Mohl být o 150 miliard nižší, komentovali první postcovidový schodek rozpočtu Zamrazilová s Fischerem

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce k rozpočtu 2022
Zdroj: ČT24

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

„Mám pocit, že plánujeme schodek rozpočtu, jak kdybychom zase čekali tři kruté vlny covidu-19,“ poznamenal Fischer. Uvedl, že předpokládal, že schodek rozpočtu se bude příští rok pohybovat mezi 200 až 250 miliardami korun. „Jsme pořád ve světě naprosto rozmařilé rozpočtové nebo fiskální politiky, označil bych to jako nesnesitelnou lehkostí utrácení,“ podotkl s tím, že dokonce bude schodek horší než v prvním covidovém roce.

Je tak přesvědčen o tom, že se jedná o nezodpovědnou rozpočtovou politiku státu. Pokud by on měl sestavit rozpočet, bral by v potaz především trend.

„A ten by byl asi takový, že situace, ve které se země nachází po několikanásobné vlně covidu, po krizi, která byla způsobená exogenními faktory, tedy úplně jinými než před deseti dvanácti lety, je zcela nepochybné, že musí být problémy sanovány z nějakých veřejných prostředků, to ano. Ale to neznamená, že se na to budu jen koukat a že si na to zvyknu. Protože fiskální politka má nějaké důsledky a účinky a vyvolává očekávání,“ zdůraznil s tím, že v Česku si už každý začíná zvykat na to, že stát je tady od toho, aby dal, protože na to má, jelikož na dluh se dá žít.

„To by si doma, v domácnosti, nikdo nedovolil,“ uvedl Fischer s tím, že od vlády skutečně postrádá dobrý plán nebo strategii obnovy, ze které by rozpočet modelovala.

Také podle Zamrazilové by schodek rozpočtu pro rok 2022 mohl být zcela jistě pod 300 miliardami korun. Úspor podle ní lze mimo jiné dosáhnout tím, že by vláda neslibovala další přídavky na děti, nedošlo by k prolomení valorizačního schématu pro důchody dalšími mimořádnými příspěvky či by se pozdržel růst platů učitelů. „Byť chápu, že je to bolestná otázka,“ uvedla.

„Nerušila bych také superhrubou mzdu a vrátila bych daň z převodu nemovitostí. Tím bych dohromady určitě dostala nějakých 150 miliard korun, takže bychom se potom mohli bavit o 250 miliardách korun (schodku)“, řekla bývalá členka bankovní rady České národní banky.

Dodala, že v řeči čísel zmíněné „nesystémové nadměrné valorizace“ udělaly v rozpočtu pro příští rok sto miliard korun. Podotkla, že ani jí ale nejsou senioři lhostejní.

„Mně vadí plošnost, tady skutečně nejsou dlouhodobě řešeny problémy těch nejzranitelnějších seniorů. Je jich třeba 72 tisíc v exekuci, v průměru platí nějakých 1500 až dva tisíce korun. A já si spočítala, že kdyby to zaplatila vláda, stálo by to dvě miliardy korun,“ vysvětlila s tím, že vláda si namísto toho, aby řešila konkrétní problémy, které by navíc státní pokladnu stály ve výsledku mnohem méně, plošně kupuje hlasy důchodců. „Skutečné problémy se neřeší a každému se plošně rozhodí pár stovek navíc. A to je to, co kritizuji,“ dodala.

Celkové příjmy rozpočtu pro rok 2022 by podle návrhu ministerstva financí měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Prioritami rozpočtu pro rok 2022 jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun a růst důchodů o 758 korun měsíčně. Dále zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.

Proti letos schválenému rozpočtu se schodkem 500 miliard korun má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o sto miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla při představení návrhu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválit a předložit sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.

„To, co je teď na stole, je asi maximum možného poté, co hnutí ANO, ODS a SPD prosadily zrušení superhrubé mzdy, což ten rozpočet stálo 130 miliard korun,“ uvedl pak tento týden vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Zmařená konsolidace, říká Zamrazilová

Zamrazilová však v OVM zdůraznila, že za vůbec nejhorší na plánovaném rozpočtu považuje právě jeho střednědobý výhled. Podle ní totiž jakoukoliv konsolidaci postrádá. Připomněla, že pro rok 2023 má být deficit 370 miliard a v roce 2024 pak 343 miliard. To se podle ní rozhodně nedá považovat za „citlivou“ konsolidaci, jak to nazývá ministryně financí, podotkla. „Já bych to nazvala zmařená konsolidace. Protože tady už se narazí na dluhovou brzdu,“ uvedla.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce k rozpočtu 2022 – 2. část
Zdroj: ČT24

Časy, kdy Česko patřilo v oblasti výše státního dluhu mezi premianty v Evropě, už jsou podle ní pryč. „Podle výhledu Mezinárodního měnového fondu už nebudeme za čtyři roky patřit ani do první desítky, protože všechny země kolem nás konsolidaci plánují. My budeme jedinou zemí, která v roce 2023 bude mít ještě pořád vyšší deficit než v prvním covidovém roce 2020 s 367 miliardami,“ zdůraznila.

Doplnila, že sice všechny mezinárodní instituce chtějí citlivou konsolidaci, ale zároveň také hovoří o revizi daňového systému a o dodržování fiskálních pravidel. „A my jsme tady jedno fiskální pravidlo prolomili v dubnu a pak v prosinci a vrátíme se k tomu až v roce 2031, k tomu jednoprocentnímu deficitu, kdy už rovnýma nohama skočíme do stárnoucí demografické krajiny,“ uvedla.

Další věcí je podle ní také zpochybňování významu dluhové brzdy. „Ačkoliv původně to měl být ústavní zákon a měla být na padesáti procentech HPD. Měla to být jakási pojistka, aby nebylo nikdy přesaženo Maastrichtské kriterium (kritéria, která musí splnit každý stát, který chce vstoupit do Evropské měnové unie – pozn. redakce.),“ dodala.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Schillerová v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

Už v březnu pak rozpočtová rada varovala před tím, že Česko – vzhledem k vývoji veřejných financí – na dluhovou brzdu narazí již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada přitom předpokládala, že se tak stane až o rok později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...