Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 5,7 procenta na 818,4 miliardy korun. K růstu přispěly vyšší daňové inkaso i vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,7 procenta na 988,6 miliardy korun.

„Schodek za prvních pět měsíců roku odráží tradiční květnový výkyv, kdy v rozpočtu chybí kvartální daňové příjmy, a naopak se koncentrují velké výdaje, jako jsou zálohy pro regionální školství,“ přiblížila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zdůraznila přitom, že se v rozpočtovém saldu projevuje investiční aktivita státu. „Kapitálové výdaje jsme meziročně navýšili o více než patnáct miliard korun, přičemž tyto prostředky směřovaly zejména do dopravní infrastruktury přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a do modernizace armády,“ doplnila ministryně.

Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 13,1 procenta na 54,9 miliardy korun. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 72,8 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Za nárůstem jejího inkasa podle ministerstva stojí zejména růst platů a mezd.

Na povinném pojistném stát meziročně vybral o šest a půl procenta více

Zvýšení platů a mezd se projevilo také ve vyšším výběru povinného pojistného, na kterém stát získal 351,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. K vyššímu inkasu přispěl i růst minimálního vyměřovacího základu živnostníků ze 35 na 40 procent průměrné mzdy. Sněmovna ale schválila vrácení základu na loňskou úroveň, přeplatky z prvních měsíců roku stát následně živnostníkům vrátí.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 169,8 miliardy korun, o 4,4 procenta více než loni. Spotřební daně přinesly do rozpočtu 67 miliard korun, meziročně o 3,2 procenta víc.

Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů, který se zvýšil o 7,1 procenta na 33,6 miliardy korun. Prominutí části spotřební daně na naftu, ke kterému vláda přistoupila v reakci na konflikt na Blízkém východě, se podle ministerstva financí v rozpočtovém plnění projeví až v dalších měsících.

Nejvíce stát vyplatil na sociální dávky

Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 401 miliard korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z toho 309 miliard korun tvořily výplaty důchodů, jejich objem proti loňsku vzrostl o 3,3 procenta. Z dalších dávek nejrychleji rostla podpora v nezaměstnanosti, na kterou stát vynaložil 8,7 miliardy korun, o 39,6 procenta více než před rokem. Nárůst podle ministerstva souvisí se změnou pravidel pro výši podpory v prvních měsících nezaměstnanosti.

Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 24,8 procenta na 76,7 miliardy korun. Z toho 29 miliard korun byly transfery SFDI, které se proti loňsku zvýšily o 7,5 procenta.

Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Vláda podle Hrnčíře možné prohloubení schodku letošního rozpočtu neřeší

Poslanec vládního hnutí SPD Jan Hrnčíř číslo květnového schodku v zásadě očekával. „Pozitivní je, že je tam o patnáct miliard větší investiční aktivita ve srovnání s loňským rokem. Samozřejmě téměř celé první čtvrtletí bylo rozpočtové provizorium, takže bylo naprosto jasné, že investice a výdajové položky se odloží na duben a květen,“ sdělil s tím, že je rád, že číslo je obdobné jako vloni. Rozpočet se podle Hrnčíře neplní lineárně a je potřeba si uvědomit, že větší podniky platí daně až koncem června a v červenci.

Poslanec zmínil také konflikt na Blízkém východě, u něhož není jasné, kdy a jak skončí. „Pořád má potenciál způsobit globální celosvětovou recesi a v tom případě by se to projevilo negativně i do příjmů a potažmo výdajů státního rozpočtu,“ podotkl s tím, že pokud se ale nic nezmění a plán bude dodržen, tak je současný deficit v souladu s plánovaným schodkem na letošní rok. Kabinet podle něho nevede debaty o možném prohloubení deficitu letošního rozpočtu.

