Načasování zřejmě nemohlo být lepší. Když Andrej Babiš (ANO) nastupoval v lednu 2014 do funkce ministra financí, nacházela se česká ekonomika na startu růstové fáze makroekonomického cyklu. Analytici tedy přičítají následující zlepšení ekonomické situace - na rozdíl od části veřejnosti - spíše štěstí nového ministra než jeho schopnostem. Ty pak hodnotí zejména podle jeho souboje s daňovými úniky, podle velikosti deficitů/přebytku státního rozpočtu a podle obsluhy státního dluhu. Výsledný výkon Babiše, jehož ve středu nahradil ve funkci Ivan Pilný (ANO), vyznívá v hodnocení dotázaných expertů celkově jako: Průměrný.
Lepší výběr daní, potažmo boj proti daňovým únikům, bylo velké téma Andreje Babiše. Před volbami i po nich.
„Co se týče zlepšení vlastního daňového výběru, v letech 2014 a 2015 patrné nebylo, loni do jisté míry ano. Projevil se totiž efekt zavedení kontrolního hlášení,“ domnívá se hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Na zhodnocení dalšího výrazného opatření, elektronické evidence tržeb (EET), je podle něho ještě brzy.
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář si myslí, že v boji proti daňovým únikům šel ministr cestou vyšší represe a zatím žádnou dramatickou změnu ve výběru daní to podle něj nepřineslo. Zásadní změny či reformy veřejných financí Babiš neprovedl, soudí Sklenář.
Andreji Babišovi spadla do klína rychle se rozjíždějící ekonomika a propad výnosů státních dluhopisů, přičemž ani první, ani druhé není žádná zásluha ministra a jeho ministerstva, dodává ředitel investičního fondu Sirius Martin Burda. Dosažené výsledky by podle něj z 90 procent nastaly, i kdyby na ministerstvu seděl kdokoliv jiný. Opatření jako kontrolní hlášení či EET měla podle něho jen malý celkový dopad.
Analytik finančních trhů společnosti Next Finance Jiří Cihlář pak hodnotí EET i z jiného pohledu: „Pro celou podnikatelskou sféru zůstane Andrej Babiš tím, kdo zavedl podle exotického Chorvatska šikanózní opatření zvané EET.“ To podle Cihláře výrazně zvýšilo napětí podnikatelů, zejména těch malých. „Přitom dobré nastavení psychologie v podnikatelském prostředí je klíčové pro dlouhodobý zdravý chod ekonomiky,“ zdůrazňuje.
Jak na rozpočet
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler hodnotí Babišovo působení na ministerstvu financí spíše pozitivně. A to jednak v kontextu předchozích minstrů financí, tak v kontextu levicově orientované vlády, „která má obecně tendence být ve výdajích štědřejší“.
Seidler připomíná, že ministr předkládal deficitní rozpočty v situaci, kdy ekonomika solidně rostla, a hospodaření státu tak mohlo být plánováno ambiciózněji. Dodal, že výsledky rozpočtu byly vždy lepší než původní plán, a „ministerstvo financí tak pravděpodobně záměrně tvoří rozpočet poměrně konzervativně“.
Kovanda z Cyrrusu je ostřejší a považuje návrh deficitního rozpočtu pro rok 2018 (ve výši 50 miliard korun) za „šmouhu na Babišově loučení.“ Dává to do souvislosti s jedním z jeho klíčových slibů, tedy alespoň vyrovnané hospodaření rozpočtu.
Burda pak ještě připomíná, že pod Babišovým vedením „znatelně vzrostly běžné výdaje na platy, dávky a důchody“. To pak dává do konfrontace s tím, že „růstové výdaje na investice či vědu paběrkovaly“. Skutečnost, že i v dobách silného růstu ekonomiky předává Babiš rozpočet v deficitu, hodnotí ředitel fondu Sirius jako rizikový faktor pro případ zpomalení hospodářství. Rozpočet by pak byl podle něho zranitelný.
Dobrá sebeprezentace
Sklenář považuje za chybu to, že ministerstvo financí nevyužilo prostředí nízkých až záporných sazeb ke zlepšení dlouhodobé struktury státního dluhu. Podle něj se více zaměřilo na mediálně zajímavé vydávání krátkodobých dluhopisů se záporným výnosem. „Tím vzrostla rizikovost státního dluhu (snížila se splatnost) ve střednědobém výhledu,“ dodává analytik.
Naopak v sebeprezentaci, zdůrazňování svých úspěchů či někdy až domnělých zásluh patřil Babiš podle Sklenáře k nejschopnějším ministrům financí.
Cihlář k tomu doplňuje, že část lidí si bude Babiše pamatovat jako ministra financí, kterému se v roce 2016 podařilo dosáhnout přebytku rozpočtu přes 60 miliard korun. „To byl nejlepší výsledek za mnoho let. Jenže my se ptáme, co k tomu vedlo. Bylo to způsobeno výrazným propadem investic. A to není nic, čím by se dalo chlubit,“ uvedl analytik.
Dlouhý: Medaili za EET, kritiku za úlitby odborům
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že Andrej Babiš si zaslouží medaili za zavádění EET. Vedení komory v obecné rovině podpořilo - někdy i proti vůli svých členů - elektronickou evidenci tržeb jako nástroj, který vyrovná konkurenční prostředí tam, kde bylo dosud vychýleno ve prospěch nepoctivých podnikatelů.
Co naopak Dlouhého mrzelo bylo to, že ve vládě, která je pod velkým vlivem odborů, se hnutí ANO proti tomu sice rétoricky vymezovalo, ale - hlavně z volebních důvodů - když došlo na lámání chleba, tak tomu čelilo velmi slabě. Dlouhý zmínil v této souvislosti růst mandatorních výdajů (povinné prostředky, které musí vláda vynaložit).
Také uvedl, že podle jeho informací v některých případech místní finanční úřady přitvrdily tak, že se to „někdy dostává až do roviny zvůle“. V tom čeká nápravu od nového ministra financí Ivana Pilného.
