Převzetí části Rosněfti je legitimní, míní Bartuška. Očekává více státních zásahů do energetiky

„Jde o největší krok vůči ruskému majetku nejen v Německu, ale v Evropě vůbec,“ prohlásil v Událostech, komentářích zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška k německému převzetí tamní části ruského dovozce ropy Rosněfť a jeho dceřiné společnosti RN Refining & Marketing. Dodal, že jde o legitimní a legální přístup a je možné, že do budoucna bude potřeba státního řízení energetických společností stále silnější.

Německá vláda minulý pátek oznámila, že kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad firmou Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Podle spolkového ministerstva hospodářství je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Rosněfť v reakci označil přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodal, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Podle Bartušky však Berlín zvolil legitimní přístup. „Změnili zákon už na jaře roku 1974, který umožnil znárodnění nebo převedení firmy pod státní kontrolu,“ podotkl s tím, že nyní lze očekávat arbitráž. Zmínil, že německá vláda se snaží předejít velkým problémům v dodávkách ropy a jejích produktů, protože věděla, že Rosněfť „jí bude dělat problémy z principu“.

Bartuška dodal, že jde o velkou roztržku mezi oběma zeměmi. Prohlášení kancléře Olafa Scholze o tom, že Rusko není věrohodným partnerem, bylo podle něj velmi silné. „Firma Rosněft, byť je nominálně vlastněna řadou subjektů, je fakticky osobní hračkou Igora Sečina, osobním majetkem muže, který je asi nejblíž Vladimiru Putinovi,“ přiblížil Bartuška.

Návrat státu do energetiky

Zmínil také bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který byl ve firmě Rosněft aktivní. „V uplynulých měsících zkusil, co mohl. On stále věří tomu, že je schopen přinést mír mezi Ruskem a Německem, asi už je poslední, kdo tomu ještě v Německu věří,“ komentoval Bartuška.

Už dříve připustil, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu a vlivem pandemie a války na Ukrajině se státy do energetiky vrátí. „Francouzská vláda už nyní vykupuje akcie EDF, jejich největší energetické společnosti, chce mít stoprocentní kontrolu nad firmou. U nás pan premiér (Petr) Fiala oznámil něco podobného v případě ČEZ,“ připomněl Bartuška, který věří, že tato potřeba nadále poroste. 

„Můžete snadno privatizovat plynárenství či ropný průmysl nebo energetiku, ale když pak bude jakýkoliv problém, tak stát je garantem bezpečí pro občany,“ zdůraznil s tím, že například voda je jedním z klíčových komponentů. „Voda a elektřina byly za první republiky brány jako veřejný statek. A myslím si, že voda bude znovu tím zásadním tématem,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...