OPEC se dohodl se spojenci na výraznějším snížení těžby. Zvýšení ceny ropy pomůže Aramcu

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci se dohodli na snížení těžby o dalších 500 tisíc barelů denně, uvedly zdroje agentury Reuters. Cílem dohody je podpořit ceny ropy a omezit nadbytečné dodávky suroviny na trh.

OPEC a jeho spojenci se už loni v prosinci dohodli na snížení dodávek ropy asi o 1,2 milionu barelů denně. Tato dohoda byla sjednána na letošní první pololetí, v červenci však těžební země její platnost prodloužily do konce března příštího roku.

Snížení těžby o zmíněných dalších 500 tisíc barelů ropy denně bude znamenat, že celkem těžba kartelu klesne o 1,7 milionu barelů denně, což představuje zhruba 1,7 procenta celosvětových dodávek ropy. 

„Skutečně vidíme riziko nadměrných dodávek v prvním čtvrtletí kvůli nižší sezonní poptávce po rafinovaných produktech a pro ropě,“ prohlásil už ve čtvrtek ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak. Podle něj by dodatečné snížení platilo pro první čtvrtletí 2020, což by bylo kratší období, než navrhovali někteří ministři OPEC.

Rusko se doposud stavělo proti rozsáhlejšímu snížení. Ruské firmy totiž upozorňovaly, že snížení těžby v zimních měsících, kdy jsou nízké teploty, poškozuje pole. Saúdská Arábie, která je největším vývozcem ropy na světě, má naopak zájem o snížení těžby, protože potřebuje, aby se ceny ropy před plánovanou nabídkou akcií její ropné firmy Aramco zvýšily.

Další setkání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem by se podle zdrojů Reuters mělo uskutečnit 5. a 6. března příštího roku.

OPEC a jeho spojenci začali s koordinovaným snižováním těžby v roce 2017, aby tak zabránili prudkému propadu cen ropy po nárůstu těžby v USA, které překonaly Rusko a Saúdskou Arábii a staly se největším světovým těžařem. Dohoda OPEC+ (tedy zástupců OPEC a dalších těžařů v čele s Ruskem) podpořila ceny ropy, které se v posledním roce drží v rozpětí 50 až 75 dolarů za barel.

Nejdražší firma světa Aramco slibuje dividendu větší než český rozpočet na rok 2020

Od příštího týdne bude mít svět novou celkově nejhodnotnější firmu – na rijádské burze se totiž začne obchodovat s částí akcií dosud plně státního podniku Saudi Aramco, neboli Saudi Arabian Oil Co. Firma ve čtvrtek oznámila, že stanovila cenu za akcii na horním konci uváděného rozpětí, tedy na 32 rijálů (téměř 200 korun). Aramco z prodeje získá 25,6 miliardy USD (589 miliard korun).

„Vzhledem k tomu, že Aramco dá na burzu pouze 1,5 procenta svých akcií, a to za cenu odpovídající zhruba 8,50 dolaru za akcii, činí celková hodnota podniku 1,7 bilionu dolarů,“ konstatuje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Nabídka Aramco překoná primární nabídku akcií čínské firmy Alibaba. Ta v roce 2014 získala z prodeje akcií 25 miliard USD (574,9 miliardy korun). Informovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že by firma mohla využít také tzv. greenshoe opce, která umožňuje počet upisovaných akcií zvýšit, a z nabídky by v tomto případě mohla získat až 29,4 miliardy USD.

Tržní kapitalizace firmy bude činit 1,7 bilionu USD, a společnost se tak stane nejhodnotnější firmou s akciemi na burze. Nyní je jí firma Apple, jejíž tržní kapitalizace činí necelých 1,2 bilionu USD, v závěsu pak Microsoft s hodnotou převyšující 1,1 bilionu. Žádná další firma na světě už bilionové hodnoty nedosahuje. Od příštího týdne tedy také končí desetileté období, po které nejhodnotnější firma pocházela ze Spojených států. V roce 2009 totiž ExxonMobil předběhl tehdejší jedničku, podnik PetroChina.

Tržní kapitalizace však nedosáhne dvou bilionů USD, o což usiloval korunní princ Muhammad bin Salmán. „Nakonec však i s ohodnocením čítajícím zmíněných 1,7 bilionu může být spokojený. Šetření, které mezi institucionálními investory provedla ještě před včerejším oznámením o výsledku úpisu společnost Sanford C. Bernstein & Co., totiž přisuzovalo Aramcu odhadovanou průměrnou hodnotu pouze necelý 1,3 bilionu,“ říká Kovanda.

Podle něj je tak výše ohodnocení firmy  do značné míry vyšponována politicky. „Saúdskoarabská královská rodina, faktický vlastník podniku, učinila vše pro to, aby úpis dopadl dobře. Musela kvůli tomu však slevit z původních ambicí, poprvé předestřených před třemi lety,“ říká Kovanda.

Akcie se měly původně obchodovat i na burze v New Yorku či v Londýně, a to v objemu odpovídajícím až takřka třem procentům celkové hodnoty podniku, a do celé věci měla být šířeji zapojena mezinárodní investorská komunita.

„Ve své nynější podobě úpis působí tak, že se semkly bohaté rodiny králů, šejků i emírů zemí Zálivu, aby svojí investicí zamezily fiasku. Fiasko úpisu Aramca by totiž vrhlo určitý stín na celý Záliv. Jeho neslavnější dny jsou pomalu, ale jistě sečteny, neboť sílící celosvětové tažení bojovníků s klimatickými změnami či nástup břidličných těžařů v USA neposkytuje ropnému byznysu Zálivu nejlepší vyhlídku. Fiasko úpisu akcií by mohlo investorům otevřít oči v tom smyslu, že by prozřeli: král je nahý už teď,“ dodává Kovanda.

Sám Rijád učinil pro úspěch úpisu také doslova vše, co mohl. „Natřikrát snížil Aramcu sazbu daně z příjmu, slíbil světově nejtučnější dividendu, když na dividendách příští rok podnik vyplatí 75 miliard dolarů, což by pokrylo všechny výdaje českého státního rozpočtu na rok 2020 a ještě by zhruba sto miliard korun zbylo,“ říká Kovanda.

A nabídl také bonusové akcie drobným investorům, kteří budou akcie firmy držet. Ti  získají jednu akcii na každých deset, které budou držet alespoň 180 dní od primárního úpisu. S akciemi by se mělo začít obchodovat ještě tento měsíc na akciové burze v Rijádu. 

V případě Saudi Aramca je ovšem navíc třeba započítat negativní dopad výpadku v dodávkách ropy po zářijových útocích jemenských povstalců, připisovaných ovšem zejména Íránu. Útok zasáhl největší světová zařízení na zpracování ropy, Saudi Aramcu se však podařilo dodávky poměrně rychle obnovit, zhruba během dvou týdnů. 

 O nabídce akcií Aramco se mluví už několik let a byla netrpělivě očekávána. Nabídka je mimo jiné důležitá jako zdroj financování plánů korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož cílem je snížit závislost saúdskoarabské ekonomiky na příjmech z ropy.

Aramco je největším producentem ropy na světě a na celosvětové produkci se podílí zhruba deseti procenty. Je také ziskovější než pětice největších ropných skupin světa dohromady, tedy než ExxonMobil, Royal Dutch Shell, BP, Total a Chveron. Letos sice bude výsledek Saudi Aramca zřejmě slabší, neboť v pololetí vykázal podnik čistý zisk necelých 47 miliard dolarů, avšak pokles se týká i dalších ropných společností, neboť jej způsobuje propad cen ropy na světovém trhu, který se týká všech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 32 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...