Pohonné hmoty v Česku zlevňují. Pokles cen ovlivňuje i Trumpův zákaz cest Evropanů do USA

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku nadále zlevňují. V uplynulém týdnu pokles cen zrychlil. Průměrná cena benzinu Natural 95 klesla o 45 haléřů na 31,06 koruny za litr a litr nafty stál ve středu průměrně 30,60 koruny, o 47 haléřů méně než před týdnem, vyplývá z údajů firmy CCS. A ceny budou klesat dále, vliv na to má i zrychlený pokles cen ropy, který nastal poté, co americký prezident Donald Trump vyhlásil třicetidenní zákaz cest z Evropy do USA s výjimkou Británie a Irska.

Průměrné ceny pohonných hmot v Česku klesají od poloviny ledna. Za tu dobu se už průměrná cena benzinu snížila o více než korunu a nafty zhruba o korunu a 50 haléřů. Natural 95 je nyní nejlevnější od konce loňského března a cena nafty je nejnižší od května 2018.

Nejdražší pohonné hmoty jsou nyní v Praze, litr Naturalu 95 tam stojí v průměru 31,70 koruny a nafty 31,33 koruny za litr. Naftu v průměru za 31 korun a více nabízejí ještě čerpací stanice na Vysočině a ve Středočeském kraji, v ostatních regionech je její cena pod 31 korun za litr.

Naopak nejlevnější benzin je u pump na jihu Čech. Litr Naturalu 95 vyjde v Jihočeském kraji v průměru na 30,62 koruny. Nafta vyjde nejlépe v Karlovarském kraji, řidiči ji tam v průměru pořídí za 30,12 koruny za litr.

Zlevňování pohonných hmot bude pokračovat

Velice výrazné zlevňování pohonných hmot bude podle analytiků pokračovat i v příštím týdnu. Podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy bude pokles ještě výraznější než v minulém týdnu, a to v rozsahu 60 až 80 haléřů na litr benzínu i nafty.

„Prodejci pohonných hmot v Česku totiž ještě musí v cenách plně zohlednit prudký propad cen ropy, k němuž došlo v důsledku víkendového rozpoutání ropné cenové války,“ vysvětluje Kovanda.

Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.

Doplňuje, že nejnověji Rijád uvádí, že jeho cílem je dodávat na trh 13 milionů barelů ropy denně, což by byl suverénně nejvyšší objem dodávek, který Saúdská Arábie kdy uskutečňovala.

„Takového objemu však země může realisticky dosáhnout až po několika letech, vyžádá si totiž investice do nových kapacit. Současná maximální kapacita dodávek saúdské ropy činí 12,3 milionu barelů – tento objem chce země na trhy dodávat od letošního dubna. Signalizuje ale to, že odhodlání Rijádu zaplavit ropou světový trh je skutečně pevné,“ dodává Kovanda.

V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.

Rusko svoji těžbu navyšuje také. „Ropný podnik Rosněfť tento týden uvedl, že od dubna svoji těžbu citelně navýší, ačkoli Rusko je otevřené k dalším jednáním s OPEC. Výsledkem je stále citelnější převis nabídky nad poptávkou po ropě, jehož výsledkem je pochopitelně pokles cen, nakonec včetně cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic,“ vysvětluje Kovanda.

Poptávka po ropě klesne, předpovídají odhady

Poptávka po ropě celosvětově citelně oslabuje už delší dobu, a to kvůli ekonomickým důsledkům a opatřením souvisejícím s šířením koronavirové nákazy. Prognózy ekonomů už signalizují, že poptávka po ropě letos poprvé po více než deseti letech klesne.

Například americký Úřad pro energetické informace (EIA) předpokládá, že v prvním čtvrtletí globální poptávka po ropě meziročně klesne o 910 tisíc barelů na 99,06 milionu barelů denně. Původně přitom očekával nárůst čtvrtletní poptávky o 320 tisíc barelů denně. Odhad celoročního růstu pak úřad snížil o 660 tisíc barelů na 370 tisíc barelů denně.

OPEC nyní očekává, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 tisíc barelů denně. Oproti předchozí prognóze tak ale odhad snížil o 920 tisíc barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu, upozornila agentura Reuters.

Trumpovo zmíněné rozhodnutí zakázat většině Evropanů cesty do USA poptávku po ropě dále ochromí, neboť se dramaticky sníží poptávka po letech z Evropy do USA.

„Denně se běžně mezi Evropou a USA uskuteční zhruba tři tisíce letů denně, přepraví se 600 tisíc osob. Zhruba 200 letů z uvedeného množství je mezi Británií a USA, které by tolik omezeny být neměly. Měsíčně se uskuteční zhruba sto tisíc letů mezi USA a Evropou,“ dodává Kovanda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...