Převzetí části Rosněfti je legitimní, míní Bartuška. Očekává více státních zásahů do energetiky

„Jde o největší krok vůči ruskému majetku nejen v Německu, ale v Evropě vůbec,“ prohlásil v Událostech, komentářích zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška k německému převzetí tamní části ruského dovozce ropy Rosněfť a jeho dceřiné společnosti RN Refining & Marketing. Dodal, že jde o legitimní a legální přístup a je možné, že do budoucna bude potřeba státního řízení energetických společností stále silnější.

Německá vláda minulý pátek oznámila, že kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad firmou Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Podle spolkového ministerstva hospodářství je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. Rosněfť v reakci označil přesun svých aktivit pod svěřenskou správu za nezákonný a dodal, že zváží, zda postup německé vlády napadne u soudu.

Podle Bartušky však Berlín zvolil legitimní přístup. „Změnili zákon už na jaře roku 1974, který umožnil znárodnění nebo převedení firmy pod státní kontrolu,“ podotkl s tím, že nyní lze očekávat arbitráž. Zmínil, že německá vláda se snaží předejít velkým problémům v dodávkách ropy a jejích produktů, protože věděla, že Rosněfť „jí bude dělat problémy z principu“.

Bartuška dodal, že jde o velkou roztržku mezi oběma zeměmi. Prohlášení kancléře Olafa Scholze o tom, že Rusko není věrohodným partnerem, bylo podle něj velmi silné. „Firma Rosněft, byť je nominálně vlastněna řadou subjektů, je fakticky osobní hračkou Igora Sečina, osobním majetkem muže, který je asi nejblíž Vladimiru Putinovi,“ přiblížil Bartuška.

Návrat státu do energetiky

Zmínil také bývalého spolkového kancléře Gerharda Schrödera, který byl ve firmě Rosněft aktivní. „V uplynulých měsících zkusil, co mohl. On stále věří tomu, že je schopen přinést mír mezi Ruskem a Německem, asi už je poslední, kdo tomu ještě v Německu věří,“ komentoval Bartuška.

Už dříve připustil, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu a vlivem pandemie a války na Ukrajině se státy do energetiky vrátí. „Francouzská vláda už nyní vykupuje akcie EDF, jejich největší energetické společnosti, chce mít stoprocentní kontrolu nad firmou. U nás pan premiér (Petr) Fiala oznámil něco podobného v případě ČEZ,“ připomněl Bartuška, který věří, že tato potřeba nadále poroste. 

„Můžete snadno privatizovat plynárenství či ropný průmysl nebo energetiku, ale když pak bude jakýkoliv problém, tak stát je garantem bezpečí pro občany,“ zdůraznil s tím, že například voda je jedním z klíčových komponentů. „Voda a elektřina byly za první republiky brány jako veřejný statek. A myslím si, že voda bude znovu tím zásadním tématem,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...