že navyšování spotřebních daní bylo správnou cestou – záleží ale na jeho míře.

Koalice už při schvalování balíčku prý počítala s tím, že časem vyhodnotí efekt jednotlivých opatření. Klíčové mají být právě příčiny zatím nižšího výběru. „To je věc, kterou musíme zanalyzovat a podle toho případně tempo růstu do budoucna zmírnit. (...) předpokládám, že v příštím roce bychom se na to měli podívat a tu situaci vyhodnotit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pokud se dostaneme nad určitou hranici, tak nám poklesne výběr, nákupy se realizují jinde a my tady pak neseme náklady,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Výrobci lihovin také kritizují, že zatímco u nich spotřební daň poroste, nepodléhá jí takzvané tiché víno. I když o možné změně se jednalo, neshodla se na ní ani koalice.

Postupný růst i u tabáku

Také u tabáku se spotřební daň letos zvedla a postupný růst je naplánovaný i do budoucna. U cigaret už stoupla o deset procent, tedy až o devět korun za krabičku. V příštích letech se má zvedat o pět procent. U zahřívaného tabáku je to patnáct procent každý rok. A změny se nevyhnuly ani elektronickým cigaretám.

Státní rozpočet tak získává každoročně přes 150 miliard. Vloni to tedy bylo jen 148, letos už to má být skoro 164 miliard korun. Více než třetinu zaplatí kuřáci. Kromě toho tato zátěž dopadá i na pohonné hmoty, líh nebo pivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...