Pošta kvůli rušení poboček propustí zhruba 1600 zaměstnanců

Nahrávám video

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Management zároveň s provozními zaměstnanci vytvoří platformu, která bude vyhodnocovat zavádění nových pracovních postupů na České poště. S odboráři se má vedení podniku setkávat i nadále, dodal mluvčí. Pošta v současnosti zaměstnává asi pětadvacet tisíc lidí.

„Projednávání těchto změn bude probíhat prvních čtrnáct dnů v dubnu. Ve středu 12. dubna bude další společné jednání. Považujeme to však jen za další úsporné opatření v řadě, které beze změny systému financování veřejných poštovních služeb nic nevyřeší,“ řekla ve středu odpoledne předsedkyně největších poštovních odborů Jindřiška Budweiserová.

Česká pošta se chystá na zrušení 300 z 3200 poboček. Pošty mají být rušené ve větších obcích nad 2500 obyvatel, kde je poboček více. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu stoupne ze dvou na tři kilometry. Propouštěným zaměstnancům firma nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.

Podle informací ČT by se mohlo zrušit skoro 1400 pozic na přepážkách, přes pět set  doručovatelských, 300 míst v nižším managementu, jako jsou vedoucí oddělení, a čtyřicet v zázemí firmy. 

Změnu musí ve formě nařízení schválit vláda, která se měla návrhem Českého telekomunikačního úřadu původně zabývat už ve středu, jenže stále nejsou vypořádány připomínky. „Umím si představit i nějakou elektronickou formu hlasování,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že by byl rád, kdyby o tom vláda mohla takto rozhodnout do konce týdne.

„Skutečně ale teď už nezáleží na nás, záleží na Českém telekomunikačním úřadu (ČTÚ), který vypořádává připomínky,“ dodal. Pošta po schválení vládou zveřejní seznam rušených provozoven a přesný počet propouštěných zaměstnanců. O situaci ve státním podniku budou také vybraní ministři už ve čtvrtek jednat s hejtmany. Pobočky se mají rušit k 1. červenci letošního roku.

„Já bych očekávala především od pana premiéra, že by ministra vnitra zastavil a řekl: Projednejte to s příslušnými starosty, přineste mi na stůl, jak jsou ty pobočky ztrátové,“ podotkla místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Vyhnout se insolvenci

Podnik chce tímto způsobem snížit ztrátu, která za loňský rok dosahuje 1,5 miliardy korun. Pokud by nepřijal úsporná opatření, skončil by letos v insolvenci. Součástí rušení pošt je i zrušení až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, proto pošťáků odejde výrazně méně. Podnik bude také nabízet rekvalifikace nebo jiná místa. 

Jde o jeden z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...