Křídla, motor, trup. Stíhací i dopravní. Letecké muzeum Kbely startuje sezonu s hangárem plným novinek

Šéf Leteckého muzea Kbely Miroslav Khol odemyká dveře a rozsvítí v potemnělém hangáru. Světlo začíná jen pozvolna ukrajovat z tmavých stínů a do nosu hned proniká specifická kombinace vůní dřeva, barvy, oleje. A pak už se objevují jasnější obrysy – trup, křídla a vrtule – letoun Bohemia B5. Vůbec první letadlo postavené v Československu už v roce 1919 a zároveň jedna z letošních novinek muzea. To už v sobotu zahajuje sezonu. A představí toho mnohem víc.

„Bohemia B5, 27. dubna to bylo přesně sto let od prvního vzletu tohoto stroje,“ ukazuje šéf kbelského muzea Miroslav Khol. V expozicích jsou ale ještě další nová letadla. „Třeba sovětský bitevní letoun Suchoj Su-25K, který je po rekonstrukci a vystavený v areálu Staré Aerovky, naproti hlavnímu areálu kbelského muzea. Nebo tady máme maketu německé létající pumy V-1,“ vyjmenovává.

Hala stíhacích bombardérů ve Staré Aerovce má navíc v letošním roce nové uspořádání a k vidění je celkem sedm strojů: vedle Suchoje Su-25 jsou to taktický bombardér Suchoj Su-7 nebo stíhací bombardér Suchoj Su-22. A dále stroje MiG-15, MiG-21, MiG-23 a také Aero C-3A (Siebel Si 204D).

Zatímco zmíněná Bohemia B5 patří mezi nejstarší exponáty, z nových zajímavostí šéf muzea vypichuje další unikátní dvojici – nadzvukové vojenské letouny, které nově stojí bok po boku. Konkrétně sovětský stíhací letoun MiG-29, což bylo, jak zmiňuje vedoucí muzea, nejmodernější letadlo ve výzbroji Československé lidové armády a sloužilo v Česku až do roku 1994. A zrestaurovaný stíhací britský stroj Phantom. „Typ MiG-29 doprovázel vystaveného Phantoma při jeho příletu v roce 1992,“ dodává šéf muzea.

McDonell Douglas Phantom II (ve verzi FGR Mk.2) je koneckonců známý americký krasavec, který jen svou svítivě modrou barvou přitahuje pozornost. Patřil britskému letectvu a sloužil v Německu. Stojí v největším kbelském hangáru číslo 40. 

 K vidění je nově ale i legendární americká Dakota DC-3 v původní vojenské kamufláži.

„To je stroj, který znamenal přelom v letecké dopravě, protože to bylo letadlo, které odpovídá dnešnímu standardu dopravních letadel, tedy v tom pojetí letecké dopravy, jak jí známe dnes. A během druhé světové války to byl tahoun na všech válčištích, spojenci ho využívali jak k výsadkům, tak k přepravě vojáků i materiálu,“ vysvětluje vedoucí muzea Khol.

Po válce pak tato letadla z válečných přebytků šla do služby u většiny leteckých společností světa. „A samozřejmě sloužila také v armádách téměř všech států, kde létala až do 60. let. Přitom speciální útvar amerického letectva používal tento typ letounu až do roku 2008,“ dodává.

K vidění je teď zhruba sto padesát letadel

Vystaveno je teď zhruba sto padesát strojů, tedy necelá polovina všech letadel, které má muzeum ve sbírkách. Exponáty se do nich dostávají několika způsoby. Jednak je to podle Khola převod letadel vyřazených z výzbroje české armády, jednak muzeum spolupracuje s různými institucemi i soukromými sběrateli.

„Některé typy letadel jsou duplicitní a ty v expozicích obměňujeme tak, aby lidé viděli i to, co normálně k vidění není. A některé tyto stroje pak zase slouží k výměně s jinými zájemci o letecké exponáty,“ vysvětluje.

Vystavená letadla, která se datují od počátku republiky až do nedávné minulosti, jsou doplněná dalšími předměty, které sloužily pro obsluhu letadel, třeba automobily, které se používaly na letištích – tyto stroje pak pochází z Vojenského technického muzea v Lešanech. 

A některé letouny, zejména pro jejich větší rozměry, stojí místo v hangárech pod širým nebem. Kromě těch dopravních nebo transportních i vrtulníky. Jsou tady ukázky strojů významných typů západní konstrukce, které se tak dají srovnat s technikou používanou českým letectvem. Dopravní letadla mají navíc letos novou plochu, na prostoru poblíž vstupní brány, kdy na jedné straně jsou hangáry s historickými letadly z let 1918–1925 a z druhé světové války, a na straně druhé hangár s cvičnými proudovými letouny.

K prohlédnutí je třeba dopravní letadlo Il-18, dále dvě letadla Avia Av-14 / Iljušin Il-14, letoun An-24 nebo už zmíněná legendární americká „Dakota“.

Letadla a další předměty do fondu leteckého materiálu přicházejí průběžně, počty se každou sezonu liší. Ovšem stav, v jakém je muzeum v současnosti, nepovažuje jeho šéf za definitivní – rozšiřuje se podle něho tak, aby návštěvníci pokaždé viděli něco nového.

Depozitáře by se časem měly proměnit na další výstavní plochy

Místa je podle něho stále dost. Velký potenciál má zmíněný areál Staré Aerovky, kde jsou další hangáry, které v současné době slouží jako depozitáře. Do budoucna se s nimi však počítá jako s další výstavní plochou.

Krytá plocha hangárů leteckého muzea ve Kbelích včetně areálu Staré Aerovky zatím zabírá zhruba sedm tisíc metrů čtverečních, ta venkovní pak přes dvacet tisíc.

Zvláštností letecké sbírky je i to, že obsahuje několik letadel a kluzáků, které jsou letuschopné, konkrétně dvouplošník Aero C-104S, aerotaxi L-200 Morava, Zlíny Z-126 a akrobatický Z-226. Lze je spatřit i v akci, například právě při zahájení sezony v Leteckém muzeu nebo během Tankového dne ve Vojenském technickém muzeu Lešany. 

Otevřeno je sezonně zhruba od května do října, denně 10–18 hodin. Letecké muzeum ve Kbelích bude také i letos součástí programu pražské muzejní noci 8. června, kdy bude otevřeno až do jedné ráno.

„Snažíme se vždy připravit pestrý program pro velké i malé a ukázat to, co normálně vidět možné není. Bývají zpřístupněné kabiny vybraných letadel, tak aby lidé mohli nahlédnout do kokpitu,“ přibližuje Khol.

Muzeum během sezony navštíví denně až osm set návštěvníků a vstup je zdarma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...