„Nejzbytečnější cukr“ by mohla postihnout nová daň. Výrobci se brání

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví hodlá prosadit novou spotřební daň ze slazených nealkoholických nápojů. Dle odborníků nejde jen o nový příjem do státního rozpočtu, ale hlavně o nutnou prevenci a snížení budoucích nákladů na léčbu obezity a dalších nemocí spojených s konzumací zbytečného cukru v nápojích. Zástupkyně výrobců v 90’ ČT24 argumentovala tím, že výrobci už obsah cukru sami snižují, daň by mohla vést až k propouštění.

Nějakou formu daně na slazené nealkoholické nápoje zavedla padesátka zemí světa, včetně dvanácti členů Evropské unie. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) se v těchto zemích buď mění chování výrobců, kteří mění množství cukru ve výrobcích, nebo spotřebitelů, kteří raději sahají jinam.

Ekonom Jakub Komárek z PAQ Research poukazuje na poznatky z Francie a Spojeného království. Zejména ostrovní země podle něj ukazuje, že hlavní efekt má daň na výrobce, protože je motivuje ke snížení obsahu přírodních i umělých sladidel. V Británii po zavedení taxy klesla konzumace cukru o šestatřicet procent.

Za ještě pádnější argument pro zavedení daně Pláteník považuje negativní vliv cukru na zdraví ve formě obezity, větší kazivosti zubů, nebo dokonce přispění k rakovině. „Je opravdu důležité zabývat se tím, jak spotřebu cukru omezit, a daň je jednou z cest,“ podotýká. Příznivý efekt daně na zdraví Čechů by očekával až v dlouhodobém horizontu.

Drinky proti buchtám

Taxa by v českém pojetí měla podle náměstka směřovat na konkrétní látky a soustředit se má na tekutou podobu. Cukr v tekuté podobě má závažnější vliv třeba na kazivost zubů. Nebavíme se o cukru třeba v koupené buchtě,“ vysvětluje.

Právě tím se brání výrobci slazených nápojů. Výkonná ředitelka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Veronika Jakubcová v 90’ ČT24 sdělila, že slazené nápoje jsou zodpovědné jen za čtrnáct procent přijatého cukru. „Kalorie nejsou primárně z nealkoholických nápojů, je to zcela evidentní,“ míní a poznamenala také, že například Dánsko, Norsko či Estonsko daň zavedly, ale posléze ji zrušily, protože její efekt nebyl prokázán.

Předseda České obezitologické společnosti a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík upozorňuje, že slazené nápoje obsahují „nejzbytečnější cukr, který do sebe můžeme dostat“. „Pokud vypijeme dva litry coly, téměř překonáme celkovou denní spotřebu cukru, kterou bychom měli mít,“ ilustruje.

Cukr v nápojích se dle Haluzíka vstřebává rychle a tělu nepřináší nic, což není případ například potravin s cukrem. „Zdanění cukru ve sladkých nápojích samozřejmě nevyřeší obezitu, ale mělo by to být jedno z mnoha opatření, které může motivovat správným směrem a může pomoci,“ podotýká lékař. Pacienti s obezitou podle něj často konzumují velké množství slazených nealkoholických nápojů.

Prevence a menší náklady na léčbu

Ministerstvo zdravotnictví myšlenkou na zdanění sladkých nápojů usiluje o změnu preferencí spotřebitelů, potvrzuje Pláteník a zdůrazňuje, že je nejen potřeba léčit nemocné, ale také se bavit o tom, jak udržet co nejvíce lidí co nejdéle zdravých. Konkrétní nastavení je na politické debatě, ale klíčový je princip, dodává. „My chceme, aby se cukru konzumovalo méně. Chceme, aby byly zdravější alternativy.“

Jakubcová upozorňuje, že výrobci postupně sami od sebe množství cukru v nápojích snižují. „Závazek tady je na snížení až na 33 procent v roce 2025. Probíhá to už nějakou dobu,“ rozvedla.

Komárek z PAQ Research upozorňuje, že Češi dnes konzumují průměrně dvakrát více cukru, než doporučuje Světová zdravotnická organizace. Pětina obyvatel trpí obezitou, další část nadváhou, přičemž jen obezita přijde české zdravotnictví na třicet miliard korun ročně. „Jsme zvyklí se bavit o daních tak, že chceme získat nové zdroje, ale myslím, že v tomto opatření jde převážně o snížení výdajů států zejména do budoucna, protože stoupají a stoupají,“ konstatuje.

Podle Jakubcové ale v případě zavedení taxy nastane odliv zákazníků do okolních zemí, kde třeba výrobky pořídí levněji. Nižší odbyt pak povede k menší ekonomické výkonnosti firem a může mít za následek i propouštění, nastínila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 12 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 13 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...