Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Nahrávám video

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci července po jednání o podobě rozpočtu řekl, že podpory od letoška vzrostly nelogicky, je výhodné nepracovat a Česku zaměstnanci chybí. Změny prosadila v minulém volebním období vláda Petra Fialy (ODS), hnutí ANO je podpořilo. V prvních měsících se částka zvedla, při delší době bez práce naopak poklesla. Úprava měla podle minulého kabinetu a expertů rozhýbat strnulý trh práce, usnadnit změnu místa a umožnit firmám získat nové lidi.

„Změny podpory v nezaměstnanosti se týkají její výše, kdy se navrhuje návrat k původním sazbám. (…) Změny jsou navrženy s účinností od ledna 2027. Úspora finančních prostředků dosáhne přibližně 4,5 miliardy korun,“ informoval odbor komunikace. Podle něj je cílem zvýšit motivaci nezaměstnaných k hledání uplatnění.

Podpora by se měla v prvních dvou měsících snížit z osmdesáti procent výdělku na pětašedesát. V dalších dvou měsících by měla zůstat na padesáti procentech, poté by měla vzrůst ze čtyřiceti procent zpátky na 45 procent. Lhůty se mají sjednotit. Nyní lidé nad 52 let pobírají nejvyšší částku první tři měsíce, polovinu také tři měsíce.

Maximální možná podpora by měla z osmdesáti procent průměrné mzdy klesnout na šedesát procent. Letos je možné měsíčně pobírat až 38 537 korun, podle nových pravidel by to bylo nejvýš asi 28 930 korun.

Návrh podle tiskového odboru počítá i se snížením maximální možné podpory pro lidi, jimž se do potřebné doby práce k získání peněz od státu v nezaměstnanosti započítává rodičovská či péče o blízké. V prvních dvou měsících by činila nejvýš třicet procent průměrné mzdy místo nynějších čtyřiceti procent. V dalších dvou měsících by zůstala na dvaceti procentech a poté na patnácti.

Novelu o zaměstnanosti se změnou podpor ministerstvo práce zatím nepředložilo. Dá se předpokládat, že návrh podají vládní poslanci ve sněmovně, aby se norma stihla letos schválit.

Proti jsou odbory i zaměstnavatelé

Proti návratu k dřívějšímu modelu se staví odbory i zaměstnavatelé. Ministrovi práce Aleši Juchelkovi (ANO) poslali nesouhlasný dopis.

„Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou. (…) Rádi bychom věřili, že důvodem není šetření prostředků,“ sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podotkl, že resort k návrhu nevede žádnou debatu.

Podle analýzy ministerstva práce z minulého volebního období si lidé, kteří mění zaměstnání, výdělkově polepší. Když si nový post najdou sami, mzdu si zvednou v průměru o dvanáct procent. O osm procent více pobírají pak ti, kteří nastupují na pozici z evidence úřadu práce.

„Vyšší podpora v nezaměstnanosti právě motivuje ke změně práce, a tím k vyšším výdělkům a k lepšímu párování firem a lidí,“ uvedl zástupce výkonného ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Filip Pertold. Podle něj má tuzemsko nejnižší mobilitu na trhu práce v Evropě i nízký podíl mezd na hrubém domácím produktu (HDP).

Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský podotkl, že lidé platí sociální odvody a stát jim letos v podporách vyplatí z vybraných 32 miliard korun méně než polovinu. „Podporu v nezaměstnanosti a podporu v rekvalifikaci si coby povinnou pojistku velmi štědře ze své práce průběžně předplácíme. A nynější vláda k tomu říká: Odvody plaťte dále naplno, plnění z nich vám osekáme. Přebytky použijeme kdovíkde,“ napsal analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.