Platby za státní pojištěnce stoupnou o tři miliardy, rozhodl kabinet

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Státními pojištěnci jsou děti, senioři či nezaměstnaní. Částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění, se za deset let ztrojnásobila. Přesto nepokrývá náklady, které tito pojištěnci čerpají, dorovnávané jsou tak z vyšších plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů či podnikatelů. „Meziročně půjde o navýšení o dvě procenta, rozdíl tak bude 3,1 miliardy korun,“ ujasnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nařízení vlády navyšuje pro příští rok vyměřovací základ, ze kterého odvádějí například podnikatelé minimální pojistné. Od 1. ledna každého roku se od loňska zvyšuje o součet růstu cen, tedy inflace, a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Letos je vyměřovací základ stanovený na 15 440 korun, příští rok bude 15 749 korun.

Celkově tvoří podíl státu na příjmech veřejných zdravotních pojišťoven necelou třetinu. Příjmy veřejného zdravotního pojištění rostou spolu s ekonomikou, letos jsou plánované na 502,6 miliardy korun. Pojistné zaměstnanců se odvíjí od výše jejich platů. Přímo na zdravotní služby má letos jít 498,3 miliardy korun, z toho asi 281 miliard korun do lůžkové a 135 miliard korun do ambulantní péče.

Nahrávám video

Rada vlády pro veřejné zdraví

Co se týče Rady vlády pro veřejné zdraví, ta se zaměří na podporu zdravého životního stylu, prevenci nemocí a sledování zdravotních rizik. Poprvé se sejde na podzim. „Je to součást připravované restrukturalizace veřejného zdraví v Česku,“ řekl Rakušan (STAN). Požadavek na zřízení rady podle něj vychází i z EU a Světové zdravotnické organizace (WHO). „Jsme jedním z prvních států, který tuto radu ustanovil, což nám dává i konkurenční výhodu v rámci potenciálních projektů, které by se mohly České republiky týkat,“ dodal.

„Prevence, veřejné zdraví a zdravý životní styl není něco, co řeší pouze ministerstvo zdravotnictví. Jde o multidisciplinární problematiku, a pokud má být podpora veřejného zdraví skutečně efektivní, je nezbytné vtáhnout více do hry i další resorty, samosprávu, průmysl a další aktéry,“ podotkl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Předsedou rady bude ministr zdravotnictví, místopředsedkyní hlavní hygienička. Právě nová šéfka této sekce na ministerstvu, dosavadní ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, o vznik tohoto orgánu usilovala.

Policistům a hasičům stoupne objem platů

Kabinet se podle Rakušana dále shodl na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platových prostředků o pět procent . Ministr vnitra chce odměňovat zejména pracovníky v terénu. „Rozhodně nechceme platit důstojníkům z policejního prezidia, ale chceme z finančních prostředků odměňovat aktivní lidi, kteří vykonávají práci na ulici a dbají o naši bezpečnost,“ poznamenal Rakušan.

„Určení do objemů umožňuje mnohem lépe, než konkrétní určení do tarifů ve všech třídách, kde potom platíme a přidáváme i těm, kteří už teď nadprůměrné příjmy v rámci policie mají,“ doplnil ministr.

Rakušan zároveň usiluje o to, aby vývoj platů policistů a hasičů byl předvídatelný na tři roky dopředu. Jedná o tom prý s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a čeká jej také jednání s odbory. Připomněl, že se příslušníkům bezpečnostních sborů platy o deset procent zvýšily loni v lednu, i to, že se od července vrátil příspěvek na stravné a podařilo se zajistit 1,95 miliardy korun na provoz a investice bezpečnostních sborů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...