Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.
Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o osmnáct procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.
Z jednotlivých potravin se meziročně výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř sedmdesát procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. „Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje,“ uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.
Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.
Analytici: Meziroční inflace ještě poroste
Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. „Hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin,“ podotkl. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, dodal.
„Zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct nedá,“ uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. V každém případě bude podle něj znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky.
Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice stále ještě před sebou, dosažen by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, odhadl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace vrcholu, bude podle něj záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti. Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k patnácti procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat, doplnil. Na srpnovém měnovém zasedání ČNB čeká debatu o tom, zda úroky dále zvýšit, výsledek diskuse Jáč pokládá za velmi nejistý.
Nový guvernér České národní banky Aleš Michl totiž už po svém jmenování v květnu uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Po nástupu do funkce 1. července řekl, že jeho prioritou bude snížení inflace. Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že sledování meziroční inflace je nyní spíše matoucí. Klíčová je podle něj rychlost růstu cen či jeho změna, tedy meziměsíční inflace. A ta za červen zpomalila na 1,6 procenta. Předtím byla 1,7, 1,8 a 1,8 procenta. „Pokládám to za zpomalení tempa a šanci na to, že jsme na vrcholu či za vrcholem,“ řekl. Rizikem pro zrychlení tempa by i podle něj bylo další velké zvýšení cen plynu a elektřiny za současně pouze mírného ekonomického zpomalení.
Sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík v ČT řekl, že současná krize nejvíce dopadá na seniory. „Potom jsou to lidé, kteří jsou dlohodobě v problémech, což je třeba deset procent společnosti. Tato skupina se navíc rozšiřuje. V bezprostředním ohrožení může být až dalších dvacet procent lidí. To jsou dva miliony lidí, kteří se pohybují na hranici toho, že jim dojdou finanční rezervy,“ míní.
„Tato skupina je velmi stresovaná a začne být i frustrovaná. Jsou to lidé, kteří mají relativně vysoké příjmy. Situace je ale žene do něčeho, v čem nikdy nebyli, najednou zjišťují, že jim peníze na konci měsíce nezbývají, přitom ještě před rokem jim zbývaly. Nedokáží se tomu rychle přizpůsobit,“ řekl Buchtík.
Současná vláda podle sociologa jedná spíš pomaleji. „Každá vláda má nějaká svá pozitiva a negativa. (Předchozí) vláda hnutí ANO a ČSSD měla jasnou dominantní sílu Andreje Babiše. Byl schopný prásknout do stolu a něco rozhodnout, ale na druhou stranu to ani se svými koaličními partnery neprobíral, i to mělo svá negativa,“ konstatoval Buchtík s tím, že některá rozhodnutí byla dobrá, jiná špatná.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová míní, že meziroční inflace poroste ještě v nejbližších měsících. „Ale ten vrchol by se už měl blížit. Nejpozději na začátku příštího roku by se měla situace skutečně otočit,“ uvedla s tím, že zpřísňování měnové politiky trvá už rok a je viditelné na oslabování spotřebitelské poptávky. „Vidíme propad prodejů v maloobchodě, vidíme pokles peněz v oběhu, takže jsou zde i signály faktorů, které inflaci mohou tlumit,“ dodala.
Zamrazilová se nechtěla vyjadřovat k úrokové sazbě a její případné stabilizaci. „Je před námi téměř ještě měsíc, po který musíme analyzovat data. To, jestli dosáhneme návratu k cenové stabilitě v domácím prostředí, bude záviset především na dvou faktorech – fiskální politika, kde doufejme nastane konsolidace, a jsou to především i podzimní mzdová vyjednávání,“ sdělila. Dodala také, že pokud zaměstnanci nebudou žádat o plnou náhradu za inflaci, bude to faktor, který inflaci zpomalí.
Vysoká inflace komplikuje život prodejcům i jejich zákazníkům
Také čeští prodejci už pozorují, že lidé začínají šetřit, a to i na základních potravinách. Několikrát musel zdražit například Alexander Kazakow, který do Česka dováží ryby. „Zdražuje nám benzin. Farma je v Lotyšsku, což je 1350 kilometrů tam a 1350 zpátky. Rybáři, co tam jsou, zdražují také,“ řekl. Firma tak zvýšila ceny ryb už asi o třicet procent. „Losos stál před rokem 176 korun za kilo, dneska je to pět set. To už vůbec neprodáváme, nikdo by to nekupoval,“ dodal.
Lidé nyní nakupují méně zboží, jiné si odpírají úplně. To potvrzuje i Marie Hrušková, která musí vystačit s důchodem. „Když mám dát za vajíčka čtyřicet korun, tak to se mi nechce, tak počkám, až budou levnější,“ popsala.