Nahrávám video

Hrnčíř se vyjádřil i ke státnímu rozpočtu na příští rok, který by podle něj neměl mít vyšší schodek než letošní. „Bylo by lepší, kdyby to bylo méně. Ale na druhou stranu si uvědomujeme, jaká situace je a že konflikt na Blízkém východě nebo nějaké další konflikty (…) mohou výrazným způsobem ekonomiku ovlivnit tak, že to nepůjde vyřešit jinak. Ale pokud se situace nějakým způsobem nezhorší, tak za standardních podmínek by měl být deficit nižší,“ uvedl.

Podle Munzara bude reálnější obraz k dispozici až za měsíc

Poslanec Vojtěch Munzar z opoziční ODS sdělil, že reálnější obraz o státním rozpočtu bude k dispozici až za měsíc. „Protože teprve v červnu budou firmy platit zálohy na daních z příjmů, takže teprve po konci června uvidíme trendy, které nabízí státní rozpočet,“ podotkl.

Za varování ovšem považuje, že od konce dubna deficit narostl o více než šedesát miliard korun. „Zatím to vidím jako možná trochu mírně zdvižený prst. Nedělal bych z toho žádnou paniku, ale ten trend se musí sledovat,“ myslí si. Podobně jako Hrnčíř zmínil i Munzar faktor konfliktu na Blízkém východě, který podle něj může určit budoucí vývoj státního rozpočtu.

Nahrávám video

Munzar rovněž připomněl, že opozice vládu kritizovala za to, že navýšila deficit státního rozpočtu pro tento rok v rozporu s dosud platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. „I za nás se masivně investovalo do dopravní infrastruktury, ale musíme si uvědomit, že se vždy musí vážit na miskách vah. Stát má omezené zdroje, protože hospodaří pouze s tím, co vybere od firem, od lidí, od daňových poplatníků a případně s tím, co si půjčí. A tam má být nějaký limit. Nemůže se stát, že si budeme půjčovat donekonečna,“ zdůraznil opoziční zákonodárce.

Podle expertů není jisté, zda se celoroční schodek podaří dodržet

Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že není jisté, zda se podaří dodržet letošní naplánovaný celoroční schodek 310 miliard korun. „Stav státního rozpočtu nezlepší ani snížení spotřební daně na naftu, které od dubna ukrojí každý měsíc z příjmů do státního rozpočtu jednu miliardu korun. Na výdajové straně za odpuštění (plateb občanů za) podporované zdroje energií stát vydá v letošním roce sedmnáct miliard korun. Navýšení platů ve státní sféře vyjde minimálně na patnáct miliard korun,“ podotkla analytička.

Riziko pro dodržení plánovaného schodku vidí i hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. „Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky, zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného růstu pod dvě procenta,“ uvedl.

Podle redaktora ČT Petra Vaška je květnový schodek očekávatelný. „Myslím, že číslo je v očekávaném koridoru, protože tam ještě jsou znát jakési dozvuky rozpočtového provizoria, kdy hlavně v prvních třech měsících stát utrácel méně. Nicméně celkový schodek státního rozpočtu má být letos 310 miliard korun a vloni to bylo 290 miliard. Takže by ta čísla měla být plus minus podobná jako v loňském roce,“ vysvětlil Vašek. Nemyslí si, že by současná čísla nějak vybočovala z toho, co ministerstvo financí pro letošní rok plánuje.

Nahrávám video

Očekávatelný je podle něho i nárůst schodku o 64 miliard v porovnání s dubnem. „Ono to vypadá jako obrovská částka, nicméně si musíme uvědomit, že květen patří k vůbec nejhorším měsícům z hlediska státního rozpočtu, protože se téměř neplní příjmy státního rozpočtu,“ přiblížil Vašek, podle něhož je pátý měsíc roku vždy minusový.

Deficit podle něho bude růst i nadále, i když to nebude lineárně. „Protože když si vezmeme, že letos je schodek 310 miliard, tak u 170 jsme více než za polovinou,“ poznamenal Vašek s tím, že nějaký letní měsíc se klidně může stát, že deficit bude na zhruba stejné částce jako teď. „A pak se to zase bude zhoršovat, jako už tradičně, od října, a hlavně v listopadu a prosinci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 12 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 14 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.