Firmy se připravují na možnou další vlnu pandemie. Testy mají ještě z jara

Firmy se chystají na případnou další vlnu pandemie. Všechny, které Česká televize oslovila, jsou připraveny začít okamžitě znovu testovat. Česká pošta uvažuje i o využití PCR testů. Některé s testováním vůbec nepřestaly, například ŠKODA AUTO. Společnost OKD se k testování s měsíční pauzou už opět vrátila. Proočkovanost se na pracovištích oslovených firem pohybuje mezi čtyřiceti a sedmdesáti procenty.

Česká pošta má testovací sady ještě z jara. „Testování jsme zrušili, ale jsme připraveni se k němu v případě nařízení vrátit. Z předchozího období máme stále nějaké antigenní testy, takže masivní zásobování neprobíhá. Pokud se ukáže, že to je potřeba, testy nakoupíme. Je otázka, zda se nakonec případně nepřikloníme k PCR testům,“ shrnuje stav mluvčí Matyáš Vitík.

Podobně je na tom také ORLEN Unipetrol. „S ohledem na zhoršující se epidemiologickou situaci jsme připraveni rychle aktivovat opatření, která jsme měli zavedena během minulých pandemických vln,“ sděluje na dotaz ČT mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl, „v případě potřeby jsme připraveni přistoupit k opětovnému testování zaměstnanců.“

Společnost Bidfood z vlastní iniciativy k testování přistoupit nechce. „Z 11 tisíc testů bylo pozitivních záchytů jen pět,“ vysvětluje mluvčí Bidfoodu Alena Šteffelová. V případě nařízení jsou ale připraveni testování okamžitě spustit.

Rostoucí zájem o antigenní testování ve firmách zaznamenala i společnost Renturi, která pro firmy zajišťuje lékařské služby včetně testování. „V průběhu prvních červnových týdnů jsme sice zaznamenali mírný pokles v počtech testovaných, to však bylo způsobeno především zrušením vládního nařízení o povinném testování. Po pár týdnech však valná většina našich klientů doznala, že je bezpečnější své zaměstnance pravidelně testovat,“ popisuje výkonná ředitelka společnosti Kateřina Piwková. Dodává, že poptávku prozatím jsou schopni pokrýt.

O možném návratu plošného testování při zhoršení epidemické situace informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) už minulý týden. Některé firmy už ale testují své zaměstnance i teď, když to není povinné. Mezi nimi například ŠKODA AUTO, která má v České republice 35 tisíc zaměstnanců. „Proces plošného samotestování na pracovišti zůstává ve ŠKODA AUTO beze změny dle stávajících pravidel i po 1. červenci 2021 – zaměstnanci provádějí pravidelně nejpozději po sedmi kalendářních dnech antigenní test na pracovišti,“ potvrzuje mluvčí ŠKODA AUTO Martina Gillichová. Od 26. července se po čtyřtýdenním přerušení znovu pravidelně testují také zaměstnanci OKD.

Testování se v těchto firmách týká pouze zaměstnanců s neukončeným očkováním. V OKD mají naočkováno asi sedmdesát procent pracovníků, v Bidfoodu se v různých pobočkách pohybuje aktuální proočkovanost mezi čtyřiceti a šedesáti procenty, ORLEN Unipetrol má v kritické infrastruktuře naočkovaných 68 procent personálu.

Respirátory a dezinfekce plní sklady

„Snažíme se předcházet potížím a na základě zkušeností z počátku pandemie si držíme na skladech dostatečnou zásobu ochranných pomůcek,“ říká mluvčí Bidfoodu Alena Šteffelová. Naskladněných mají podle jejích slov 10 tisíc kusů FFP2 respirátorů, dezinfekční prostředky a ochranné pomůcky typu rukavice, štíty a pláště a tisíc antigenních testů.

Zásobu respirátorů má také OKD. „Máme průběžně naskladněno asi 200 tisíc respirátorů, musíme je mít neustále i pro důlní zaměstnance,“ sděluje mluvčí OKD Naďa Chattová.

Stejně jako v ostatních oslovených firmách, i zde stále platí další opatření. Pokračují v dezinfikování společných prostor, pozemní zaměstnanci musí nosit respirátor. „Zaměstnanci od nás respirátory fasují,“ uvádí Chattová z OKD. Ve vnitřních prostorách musí respirátor nosit také pracovníci ORLEN Unipetrol a České pošty. „Respirátory nosíme my a vyžadujeme to také po našich zákaznících,“ zdůrazňuje mluvčí Vitík z České pošty.

Bidfood po svých zaměstnancích vyžaduje nosit respirátor pouze při kontaktu s externími zaměstnanci nebo odběrateli. „Denně také měříme tělesnou teplotu všem pracovníkům při vstupu na pracoviště,“ popisuje Šteffelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 12 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026
Načítání...