Operátoři budou muset uvádět přesnou rychlost internetu, uvedla Továrková

Operátoři budou muset od příštího roku ve smlouvách se zákazníky uvádět přesnou rychlost poskytovaného připojení k internetu. Pokud deklarovanou rychlost nedodrží, čekají je od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokuty, uvedla v rozhovoru s ČTK předsedkyně úřadu Hana Továrková. ČTÚ také chystá do příštího roku nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi. V listopadu příštího roku dále vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta.

„Operátor již nebude moci říct, že nabízí 100 Mbit/s, když ta služba poběží stomegabitovou rychlostí jen třeba jednu minutu denně. To už nepůjde,“ uvedla. Deklarovanou rychlost bude muset služba splňovat devadesát procent dne. Spotřebitele o tom chce ještě před Vánoci informovat v osvětové kampani.

Úřad podle ní nechce jít od začátku cestou sankcí, ale chce spíše upozorňovat. Nicméně už má informace o firmách, které se chystají záměrně nařízení regulátora nedodržovat.

Velcí hráči nová pravidla vítají

„Jsme rádi, že pravidla nastavená ČTÚ budou platit pro všechny subjekty na trhu. Zejména ji budou muset respektovat ti hráči, kteří tuto povinnost nechtěli převzít dobrovolně,“ reagoval mluvčí T-Mobilu Jiří Janeček.

Podle mluvčího Vodafonu Ondřeje Luštince tento krok přispěje ke kultivaci telekomunikačního trhu. „Drobná odchylka je vzhledem k fyzikálním vlastnostem přístupových technologií možná, ale nabídka musí být férová,“ dodal.

ČTÚ vycházel z nedávného měření, podle kterého vykazovalo 16 procent přípojek velkou odchylku skutečné rychlosti od deklarované a v 36 procentech případů se ukázalo, že přípojky nejsou technicky schopné uváděné maximální rychlosti dosáhnout.

Připojení k internetu prostřednictvím pevných sítí využívá téměř 3,3 milionu zákazníků. Přes mobilní sítě se připojuje 10,3 milionu koncových uživatelů. Tento počet zahrnuje také účastníky využívající takzvané fixní LTE, kterých je asi 420 tisíc.

Od ledna příštího roku rovněž úřad jako první v Evropě zprovozní Srovnávač mobilních a internetových služeb.

„I to budeme samozřejmě kontrolovat, aby tam operátoři nezveřejňovali nějaké nabídky s podmínkami pod čarou. Tyto praktiky chceme v příštím roce celkem intenzivně potlačovat,“ dodala. Nabídky operátorů by se měly zpřehlednit, aby jim lidé více rozuměli.

Telekomunikační úřad nabídne další pásma pro internet a televizi

Český telekomunikační úřad se chystá do příštího roku také nabídnout minimálně čtyři další pásma rádiových kmitočtů pro rychlý internet nebo digitální televizi, uvedla dále Továrková. Část frekvencí rozdělí v aukcích. 

Úřad předminulý týden uzavřel veřejnou konzultaci k nabídce frekvencí v pásmu 26 GHz pro vysokorychlostní sítě 5G. Pásmo umožňuje dosahování rychlostí až 10 Gbit/s. V nejbližší době se pak pro vysokorychlostní data chystá zpřístupnit i pásmo 5,8 GHz. Veřejnou konzultaci zatím chystá.

Po přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 se uvolní frekvence pro dva nové televizní multiplexy. Z toho jeden by měl být regionální a jeden celoplošný.

„Zhruba do měsíce bude jasno, co s nimi bude, ale s největší pravděpodobností půjdou do další aukce,“ podotkla Továrková. U těchto frekvencí ČTÚ uvažuje o jejich přidělení v rámci takzvané soutěže krásy, kde nebude rozhodovat jen nabídnutá cena.

Aukce pro mobilní sítě 5G běží

V současnosti běží aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,4-3,6 GHz pro mobilní sítě 5G. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun, což je asi o 900 milionů méně, než byl původní záměr úřadu v minulém roce. Důvodem jsou výsledky podobných soutěží jinde ve světě i zlevnění jednoho z frekvenčních bloků, na který bude navázána povinnost poskytovat takzvaný národní roaming. Podmínky aukce úřad třikrát přepracovával.

Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi. Vadí jim zejména podmínky národního roamingu a malá šíře spektra v pásmu 3,4 – 3,6 GHz. Aukce podle nich obsahuje nepovolenou veřejnou podporu.

Podle Továrkové aukce žádnou podporu neobsahuje. Navíc zdůraznila, že je dobrovolná a operátoři se jí nemusí účastnit. Frekvencí mají podle ní dostatek a chystaná kontrola ČTÚ by měla zjistit, zda je efektivně využívají.

Aukce by měla přivést na trh jednoho či více nových operátorů, kteří by zvýšili konkurenci na trhu. O zájmu konkrétních firem Továrková mluvit nechtěla. Zájemci se mohou přihlásit do konce září. 

Telekomunikační úřad vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence

Jak dále uvedla Továrková, český telekomunikační úřad také příští rok v listopadu vypíše soutěž na nového držitele poštovní licence, kterou má nyní Česká pošta. Letos na podzim chce zahájit přezkum univerzální poštovní služby, tedy rozsahu základních služeb, které poštovní operátor poskytuje na celém území ve veřejném zájmu.

Podle Továrkové úřad chystá novelu univerzální služby, která by mimo jiné mohla umožnit vznik licencovaných regionálních poštovních operátorů. Stát v současnosti na univerzální službu vynakládá až 1,5 miliardy korun ročně, licenci by měl získat ten, kdo vedle splnění kvalitativních požadavků bude od státu žádat co nejméně.

Zájem o získání licence by měl být větší než v minulosti. Za poslední roky v tuzemsku vyrostly silné alternativní doručovatelské firmy, mezi které podle Továrkové patří například Zásilkovna nebo PNS, která se nedávno spojila s Mediaservisem.

Česká pošta v současnosti musí provozovat nejméně 3200 poboček. Loni prohloubila ztrátu o 101 milionů na rekordních 376 milionů korun. Na poštovním trhu klesá počet vnitrostátních listovních zásilek, a naopak roste doručování balíků.

  • Továrková je předsedkyní rady ČTÚ od konce letošního ledna, kdy byla jmenovaná namísto Jaromíra Nováka. Ten odešel po sporu s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO) právě kvůli podmínkám aukce 5G. Do rady bývalá advokátka Továrková přišla jako řadová členka loni na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 20 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 21 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...