Elektromobilem na jih k moři je ideální jet přes Rakousko

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

Na rozdíl od řidičů běžných aut s benzinovými nebo naftovými motory budou muset majitelé elektromobilů při cestě k moři daleko více plánovat. „Doporučuji se při cestách na jih vyhnout Maďarsku a Slovensku, kde není nabíjecích stanic uspokojivé množství. Naopak cesta přes Rakousko nebo Itálii se po této stránce jeví mnohem lépe. V Rakousku mohou navíc elektromobily v některých ekologických (emisních) zónách jezdit až 130 kilometrů za hodinu, což běžně není možné,“ řekl automobilový publicista Petr Vomáčka.

I přesto je ale podle Vomáčky výhodné nabít auto ještě v tuzemsku. „Vyplatí se nabít elektromobil na poslední nabíječce v Česku, kde jsou ceny obecně příznivější. Například ceny u supernabíječek se u nás pohybují mezi dvanácti až třinácti korun za kilowatthodinu, což je o asi čtyři koruny levnější než v Rakousku. Řidiči mohou rovněž využít aplikaci PlugShare. Ta disponuje různými druhy nabíječek, zahrnuje užitečné odkazy (…) a může upozornit ostatní řidiče na nefunkční nabíječky, které potkají v průběhu svých cest,“ doplnil Vomáčka.

„Při cestě do Chorvatska je také velký rozdíl v tom, zda se jede elektromobilem na sever nebo na jih země. Cestu na sever zvládne běžný elektromobil na tři nebo čtyři nabití, zatímco na jih až na pět,“ dodal Vomáčka. „Za předpokladu, že se dotyčná osoba potřebuje dostat elektromobilem do Chorvatska, doporučuji z hlediska záchytných bodů pro dobíjení zvolit klasickou trasu. Ta vede z Česka přes Rakousko až do Štýrského Hradce (Grazu) a odtud pak přes slovinský Maribor do Záhřebu. Nabíjecí stanice jsou po cestě téměř všude,“ dodává mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Stejně tak podle něj může být užitečné zjistit si od konkrétního ubytovatele, zda vlastní příslušný kabel potřebný pro nabíjení. Cena elektřiny je totiž například v Chorvatsku zastropovaná a do poloviny července by měla platit původní cena. Řidiči tak mohou po domluvě s ubytovateli pohodlně nabíjet elektromobil přímo v místě ubytování. Díky zastropování může být totiž cena nižší než na otevřeném trhu. Ubytovatel má nicméně možnost účtovat si za tuto službu poplatek.

Nejkratší cesta nemusí být nejvhodnější

Při cestě směrem dále na Balkán se pak nedoporučuje volit nejkratší trasu, ale rozhodovat se podle toho, která země má obecně vyvinutější elektromobilitu. „Černá Hora nebo Makedonie nejsou v tomto ohledu určitě na špici. Cesta přes Maďarsko a Srbsko by měla být tedy spolehlivější. Je určitě vhodné zařídit si dobrou asistenční službu pro případ nenadálých problémů, která osobní elektromobil případně odveze převozním boxem k nejbližší čerpací stanici,“ nastínil Sirota.

Řidiči naopak směřující na sever k Baltskému moři tolik plánovat nemusí. Aplikace PlugShare ukazuje, že po cestě k Baltu zejména přes Německo je dobíjecích stanic dostatek. Země jich má už několik desítek tisíc. V Polsku je vedle toho nabíjecích stanic jen přes dvanáct set. „Polsko se snaží elektromobilitu řešit dlouhodobě. I přes nižší počet nabíjecích stanic komplikace s dojezdem nehrozí,“ uzavřel Vomáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 8 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 18 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.