Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil Hamáček

Nahrávám video

Schodek státního rozpočtu v příštím roce přesáhne čtvrt bilionu korun, potvrdil České televizi vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Důvodem jsou jak propad daňových příjmů – způsobený mimo jiné zrušením superhrubé mzdy – tak i rostoucí výdaje na důchody nebo na platy učitelů. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) vysoký deficit pro příští rok připouští, přesnější číslo ale zatím neřekla.

Na jaře kvůli koronaviru omezily péči všechny nemocnice. Například v dubnu musela pardubická nemocnice kvůli 22 případům nemoci covid-19 uzavřít na dva týdny kardiologické oddělení a zrušit všechny operace. Hlavně díky růstu plateb za státní pojištěnce můžou pojišťovny nemocnicím a ambulancím poslat náhradu ve výši třiceti miliard.

„Já to vnímám spíše jako jistotu pro celý systém financování zdravotní péče. Může to zajistit stejný nebo podobný objem financí – celkových financí v systému zdravotnictví,“ říká ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Zatímco ještě v únoru stát plánoval, že pošle pojišťovnám za děti, důchodce či nezaměstnané celkem 77 miliard, po červnovém rychlém růstu platby teď počítá s 97 miliardami. A v příštím roce dostanou pojišťovny o dalších 30 miliard víc – tedy zhruba 127 miliard korun. 

Vládní koalice prosadila ve sněmovně hned dvojí strmé zvýšení plateb za státní pojištěnce už na jaře. Pro tehdy hlasovali poslanci ze všech klubů. Proti nebyl nikdo.

„Právě platba za státní pojištěnce má v této řekněme složité době vytvořit určitý polštář pro systém tak, aby byl stabilní, abychom nemuseli jakkoli omezovat péči,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO). Jenže plánovaných třicet miliard na udržení dostupnosti péče si bude muset vláda v příštím roce půjčit.

Podobnou částku jako do zdravotnictví plánuje koalice přidat na důchody a na dalších zhruba deset miliard vyjde další růst platů učitelů. Miliardy navíc poputují i na obranu země nebo na investice.

Schodek rozpočtu bude podle Hamáčka v roce 2021 přes 250 miliard

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) připouští, že po letošním schváleném půlbilionovém deficitu bude vláda příští rok hospodařit s historicky druhým nejvyšším schodkem.

„Můj odhad je, že to bude hodně přes 250 miliard. Sociální demokracie celou dobu říká, že je připravená mluvit i o příjmové stránce rozpočtu. Navrhujeme vlastní řešení, ať to je sektorová daň, ať to byla daňová progrese,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) bude schodek určitě větší. „Navíc, on pan vicepremiér nakonec vycházel z novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, kde máme určitý limit, který je větší než tato částka,“ dodává Schillerová.

„To je prostě podle mě od vlády jakýsi otevřený opulentní švédský stůl, ze kterého si takhle vybírá, co by ještě rozdala před volbami a jak by uplatila voliče,“ konstatuje předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

O podpoře rozpočtu jsou zatím ochotní jednat jen komunisté

Z nevládních stran zastoupených ve sněmovně jsou ochotni jednat o podpoře rozpočtu zatím jen komunisté. I oni ale zatím vyčkávají, jaký deficit kabinet navrhne. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) není ale v tuto chvíli daná žádná konkrétní částka, maximální schodek, který je strana ochotná podpořit. 

Předsedkyně TOP 09 a poslankyně Markéta Pekarová Adamová upozorňuje, že se může stát i to, že příští rok bude stát ve stejném schodku jako letos, což je podle ní alarmující.

O státním rozpočtu bude ministryně Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (ANO) jednat příští neděli v Lánech s prezidentem. Vláda bude návrh schvalovat v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 20 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 21 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...