Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že Jeho Veličenstvo král Harald zemřel. Král Harald pokojně zesnul v Univerzitní nemocnici v Oslu v pátek 28. srpna v 6:35 ráno,“ stojí v prohlášení paláce. Po oznámení jeho úmrtí byla vlajka vlající nad palácem stažena na půl žerdi.
Již od čtvrtka, kdy královský palác oznámil, že zdravotní stav monarchy je velmi vážný, se do nemocnice v Oslu sjeli členové královské rodiny, včetně královy manželky královny Sonji a jejich syna Haakona. Před královským palácem v norské metropoli a v centrech dalších měst se zároveň začaly shromažďovat stovky lidí s květinami.
Kvůli oznámení o špatném zdravotním stavu krále zrušila řada představitelů Norska svůj program, včetně premiéra Jonase Gahra Störea, který ve čtvrtek neodcestoval na setkání s kancléřem Friedrichem Merzem.
Spontánní piety
Záběry norských televizí ukazovaly stovky lidí, kteří na náměstí před královským palácem pokládají květiny ve vzpomínce na oblíbeného monarchu. „Král byl neuvěřitelně milý člověk. Bylo vidět, že byl tak upřímný,“ řekla norskému listu VG jedna z účastnic piety.
Podle médií šlo podobné spontánní akce od rána spatřit po celé zemi. Před královským palácem a v centrech dalších měst se začali shromažďovat lidé už od čtvrtka po oznámení královského paláce o vážném stavu Haralda.
V pátek večer se navzdory silnému dešti v ulicích Osla sešly tisíce Norů, aby doprovodily rakev se zesnulým králem na cestě z nemocnice do královského paláce. Informovala o tom agentura DPA. Za pohřebním vozem jela kolona dalších aut, ve kterých seděli příslušníci královské rodiny.
Lidé se podle DPA nenechali odradit špatným počasím a přišli zesnulému králi vyjádřit úctu. Smuteční kolonu pozorovali s deštníky v rukou a někteří měli s sebou norské vlajky. Zaplněné, a to i přes den, bylo také náměstí před palácem. V nadcházejících dnech se budou moci lidé s králem rozloučit v zámecké kapli, kde bude rakev vystavena na katafalku.
Ve všech radnicích a katedrálách po celé zemi jsou nyní k dispozici kondolenční knihy. Knihy jsou také na všech norských ambasádách v zahraničí. Veřejnoprávní stanice NRK uvádí, že královský palác zřídí na svých webových stránkách také digitální kondolenční knihu, do které se bude moci každý zapsat.
Na stránkách listu VG je už teď možné zapálit virtuální svíčku za zesnulého krále. Zatím tak učinilo přes patnáct tisíc lidí.
Premiér Störe uvedl, že celý národ truchlí a že obyvatelé Norska cítí hlubokou vděčnost za dlouhý život ve službách Norska. Král podle něj projevoval neochvějnou víru v norský lid.
„Po více než tři desetiletí jako panovník Harald V. projevoval neochvějnou víru v norský lid. Pomohl nám vidět to nejlepší v sobě – a jeden v druhém,“ uvedl také v prohlášení norský premiér. „V této těžké době jsem v myšlenkách a s hlubokou soustrastí s královnou a celou královskou rodinou,“ dodal Störe.
Evropští panovníci vyjadřují soustrast
Lítost nad úmrtím norského krále Haralda V. vyjádřil švédský panovník Carl XVI. Gustaf. „Po celá ta léta byl král Harald dobrým přítelem mým, mé rodiny a Švédska. Za krále Haralda nyní truchlí mnoho lidí v mé zemi,“ uvedl v prohlášení zveřejněném na webu královské rodiny. Harald byl podle švédského panovníka výjimečným představitelem své země, které dával vše.
„Přeji svému drahému kmotřenci Haakonovi, který nyní nahradí svého otce v roli hlavy státu, úspěch a štěstí v důležité roli, která je před ním, ve službě našemu bratrskému národu a jeho lidem,“ dodal švédský monarcha, který je na trůně své země již 52 let.
„Ve chvíli, kdy Norsko truchlí nad ztrátou tak významné osobnosti, celá moje rodina se připojuje ke vzpomínce na tolik milovaného příbuzného a přítele, jehož laskavost, soucit a hluboký smysl pro povinnost k nám doléhaly přes moře a napříč desetiletími,“ uvádí prohlášení britského krále Karla III. „Británie sdílí s Norskem žal a my s královnou Camillou vyjadřujeme soustrast královně Sonje nad tak těžkou ztrátou,“ uvedl dále Karel, který byl Haraldovým bratrancem.
Dánský král uvedl, že Harald byl pro Nory jednotící postavou. „Ve společnosti strýce Haralda se díky jeho vřelé povaze a skálopevnému klidu mohl kdokoli cítit uvolněně,“ napsal Frederik X. ve společném prohlášení se svou chotí Mary.
Nizozemský král Willem-Alexander s královnou Máximou uvedli, že si navždy v srdcích ponesou zvláštní přátelství, které je k Haraldovi pojilo. „Sloužil své zemi s láskou, hrdostí a oddaností,“ napsali v prohlášení.
