Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.

Všechny tři hlavní americké akciové indexy vzrostly ihned po rozhodnutí nejvyššího soudu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si v pátek připsal 0,47 procenta a uzavřel na 49 625,97 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,69 procenta na 6909,51 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,9 procenta na 22 886,07 bodu.

Evropský index STOXX 600 po rozhodnutí dále posílil, zatímco ceny zlata ihned po rozhodnutí klesly z denních maxim.

„Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota. Takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál,“ uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger. Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům.

Trump označil rozhodnutí nejvyššího soudu o jeho rozsáhlých clech během setkání s asi dvaceti guvernéry jednotlivých států za „hanbu“, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí. Dodal, že má „záložní plán“, jak cla prosadit. Bílý dům na žádost agentury AP o komentář zatím nereagoval.

Když se Trump o rozhodnutí dozvěděl, byl podle Reuters „viditelně frustrovaný“ a prý řekl, že bude muset „udělat něco se soudy“. Později večer na tiskové konferenci oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla podle obchodního zákona z roku 1974.

Reakce ze zahraničí

„Bereme na vědomí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA a pečlivě jej analyzujeme. Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou administrativou, abychom měli jasno ohledně kroků, které hodlá podniknout v reakci na toto rozhodnutí,“ uvedl mluvčí EK v pátek odpoledne.

„Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení,“ dodal také.

Velká Británie očekává, že její „privilegované“ obchodní postavení vůči Spojeným státům bude pokračovat i po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, sdělila dle Reuters v pátek tamní vláda. „Spojené království má (s USA) nejnižší vzájemná cla na světě,“ podotkl mluvčí britské vlády v prohlášení.

„Budeme spolupracovat s (americkou) administrativou, abychom pochopili, jak se toto rozhodnutí projeví na clech pro Spojené království a zbytek světa,“ doplnili představitelé vlády.

Berlín se dle vyjádření mluvčího vlády seznámil s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA. „Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou vládou, abychom získali jasné informace o dalších krocích, které je třeba podniknout k zajištění stability a předvídatelnosti obchodních vztahů,“ doplnil. Německé i další evropské obchodní organizace v souvislosti s aktuálním rozsudkem varovaly před přetrvávající nejistotou.

Švýcarská Spolková rada vzkázala, že bere rozhodnutí Nejvyššího soudu USA na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Nyní bude sledovat další vývoj a dopady rozsudku, informovala agentura Reuters.

Kanadský ministr financí Dominic LeBlanc uvedl, že rozhodnutí nejvyššího soudu dále podporuje postoj Kanady, že jsou cla uvalená Spojenými státy neoprávněná.

Dopad na trhy

Na devizovém trhu americký dolar po rozhodnutí nejvyššího soudu o clech mírně oslaboval. Přišel tak o předchozí zisky, za kterými stály překvapivě vysoké údaje o inflaci v USA. Kolem 22:30 SEČ si euro vůči dolaru připisovalo zhruba 0,2 procenta a pohybovalo se v blízkosti 1,1790 dolaru.

Podle ekonoma Petra Bartoně se nedá čekat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA bude mít na akciové trhy ve střednědobém horizontu příliš velký dopad, protože prý je do jejich výše (cen akcií) již nyní „vceněno“ očekávání, že soud o zrušení cel rozhodne. „Pokud ten pohyb velký bude, tak spíše krátkodobě,“ prohlásil pro ČT.

Nahrávám video

Naopak velký dopad to zřejmě bude mít na ekonomiku USA. „Pro americké firmy to je dobrá zpráva,“ míní Bartoň. „Byly to právě ony, které musely to clo platit,“ zdůraznil a dodal, že nadále ho platit muset nebudou a navíc by měly dostat své peníze na již vybraných clech zpátky. Tím, zda a jak by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům, se však v pátek Nejvyšší soud USA dle dostupných informací nezabýval.

Trump na večerní tiskové konferenci sdělil, že není jasné, zda a kdy dojde k vrácení zaplaceného cla. Dodal, že soudní spory v této věci by mohly trvat roky.

Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a z těch soudem nyní označených za nelegální bylo vybráno již přes 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny.

Páteční rozhodnutí zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle portálu BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak dle AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takový proces bude zřejmě pomalejší a komplikovanější, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...