Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Nahrávám video

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

V Praze a Brně schválili v uplynulých dnech rozpočty s miliardovými schodky. V Olomouci ho projednali v pátek a i tam počítají s deficitem, který dosáhne téměř půl miliardy.

Olomouc hodlá chybějící peníze v rozpočtu na příští rok pokrýt přebytky z loňska a úvěrem ve výši 450 milionů. Ten chce následně splatit z dotací. Postavit plánuje třeba nový pavilon v zoo nebo malý hokejový stadion.

Novou sportovní halu chystá i Plzeň, na stovky milionů pak vyjde proměna chátrajícího kulturního domu Peklo ve zlatou moderní kostku. Výdaje přesáhnou podle schváleného rozpočtu příjmy o 2,7 miliardy korun. Město je pokryje z úspor.


Teplice a Frýdek-Místek, dvě podobně velká města se zhruba padesáti tisíci obyvateli, už mají rozpočty pro příští rok schválené a obě hodlají hospodařit s deficitem.

Teplické zastupitelstvo schválilo návrh, který počítá se ztrátou 681 milionů. Investovat chce do městské policie nebo aquacentra. Největší chystanou investicí města je však nákup nových trolejbusů. Za sedmnáct nových strojů chce radnice zaplatit 210 milionů.

Ve Frýdku-Místku je jedním z největších projektů nová sportovní hala, která vyjde na 110 milionů. Hotová by měla být za rok. Z rozpočtu s deficitem bezmála 400 milionů pak chce město třeba také zasíťovat a spojit s městem pozemky, na kterých bude pečovatelské centrum nebo nové byty.

Města plánují schodky, ale hospodaří vyrovnaně či přebytkově

Se schodkem počítá v příštím roce většina krajských měst. Největší schodek má Brno, skoro čtyři a půl miliardy. Praha, Ostrava a Plzeň mají schodek přibližně 2,7 miliardy, skoro miliardový deficit schválili zastupitelé Ústí nad Labem a Liberce. Naopak Pardubice počítají s vyrovnaným hospodařením.

Deficitní rozpočty plánují i menší statutární města. Kladno chce svoje příjmy přesáhnout skoro o miliardu a půl. Schodky přes čtyři sta milionů už odhlasovali zastupitelé v Mostě a Opavě.

Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice mnohdy peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Třeba na letošek si navrhly schodky v celkové výši skoro sto miliard. Na konci října ale byly jejich zůstatky kladné, skoro devatenáct miliard. Při odečtení dat z Prahy se pak většina obcí pohybuje blízko hranice vyrovnaného hospodaření.

Kritika ministerstva financí

Rozpočty měst dlouhodobě kritizuje ministerstvo financí. Úřad poukazuje na to, že starostové často počítají s nereálnými, příliš vysokými investičními výdaji. Ve výsledku tak samosprávám na účtech zbývají nevyužité peníze.

„Problém je v tom, že se podstřelují daňové příjmy z rozpočtového určení daní a dále jsou špatně v některých případech rozpočtovány investice, kdy obce ale i kraje do rozpočtu zařazují plnou výši víceletých projektů, aniž by byla reálná šance na jejich čerpání,“ komentuje příčiny přebytků ředitel odboru financování územních rozpočtů na ministerstvu Miroslav Matej.

„Rozpočty navržené na příští rok jsou takové opatrnější. Z té příjmové stránky – uvidíme, co bude dělat ekonomika. Z té výdajové jsou napnuté na maximum, mnohdy se zapojují i naspořené peníze z minulých období,“ uvedla výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Do plánování obcí promlouvají také místní volby, které se konají právě příští rok. Radnice budou chtít dokončit dosud chystané projekty. Resort financí očekává, že hospodaření samospráv přesto skončí za rok s vysokými přebytky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 6 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 23 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...