Belgický král Philippe a královna Mathilde ve svém prohlášení uvedli, že cítí „velký zármutek“ po úmrtí norského krále. Vyzdvihli „jeho humor, lidskost a přirozenost“, které z něj podle nich dělaly jedinečnou osobnost. „Po celá desetiletí byl důvěrně známou a vůdčí osobností pro norský lid,“ zdůraznil belgický král.
Španělská královská rodina v čele s králem Felipem VI. v pátek Haralda V. označila za „příklad zodpovědnosti, důstojnosti, prostoty a neúnavné oddanosti službě Norsku a jeho lidu“. Vyjádřila norské královské rodině úctu, obdiv a také soustrast „s bratrskou náklonností“.
Za Finsko, které jako jediné ze severských zemí není monarchií, vzdal hold zesnulému prezident Alexander Stubb. „Král Harald V. bude připomínán pro svou dlouholetou a oddanou službu coby hlava státu, pro svou schopnost sjednotit Nory ze všech společenských vrstev a pro své neochvějné odhodlání udržovat naději a víru v budoucnost ve všech časech,“ napsal Stubb.
Harald V. zanechává výraznou stopu nejen v moderních dějinách Norska, ale také v evropském a mezinárodním veřejném životě, uvedl v kondolenčním telegramu prezident Petr Pavel. Vyjádřil v něm upřímnou soustrast novému králi Haakonovi VIII., celé královské rodině a občanům Norska.
Soustrast vyjádřili také další čeští politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož Harald V. „sloužil své zemi s důstojností a oddaností“.
První v Norsku narozený král od 14. století
Harald V. byl teprve třetím norským králem moderní historie, a navíc prvním panovníkem od roku 1370, který se v zemi narodil. Norsko totiž ve svrchované samostatnosti existuje až od srpna 1905, předtím bylo dlouhá léta spojeno s Dánskem a Švédskem, a Haraldovi předchůdci se tak narodili v zahraničí.
Harald V. přišel na svět 21. února 1937 v královské rezidenci Skaugum nedaleko Osla, jeho matkou byla královna Martha Švédská. Studoval školu pro jízdní důstojníky v Oslu a vojenskou akademii, kterou před ním navštěvoval i jeho otec Olav V.
O dívku svého srdce musel dlouho bojovat. Dceru majitele obchodního domu v Oslu Sonju Haraldsenovou potkal v době studií na vojenské akademii. Ale celých devět let trvalo, než se král Olav smířil s tím, že se jeho jediný syn v roce 1959 zahleděl do švadleny.
Nakonec ale následník trůnu otce přesvědčil a veselka Haralda a Sonji v srpnu 1968 se stala první královskou „civilní“ svatbou ve Skandinávii. Dva roky po svatbě se narodila dcera Märtha Louise a za další dva roky dědic trůnu Haakon Magnus.
Olympijský reprezentant
Mnohem lépe než při oficiálních povinnostech se Harald V. cítil ve venkovském jachtařském klubu. Volný čas trávil ve fjordech a na venkově mimo Oslo.
Pod barevnými kruhy reprezentoval svoji zemi třikrát v jachtingu, a to na letních olympiádách v Tokiu v roce 1964, v Mexico City o čtyři roky později a ještě v Mnichově v roce 1972. V Tokiu se mu také dostalo cti být jedním z norských vlajkonošů. Ještě v 79 letech král dokonce vyhrál druhou cenu na mistrovství světa v jachtingu v kanadském Torontu.
Jeho oblíbenost u norského lidu dokládá rčení, že kdyby v Norsku měla monarchii vystřídat republika, zvolili by občané prvním prezidentem právě Haralda V.
Harald V. s chotí hodně cestovali i po světě a svými návštěvami otevřeli mnoho dveří norskému exportu. V březnu 1997 byli na třídenní oficiální státní návštěvě i v Praze.
V posledních letech Harald V. čelil několika vlnám zdravotních problémů. V lednu 2021 podstoupil operaci kolena, půl roku předtím mu při operaci srdce lékaři vyměnili umělou chlopeň, kterou mu poprvé voperovali roku 2005. Letos v únoru byl kvůli infekci na dva dny hospitalizován na Tenerife, před dvěma roky ho zase potíže zastihly při pobytu v Malajsii.
Mimo jiné trpěl hemolytickou anémií, stavem způsobeným abnormálně rychlým rozpadem červených krvinek, který se projevuje mimo jiné únavou, bledostí a dušností. Opakovaně však kategoricky odmítal možnost, že by abdikoval, a plánoval své povinnosti plnit až do smrti.
Nový král bude používat jméno Haakon VIII.
Nový norský král, 53letý Haraldův syn Haakon, bude používat jméno Haakon VIII. Převezme také osobní heslo „Vše pro Norsko“ (norsky Alt for Norge), které používali jeho otec, dědeček a pradědeček.
Norsko mělo od středověku šest králů se jménem Haakon. Po vzniku moderní norské monarchie v roce 1905 byl nositelem tohoto jména hned první novodobý král Haakon VII., pradědeček Haakona VIII.
Haakon si mohl případně změnit jméno i královské heslo, ale podle očekávání tak neučinil. V Norsku se nepořádá formální slavnostní korunovace. Nový král se však již sešel s členy vlády a v nebližších dnech bude přísahat před poslanci norského parlamentu a složí slib, že bude království vládnout v souladu s jeho ústavou a zákony.