„Zákazníci šetří, nakupují jenom zboží v akci, klesá nám marže a stoupají náklady. Personál musíte také zaplatit,“ řekl k současné situaci spolumajitel potravin U Stefanidesů v Obořišti Petr Stefanides. Firmě navíc od příštího roku vzrostou náklady na energie, jelikož jim skončí fixace.
Vysoké náklady se ale nevyhýbají ani prodejcům oděvů, obuvi nebo módních doplňků. Často řeší drahé materiály a logistiku.
Jurečka jedná s experty o reakci na zdražování
Že inflace ještě několik měsíců poroste, se domnívá i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že pracovní tým poradní Národní ekonomické rady vlády (NERV) ve středu probíral další úpravy sociálního systému a valorizaci penzí k začátku příštího roku. K žádné úpravě kritérií tým nedospěl, své závěry předloží dalším ekonomům v poradním sboru kabinetu a vládě.
V souvislosti s výrokem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o brzkém poklesu cen potravin Jurečka řekl, že na burzách ceny některých komodit klesají, například pšenice. Mohlo by se to podle něj projevit zastavením růstu cen, „někde by mohlo dojít i k poklesu“.
Statistici: Hlavním motorem inflace v Německu jsou ceny energií
Červnová inflace byla podle dat evropského statistického úřadu Eurostat v Česku v EU čtvrtá nejvyšší. Vyšší byla v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. Těsně za Českem byly Polsko, Rumunsko a Slovensko. Vesměs jde o země geograficky blízké Ukrajině čelící ruské agresi.
V Německu inflace v červnu zpomalila na 7,6 procenta z květnové hodnoty 7,9 procenta. Podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v červnu klesla z 8,7 na 8,2 procenta. V konečné zprávě o vývoji červnové inflace to ve středu uvedl německý statistický úřad Destatis.
„Hlavními příčinami vysoké inflace je stejně jako dosud růst cen energetických produktů. Mírně tlumivý vliv na zdražování mají devítieurová jízdenka a tankovací sleva,“ řekl šéf statistického úřadu Georg Thiel.
Ceny energií byly v červnu meziročně o 38 procent vyšší, v květnu to bylo o 38,3 procenta. Vzestupný trend pohonných hmot v červnu zastavilo snížení daně z minerálních olejů, meziroční inflace zde tak v červnu činila 33,2 procenta oproti květnovým 41 procentům. V růstu naopak pokračují ceny energií pro domácnosti, kde inflace zrychlila z květnových 36,8 na červnových 40,7 procenta.
Ceny lehkého topného oleje se meziročně více než zdvojnásobily, zvýšily se o 108,5 procenta. V případě plynu činila inflace v červnu 60,7 procenta, u pevných paliv 36,5 procenta a elektřiny 22 procent. Ceny energií ženou vzhůru nejen dopady ruské invaze na Ukrajinu, ale mimo jiné také poplatky na podporu obnovitelných zdrojů či za emise oxidu uhličitého.
„Bez energií byla v červnu inflace 4,2 procenta,“ uvedl německý statistický úřad. Ten poznamenal, že spolu s energiemi k růstu inflace přispívají i ceny potravin. Jejich ceny se pro domácnosti v červnu meziročně zvýšily o 12,7 procenta. Pro srovnání, v květnu jejich meziroční růst činil 11,1 procenta a v dubnu 8,6 procenta. Mimořádný růst cen se týká zejména jedlých tuků a olejů, u kterých v červnu meziroční inflace vystoupila na 43,1 procenta. Destatis dodal, že bez započítání energií a potravin by v červnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen bylo 3,2 procenta.
Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně vzrostly o 3,1 procenta, nejvíce od roku 1993. Letos vládní prognóza počítá s růstem o 6,1 procenta, což bude nejvíce od 70. let minulého století. Německý institut Ifo letos inflaci očekává dokonce na 6,8 procenta.
Inflace v USA se dostala na 9,1 procenta
Inflace roste i ve Spojených státech amerických. Meziroční růst spotřebitelských cen tam v červnu zrychlil na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981, uvedlo ve své středeční zprávě americké ministerstvo práce. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 procenta.
Statistika podle agentury Reuters podporuje očekávání, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Dolar v reakci na údaje o inflaci posílil, euro tak poprvé od konce roku 2002 sestoupilo pod paritu s dolarem, takže bylo levnější než dolar.
Fed v letošním roce ve snaze bojovat s inflací zvýšil úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Jeho základní úroková sazba se tak nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta.
Inflaci v USA tlačí vzhůru zejména růst cen energií a potravin. Index cen energií se v červnu meziročně zvýšil o 41,6 procenta, index cen potravin pak vzrostl o 10,4 procenta.
