I když byl loni plánován schodek 70 miliard, rozpočet skončil velkým přebytkem. Na příští rok je v plánu rozpočet s 50miliardovým schodkem. Zatímco zástupci STAN nebo Zelených v předvolební debatě České televize na téma Státní finance vznesli požadavek vyrovnaného rozpočtu, vládní strany jeho vývoj brání. Podle Pirátů je ale rozpočet vlastně virtuální číslo. Rozpočet by podle nich měl být navíc rozklikávací, aby byl pro občany transparentní. Hosté debaty zastupují subjekty kandidující do Poslanecké sněmovny v říjnových volbách, jejichž volební potenciál jim dává šanci na úspěch.
„Je potřeba, aby byl rozpočet naprosto průhledný, aby si do poslední faktury, do poslední dotace mohl každý člověk dohledat, na co peníze šly. Bez toho rozpočet nebude mít smysl,“ prohlásil lídr pražské kandidátky Pirátů Jakub Michálek.
Tento návrh se líbí i STAN. „My v Libereckém kraji a starostové mnoha obcí se můžeme pochlubit, že takhle fungujeme už od roku 2012, ještě než byl registr smluv, už jsme zveřejňovali veškeré faktury, objednávky nad padesát tisíc, rozklikávací rozpočet máme, mohou se lidé podívat, za co vydáváme prostředky,“ poznamenal lídr liberecké kandidátky STAN Marek Pieter.
Andrej Babiš, který vede středočeskou kandidátku ANO, pak míní, že rozklikávací rozpočet je „super“. „Ministerstvo financí bylo první, které v lednu 2015 zveřejnilo veškeré smlouvy,“ dodal bývalý ministr financí.
Rozpočet jako takový je pak podle Michálka vlastně virtuální číslo. „Podstatné je, jaké jsou výsledky hospodaření. V minulém roce jsme viděli, že rozpočet měl schodek sedmdesát miliard korun a skutečnost byla 61,8 miliardy korun přebytek. Někdo se seknul o nějakých 130 miliard korun,“ poznamenal.
S tím, že jde o virtuální číslo, souhlasí i Babiš. „Umíme perfektně naplánovat český rozpočet, české výdaje a české příjmy, ale neumíme dobře naplánovat evropské peníze,“ míní.
Příští rok opět schodkový
Zatímco letos je naplánován schodek rozpočtu šedesát miliard korun, na příští rok jde do Poslanecké sněmovny návrh rozpočtu se schodkem padesát miliard. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) přitom nedávno prohlásil, že by letošní rok mohl skončit jenom s dvacetimiliardovým schodkem. Politici tak debatovali, jestli jsou rozpočty navrhované rozumně a jestli by neměly být vyrovnané.
Podle premiéra a lídra jihomoravské kandidátky ČSSD Bohuslava Sobotky rozpočet na příští rok zajišťuje vyšší růst penzí a růst platů. „Politické strany by se měly vyjádřit, jestli jsou připraveny rozpočet podpořit, protože bude asi docela obtížné na přelomu letošního a příštího roku rozpočet přepracovávat,“ upozornil.
„Je správné a logické nezadlužovat příliš zemi, ale rozpočet nemá být mechanicky účetně vyrovnaný. Má být zdravý,“ prohlásil pražský kandidát KSČM Jiří Dolejš. Dluh by se podle něj neměl prožírat, ale měl by se investovat, a to tak, aby se v budoucnosti nešlo do dluhové spirály a bylo možné dluh umořovat.
„Padesát miliard profinancuje, co předchozí vlády zanedbaly, a to je růst platů, valorizace důchodů. Není to plýtvání. Nemyslím, že se lze proškrtat k blahobytu. To je i posilování koupěschopné poptávky,“ dodal.
Kandidát KDU-ČSL v Jihomoravském kraji Jaroslav Klaška za svou stranu vyjádřil podporu rozpočtu pro příští rok, i když on sám respektuje pravidlo, že by se v bohatých letech mělo šetřit na horší časy. „Není ale možné mít jeden rok deficit sto miliard a najednou říct, že teď budeme v přebytku a musíme mít vyrovnaný rozpočet. Je potřeba to dělat postupně,“ vysvětlil s tím, že se navracíme z hospodářské krize. „Vyrovnaný rozpočet není mantra, to je nástroj. Je potřeba to pravidlo používat se zdravým selským rozumem,“ dodal.
Pieterovi ale přijde, že jeho kolegové asi nehospodaří ani v domácnosti. „Přijít do domácnosti s nevyrovnaným rozpočtem a být s tím spokojený, já bych to nedokázal. Předkládal jsem rozpočty Libereckého kraje celkem čtyřikrát a nikdy bych si nedovolil předložit rozpočet, kde by nebyly důležité investice,“ uvedl s výtkou směřovanou státnímu rozpočtu, kde jsou podle něj „minimální investice“.
