Průměrná mzda se meziročně zvýšila na 35 402 korun. Růst byl větší, než očekával trh

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

„Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o pět set korun. „Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 korun,“ uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 korun.

Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích ČR ve 3. čtvrtletí 2020
Zdroj: ČSÚ

Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o dvanáct procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce.

„Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší,“ vysvětluje vývoj ČSÚ.

Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. „Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125 tisíc,“ uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo patnáct procent pracovníků. „Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání,“ dodává Holý.

Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (v %, meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Růst mezd zřejmě zvolní

Růst průměrné mzdy nad 35 tisíc korun ve třetím čtvrtletí byl nad očekávání analytiků (3,5 procenta) i ČNB (4,5 procenta). Ekonomové v průměru totiž počítali s tím, že hodnota průměrné mzdy skončí těsně pod hranicí 35 tisíc korun. „Letos ve třetím čtvrtletí tak mzdy rostly dokonce tak, že překonaly i inflaci. Reálná mzda – očištěná o inflaci – stoupla o 1,7 procenta,“ konstatuje ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. „Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd, ať už to bylo vlivem nuceného uzavření provozoven obchodů a služeb, nedostatečné poptávky nebo starání se o nezletilé děti, které působily v průběhu druhého čtvrtletí,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.  

„Růst průměrné mzdy tentokrát neznamená, že si nutně vyděláváme více. Ti vysokopříjmoví si více dokázali práci uchovat, nízkopříjmové postihl covid-19 více ztrátou práce. Výsledek je tak spíše statistickým efektem než všeobecným růstem. Z výpočtu nám zmizeli hlavně nízkopříjmoví,“ upozornil také analytik Natland Petr Bartoň.

Navíc, pro mnoho zaměstnanců je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška růst průměrné mzdy fikcí, protože je přepočten na plnou pracovní dobu. „Řada zaměstnanců přitom odpracovala menší počet hodin, i když i v tomto ukazateli došlo proti extrémnímu druhému čtvrtletí k citelné normalizaci,“ upozornil.

Jak meziročně rostly průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí 2019
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Optimismus navíc kazí příchod druhé vlny pandemie, která na dynamiku mezd v posledním čtvrtletí podle analytiků opět dolehne. „Částečně však jen z titulu určitých administrativních vlivů, jelikož do mezd se nezapočítává například ošetřovné. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos a v příštím roce očekáváme jejich růst zhruba poloviční,“ uvedl tak hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Připomíná ale i to, že do dynamiky disponibilních příjmů domácností promluví ještě také očekávané změny v daních z příjmů. „Ty však prozatím nejsou vyjasněné,“ dodal.

Kovanda očekává, že by nominální mzdy za letošní rok měly vzrůst o 3,4 procenta, a těsně tak překonat inflaci. „Kupní síla Čechů by v souhrnu velmi nepatrně vzrostla, což však lze vzhledem ke koronavirové krizi považovat za úspěch,“ konstatuje. A dodává, že  v posledním čtvrtletí svědčí mzdovému vývoji také nadále nízká míra nezaměstnanosti v Česku. 

„A dále i zahraniční poptávka, která není tak ochromena jako během jarní vlny pandemie a s ní související fakt, že během té podzimní není odstavena tuzemská průmyslová výroba,“ doplnil.

Gürtler také poukázal na to, že právě rychlé oživení průmyslového sektoru spolu s novými zakázkami zřejmě dokáže alespoň částečně kompenzovat ztrátu pracovních míst v sektoru služeb. „V české ekonomice totiž stále chybí pracovníci ze zahraničí,“ uvedl.

Připomněl ale i to, že vývoj na trhu práce za vývojem ekonomické aktivity zaostává a je tak pravděpodobné, že to nejhorší trh práce teprve čeká. „Vrcholu míra nezaměstnanosti zřejmě dosáhne až v první polovině příštího roku. V metodice MPSV očekáváme její vrchol mírně nad čtyřmi procenty. Ve srovnání s předchozími krizemi půjde i přesto o relativně malý nárůst. Připomeňme, že koronavirová pandemie zasáhla české hospodářství ve velmi dobré kondici, která již přetrvávala delší dobu a odrazila se ve výrazně přehřátém trhu práce,“ uvedl Gürtler.

Vzhledem k lockdownovému režimu v posledním čtvrtletí lze i podle analytika ČSOB Petra Dufka opět očekávat zpomalení růstu mezd především v dotčených odvětvích. „Naproti tomu setrvalý růst mezd bude pokračovat ve veřejné sféře a průmyslu, který je druhou vlnou pandemie ovlivněn jen ve velmi omezené míře,“ míní.

Celoroční růst mezd v roce 2020 tak podle něho dosáhne pravděpodobně 3,2 procenta a bude tak zhruba na úrovni inflace. Reálně si však polepší jen menší část zaměstnanců. „Samozřejmě i v tomto případě platí, že jde o průměrnou mzdu, na kterou nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Mediánová mzda může růst podobným tempem, nicméně z úrovně, která je asi o čtyři tisíce korun níže,“ doplnil Dufek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...