Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) připravila na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, z toho 49 miliard korun byly výdaje, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl řekl, že i tento návrh byl na hraně dodržení pravidel. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) návrh odmítla, očekává vyšší výdaje. Podle rady ale není pravděpodobné, že se je podaří pokrýt vyššími příjmy na základě lepšího vývoje ekonomiky.

„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem. Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl Hampl. O přenesení těchto plateb rozhodla Babišova vláda na konci loňského roku, rozpočtový dopad podle ní bude zhruba sedmnáct miliard korun.

Rada varuje před ignorováním rozpočtových pravidel

Podle rozpočtové rady se dá očekávat, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude počítat s lepším hospodářským růstem než předchozí prognóza. To bude znamenat vyšší daňové příjmy. Hampl ale zdůraznil, že nelze předpokládat, že by se příjmy zlepšily v řádu desítek miliard korun, což by umožnilo pokrýt vyšší výdaje.

Člen rozpočtové rady Jan Pavel zdůraznil, že stále platí zákonná rozpočtová pravidla a před schválením rozpočtu se nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ prohlásil. Hampl doplnil, že se bude chtít zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu a bude chtít znát odpověď na to, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem.

Pavel upozornil, že rozpočtová pravidla mají sloužit k tomu, aby si stát udržel prostor pro stimulaci ekonomiky v době závažné krize, jako byla pandemie koronaviru. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ řekl. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně,“ dodal.

Schillerová odmítá kritiku rady

Schillerová napsala na síti X, že návrh rozpočtu minulé vlády se vešel do rozpočtových pravidel jen kvůli podhodnocení plánovaných výdajů. Proti kritice NRR ohledně připravovaného rozpočtu se ohradila.

„Pokud je podle pana Hampla zametení mandatorních výdajů pod koberec a naplnění skříní kostlivci v pořádku, zatímco realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti nikoliv, pak jeho svět nemá se skutečnou odpovědností ani hospodářskou politikou společného nic,“ uvedla ministryně.

„Je to svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost,“ doplnila Schillerová.

NRR: Došlo na naši kritiku za rok 2025

Námitky, které měla Národní rozpočtová rada (NRR) k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se podle ní v plné šíři naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.

NRR v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu potvrdil podle Hampla naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy.

Plnění státního rozpočtu podle NRR ukázalo, že příjmy z emisních povolenek byly o 16,3 miliardy korun nižší než plán. Výdaje na obnovitelné zdroje byly vyšší o 11,4 miliardy korun, dalších zhruba sedm miliard korun stát zaplatil z rozpočtové rezervy. Hampl to označil za chybu, protože rezerva má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů, a ne těch, které byly předem známé. Stát také vydal nad rámec plánu 9,2 miliardy korun na platy nepedagogů a 6,7 miliardy korun na sociální dávky.

Toto prohloubení salda pokryly z větší části vyšší daňové příjmy dané lepším vývojem ekonomiky. Daň z příjmu právnických osob vynesla o 10,4 miliardy korun více, než se očekávalo, daň z neočekávaných zisků 4,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát vybral o 5,6 miliardy korun víc a na dani z příjmu fyzických osob o 4,5 miliardy korun víc. Na výdajové straně potom byly o 5,8 miliardy korun nižší odvody do EU.

Strukturální deficit veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a o dopad hospodářského cyklu, podle NRR loni zřejmě splnil zákonné kritérium 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hampla se ale saldo velmi pravděpodobně zhoršilo proti roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...