Evropské akcie posílily, zpevnily i burzy v Asii

Nahrávám video

Evropské akcie v úterý posílily, smazaly však pouze část ztrát z posledních dnů. Na trhu stále přetrvávají obavy z důsledků cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si v úterý připsal 2,72 procenta a obchodování zakončil na 486,91 bodu. V pondělí přitom uzavřel na nejnižší úrovni za čtrnáct měsíců. Od středy minulého týdne do pondělí odepsal zhruba dvanáct procent. Od maxima, na kterém byl 3. března, index do pondělí klesl o 17,9 procenta.

Spojené státy začaly minulý týden vybírat pětadvacetiprocentní clo u dovozu automobilů a pak i plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého dovozu do USA. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zároveň oznámila, že od středy tohoto týdne začne vybírat cla, která se u každé země liší a například u zemí Evropské unie činí dvacet procent.

Na trzích panují obavy, že obchodní válka povede k hospodářské recesi. Vedle cen akcií v minulých dnech oslabovaly i ceny komodit, jako je například ropa. Globální recese by totiž celkově snížila obchodní aktivitu, a tím i poptávku po surovinách.

Nahrávám video

Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se v úterý vrátil nad hranici dvaceti tisíc bodů poté, co se v pondělí ráno propadl až pod 18 500. Index si nyní připsal 2,48 procenta a uzavřel na 20 280,26 bodu.

Index pařížské burzy CAC 40 stoupl o dvě a půl procenta na 7100, 42 bodu, index londýnské burzy FTSE 100 pak vykázal růst o 2,71 procenta na 7 910, 53 bodu. Index milánské burzy FTSE MIB přidal 2,44 procenta na 33 657,05 bodu.

I pražská burza v úterý po čtyřech poklesech v řadě obrátila k růstu. Index PX posílil o 3,76 procenta na 1974,19 bodu. Vzestup zaznamenaly všechny hlavní tituly. Největší denní vzestup vykázaly akcie Kofoly (7,97 procenta), Komerční banky (5,77 %) či Colt.cz (4,92 %).

Odvetná cla

Evropská komise v pondělí uvedla, že pokud se nebude schopna s americkou administrativou dohodnout na odstranění cel, je připravena zavést odvetná pětadvacetiprocentní cla na dovoz některého zboží z USA. Na Unii už dopadají cla na dovoz aut a na dovoz oceli a hliníku do USA. Od středy by to mělo být i dvacetiprocentní clo u dalšího zboží.

Asijské trhy rovněž korigovaly ztráty z předchozích dnů, index tokijské burzy Nikkei 225 přidal 6,03 procenta na 33 012,58 bodu. Index Hang Seng, což je hlavní ukazatel vývoje cen akcií na burze v Hongkongu, těsně před koncem obchodování vykazoval růst o více než 1,5 procenta zhruba na 20 128 bodů. V pondělí odepsal přes třináct procent, a zaznamenal tak nejhlubší propad od roku 1997.

„Po významných propadech posledních dnů je nyní zřejmá uvolněná nálada, nicméně netroufnu si říci, že to nejhorší máme za sebou,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Vyjednávání mezi EU, Čínou a dalšími s USA bude rozhodujícím faktorem, který bude podle něj i nadále ovlivňovat vývoj na akciových trzích. Vliv budou mít rovněž makroekonomická data, která budou v USA zveřejněna, například inflace za uplynulý měsíc, doplnil Cverna.

„Spojuje se nám tu několik negativních faktorů. Jedním z nich je probíhající celní válka mezi USA a zbytkem světa, dalším negativním faktorem, který do toho může vstoupit, je spekulace o možné recesi ve Spojených státech,“ podotkl mluvčí pražské burzy Jiří Kovařík. Pokud by se USA propadly do recese, pravděpodobně by se tento stav propsal i na ostatní trhy, upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 11 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...