Sněmovna vyslyšela Senát a odmítla obchodnické kvóty pro české potraviny

Nahrávám video

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Poslanecká sněmovna ho v úterý na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny.

Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely v Poslanecké sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v úterý řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal, že většina poslanců ANO ji však podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky českého původu.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Spor o šíři výběru

Zákon opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Pokuty za dvojí kvalitu

Poslanci ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, potvrdili také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. „Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávovin nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků,“ uvedla vláda v důvodové zprávě.

Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...