Mohl být o 150 miliard nižší, komentovali první postcovidový schodek rozpočtu Zamrazilová s Fischerem

Nahrávám video

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

„Mám pocit, že plánujeme schodek rozpočtu, jak kdybychom zase čekali tři kruté vlny covidu-19,“ poznamenal Fischer. Uvedl, že předpokládal, že schodek rozpočtu se bude příští rok pohybovat mezi 200 až 250 miliardami korun. „Jsme pořád ve světě naprosto rozmařilé rozpočtové nebo fiskální politiky, označil bych to jako nesnesitelnou lehkostí utrácení,“ podotkl s tím, že dokonce bude schodek horší než v prvním covidovém roce.

Je tak přesvědčen o tom, že se jedná o nezodpovědnou rozpočtovou politiku státu. Pokud by on měl sestavit rozpočet, bral by v potaz především trend.

„A ten by byl asi takový, že situace, ve které se země nachází po několikanásobné vlně covidu, po krizi, která byla způsobená exogenními faktory, tedy úplně jinými než před deseti dvanácti lety, je zcela nepochybné, že musí být problémy sanovány z nějakých veřejných prostředků, to ano. Ale to neznamená, že se na to budu jen koukat a že si na to zvyknu. Protože fiskální politka má nějaké důsledky a účinky a vyvolává očekávání,“ zdůraznil s tím, že v Česku si už každý začíná zvykat na to, že stát je tady od toho, aby dal, protože na to má, jelikož na dluh se dá žít.

„To by si doma, v domácnosti, nikdo nedovolil,“ uvedl Fischer s tím, že od vlády skutečně postrádá dobrý plán nebo strategii obnovy, ze které by rozpočet modelovala.

Také podle Zamrazilové by schodek rozpočtu pro rok 2022 mohl být zcela jistě pod 300 miliardami korun. Úspor podle ní lze mimo jiné dosáhnout tím, že by vláda neslibovala další přídavky na děti, nedošlo by k prolomení valorizačního schématu pro důchody dalšími mimořádnými příspěvky či by se pozdržel růst platů učitelů. „Byť chápu, že je to bolestná otázka,“ uvedla.

„Nerušila bych také superhrubou mzdu a vrátila bych daň z převodu nemovitostí. Tím bych dohromady určitě dostala nějakých 150 miliard korun, takže bychom se potom mohli bavit o 250 miliardách korun (schodku)“, řekla bývalá členka bankovní rady České národní banky.

Dodala, že v řeči čísel zmíněné „nesystémové nadměrné valorizace“ udělaly v rozpočtu pro příští rok sto miliard korun. Podotkla, že ani jí ale nejsou senioři lhostejní.

„Mně vadí plošnost, tady skutečně nejsou dlouhodobě řešeny problémy těch nejzranitelnějších seniorů. Je jich třeba 72 tisíc v exekuci, v průměru platí nějakých 1500 až dva tisíce korun. A já si spočítala, že kdyby to zaplatila vláda, stálo by to dvě miliardy korun,“ vysvětlila s tím, že vláda si namísto toho, aby řešila konkrétní problémy, které by navíc státní pokladnu stály ve výsledku mnohem méně, plošně kupuje hlasy důchodců. „Skutečné problémy se neřeší a každému se plošně rozhodí pár stovek navíc. A to je to, co kritizuji,“ dodala.

Celkové příjmy rozpočtu pro rok 2022 by podle návrhu ministerstva financí měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Prioritami rozpočtu pro rok 2022 jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun a růst důchodů o 758 korun měsíčně. Dále zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.

Proti letos schválenému rozpočtu se schodkem 500 miliard korun má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o sto miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla při představení návrhu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválit a předložit sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.

„To, co je teď na stole, je asi maximum možného poté, co hnutí ANO, ODS a SPD prosadily zrušení superhrubé mzdy, což ten rozpočet stálo 130 miliard korun,“ uvedl pak tento týden vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Zmařená konsolidace, říká Zamrazilová

Zamrazilová však v OVM zdůraznila, že za vůbec nejhorší na plánovaném rozpočtu považuje právě jeho střednědobý výhled. Podle ní totiž jakoukoliv konsolidaci postrádá. Připomněla, že pro rok 2023 má být deficit 370 miliard a v roce 2024 pak 343 miliard. To se podle ní rozhodně nedá považovat za „citlivou“ konsolidaci, jak to nazývá ministryně financí, podotkla. „Já bych to nazvala zmařená konsolidace. Protože tady už se narazí na dluhovou brzdu,“ uvedla.

Nahrávám video

Časy, kdy Česko patřilo v oblasti výše státního dluhu mezi premianty v Evropě, už jsou podle ní pryč. „Podle výhledu Mezinárodního měnového fondu už nebudeme za čtyři roky patřit ani do první desítky, protože všechny země kolem nás konsolidaci plánují. My budeme jedinou zemí, která v roce 2023 bude mít ještě pořád vyšší deficit než v prvním covidovém roce 2020 s 367 miliardami,“ zdůraznila.

Doplnila, že sice všechny mezinárodní instituce chtějí citlivou konsolidaci, ale zároveň také hovoří o revizi daňového systému a o dodržování fiskálních pravidel. „A my jsme tady jedno fiskální pravidlo prolomili v dubnu a pak v prosinci a vrátíme se k tomu až v roce 2031, k tomu jednoprocentnímu deficitu, kdy už rovnýma nohama skočíme do stárnoucí demografické krajiny,“ uvedla.

Další věcí je podle ní také zpochybňování významu dluhové brzdy. „Ačkoliv původně to měl být ústavní zákon a měla být na padesáti procentech HPD. Měla to být jakási pojistka, aby nebylo nikdy přesaženo Maastrichtské kriterium (kritéria, která musí splnit každý stát, který chce vstoupit do Evropské měnové unie – pozn. redakce.),“ dodala.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Schillerová v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

Už v březnu pak rozpočtová rada varovala před tím, že Česko – vzhledem k vývoji veřejných financí – na dluhovou brzdu narazí již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada přitom předpokládala, že se tak stane až o rok později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...