Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
„Pokaždé, když dojde k takovému narušení, objevují se prognózy, že je to konec globalizace,“ řekl Steven A. Altman ze Stern School of Business při New York University. „Takový narativ se ovšem rozchází s realitou,“ dodal.
Deník The New York Times nabízí srovnání s vývojem světového obchodu během pandemie covidu-19, kdy společnosti začaly více dbát na odolnost dodavatelských řetězců. Například firma Walmart a další přesunuly výrobu z Asie do Mexika, čímž zkrátily vzdálenost mezi továrnami a zákazníky a omezily svou zranitelnost vůči rizikům globálního obchodu.
Podle zprávy, kterou připravil Altman, se zdá, že se tento trend zase obrací. V letech 2020 až 2023 se podíl amerického dovozu z Mexika a Kanady zvýšil z 26 procent na 29 procent. Během prvních devíti měsíců roku 2025 však klesl na 27 procent. Jak pandemie pomalu mizí z paměti, tak se mezinárodní společnosti začaly vracet k hledání nejlevnějších dodavatelů zboží, ať už se nacházejí kdekoli.
„Že do Mladé Boleslavi dojede přesně na vteřinu součástka až z Japonska a že se to přes globální obchod načasuje právě na tu minutu, aby se ušetřilo za skladovací prostory, tak to všechno vrcholilo před covidem,“ míní ekonom Petr Bartoň. „Každá taková krize vede k částečnému návratu k původním modelům,“ sdělil. Kromě té covidové a hormuzské zmínil i americká cla, která před rokem oznámil prezident USA Donald Trump.
Americký nejvyšší soud koncem února rozhodl, že Trump jejich uvalením porušil své pravomoci. Podle Bartoně však budou mít další šéfové Bílého domu k dispozici precedent pro prosazování podobné politiky, která by znovu narušila „mezinárodní dělbu práce“.
Nadnárodní společnosti i samy státy se proto podle ekonoma budou na takové situace připravovat. „Bude to samozřejmě nákladné, protože se tady dubluje kapacita,“ sdělil. „Zároveň si nemyslím, že by to mělo zásadním způsobem omezit nebo ukončit globalizaci, protože vyrábět zboží tam, kde je to levnější, je základem úspěchu civilizace,“ dodal.
Energetika, AI, zdravotnictví či hnojiva
Současná krize nejvíce dopadá na energetiku. Došlo k „největšímu narušení dodávek v historii světového ropného trhu“, uvedla v polovině března Mezinárodní energetická agentura (IEA).
Vyšší ceny ropy vedou ke zdražení pohonných hmot pro nákladní automobily, nákladní lodě a letadla, což zvyšuje náklady na přepravu nákladu. Vyšší výdaje za paliva také znamenají, že domácnostem zbývá méně peněz na nezbytné nákupy, zábavu a volný čas, což brzdí hospodářský růst.
Kromě plynu a ropy se kvůli zablokování Hormuzského průlivu nedostane k odběratelům ani helium, které se získává při těžbě a očištění zemního plynu. Následně se daný prvek používá při výrobě čipů, které by se mohly stát nedostatkovým zbožím.
„Existují určité alternativy pro levné, jednoduché čipy, které je možné chladit dusíkem. V nejlepších a nejvýkonnějších čipech, o které je největší zájem, protože na nich spočívá umělá inteligence, je helium v podstatě nenahraditelné,“ vysvětlil Bartoň. Podle něj ovšem běžný člověk případné zpomalení ve vývoji AI nezaznamená.
Nedostatek helia ve svém důsledku ovšem může pocítit ve zdravotnictví, míní ekonom. „Helium se používá ve špičkových diagnostických zařízeních,“ upozornil. Dodal, že když tyto přístroje zdraží nebo jich nebude k dostání tolik jako doposud, mohou chybět při odhalení potenciálních zdravotních komplikací. Což ve svém důsledku může stát i lidské životy.
Perský záliv je také důležitým zdrojem močoviny, nejrozšířenější formy dusíkatých hnojiv. K její výrobě je zapotřebí amoniak, který se vyrábí ze zemního plynu. Dokud budou produkce a vývoz této suroviny omezeny, bude omezena i schopnost vyrábět hnojiva. V průběhu března již ceny močoviny výrazně vzrostly.
Pokud zemědělci omezí používání hnojiv, mohlo by to snížit úrodu, což by vedlo k poklesu nabídky potravin a nárůstu cen. V zemích subsaharské Afriky a jižní Asie, které jsou již nyní ohrožené nedostatkem potravin, by to mohlo vést k široké podvýživě obyvatelstva.