Babiš pak upozornil, že k 30. září mělo Česko nižší státní dluh. „O 73 miliard, než jsme nastupovali. A měli jsme přebytek,“ řekl. „Pokud ministři začnou lépe čerpat ještě ve čtvrtém kvartálu, tak jsem přesvědčen, že můžeme být přebytkoví i koncem roku,“ tvrdí. Pokud jde o výši investic, podotkl, že investovali do dopravní infrastruktury v roce 2016 více než v roce 2014 i předchozích čtyřech letech.
Podle Kalouska vláda peníze projídá. Sobotka to odmítá
Miroslav Kalousek, který vede středočeskou kandidátku TOP 09, ale poznamenal, že v roce 2012 k 30. září proinvestovala jejich vláda o 31 miliard víc, a to byla krize, než se proinvestovalo za tento rok v době růstu. „Tahle vláda to jenom projídá a neinvestuje,“ řekl.
Lídr moravskoslezské kandidátky ODS Zbyněk Stanjura si všímá struktury rozpočtů. „Vláda za devět měsíců oproti loňskému roku zvýšila o čtyřicet miliard výdaje. Z těch čtyřiceti miliard je plus padesát miliard provozních výdajů a minus deset miliard investičních výdajů,“ podotkl. Občanští demokraté by právě chtěli výrazně zvýšit výdaje na investice, a to je nejenom infrastruktura. „Zvýšili bychom výdaje na vědu, výzkum a do celé oblasti školství,“ popsal s tím, že naopak by osekali výdaje jako investiční pobídky. Razantně chtějí snížit daně s tím, že by se všem zvýšil čistý příjem o sedm procent.
„Pokud se sníží daně z příjmů o sedm procent, tak to neznamená, že všem narostou platy o sedm procent, protože nízkopříjmoví, zejména s dětmi, dnes žádné daně z příjmu neplatí, takže jejich úleva se netýká všech,“ upozornil Kalousek. Navrhuje tak svůj recept, který počítá s úlevou v sociálním pojištění. „To by se opravdu týkalo všech,“ míní. Více než stomiliardový výpadek by se pak podle něj pokryl. „60 až 70 miliard je meziroční přírůstek příjmů, aniž by vláda musela cokoli udělat. Dalších 60 až 70 miliard jsou úspory na státní spotřebě, která se za poslední tři roky rozežrala neuvěřitelným způsobem. Stačí, když vrátíme hospodaření státu a jeho spotřebu na úroveň roku 2012 a nemusíme dělat vůbec žádné asociální škrty,“ uvedl.
Sobotka se brání nařčení z projídání. „Zvyšujeme výdaje na obranu, na bezpečnost, o tři miliardy přidáváme vysokým školám, zvyšujeme výdaje na vědu a výzkum. Nesouhlasím s tím, abyste říkali, že valorizace penzí 475 korun je projídání. To není zvyšování provozních výdajů,“ prohlásil.
Zároveň varuje před návrhy dramatického snížení daní doprovázeného tím, že se to nějak vyřeší. „Nevyřeší. Když se udělají takovéto kroky, povede to ke škrtům. To už jsme tu jednou měli. Když přišly škrty, tak potom přišel hospodářský propad a lidem se platy snižovaly,“ vysvětlil.
Podle Radima Fialy, který vede olomouckou kandidátku SPD, je nicméně padesátimiliardový schodek v době ekonomického růstu politickým rozhodnutím této vlády. „To znamená, že do budoucna už budeme vždycky hospodařit jenom s deficitním státním rozpočtem, protože když v době ekonomického růstu plánujeme deficity, tak v období krize je budeme plánovat také, protože ekonomika nebude mít takovou výkonnost,“ upozornil. V SPD by tak chtěli ústavní dluhovou brzdu, aby byl rozpočet dlouhodobě vyrovnaný. „Samozřejmě v době krize může být i jakýsi deficit, ale v době ekonomického růstu se to musí vyrovnávat přebytkem,“ přiblížil.
Piráti také vznesli požadavek vyrovnaného hospodaření, které podle Michálka začíná přímo u politických stran. „Když se podíváte na Piráty jak politickou stranu, nemáme žádný dluh. Spousta politických stran dělá svoji kampaň na dluh. Nevzali jsme si žádnou půjčku, děláme to z peněz, které jsme dostali od příznivců a od státu. Stejným způsobem budeme hospodařit ve státě. Nemůžeme přece věřit někomu, kdo má tři sta milionů dluh, který není ochoten splácet, že tady zavede vyrovnané hospodaření,“ podotkl.
Kandidát Zelených v Libereckém kraji Jaromír Baxa zase míní, že v českém státním rozpočtu v posledních letech v průměru chybí okolo padesáti miliard. „Je to vidět i na připravovaném rozpočtu. Víme také, že složená daňová kvóta je asi 34 procent, zatímco evropský průměr je asi čtyřicet procent. Neměli bychom se bavit jenom o snižování výdajů, zefektivňování by mělo být reinvestováno dále do ekonomiky a Zelení říkají, že bychom se měli bavit i o zvýšení příjmů státního rozpočtu, aby se v průměru dostaly rozpočty v průběhu hospodářského cyklu zhruba na nějakou vyrovnanou úroveň. K tomu by zvýšení složené daňové kvóty zhruba o jedno nebo dvě procenta mělo stačit,“ uvedl.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
