Elektromobilem na jih k moři je ideální jet přes Rakousko

Při cestě elektroautem na dovolenou k moři přes Maďarsko nebo Slovensko se mohou řidiči potýkat s nedostatkem dobíjecích stanic. Vyplývá to z mapy aplikace PlugShare. Lepší trasou proto může být cesta přes Rakousko nebo Itálii. Centrum dopravního výzkumu uvádí, že v Česku zatím jezdí přes dvacet tisíc elektromobilů.

Na rozdíl od řidičů běžných aut s benzinovými nebo naftovými motory budou muset majitelé elektromobilů při cestě k moři daleko více plánovat. „Doporučuji se při cestách na jih vyhnout Maďarsku a Slovensku, kde není nabíjecích stanic uspokojivé množství. Naopak cesta přes Rakousko nebo Itálii se po této stránce jeví mnohem lépe. V Rakousku mohou navíc elektromobily v některých ekologických (emisních) zónách jezdit až 130 kilometrů za hodinu, což běžně není možné,“ řekl automobilový publicista Petr Vomáčka.

I přesto je ale podle Vomáčky výhodné nabít auto ještě v tuzemsku. „Vyplatí se nabít elektromobil na poslední nabíječce v Česku, kde jsou ceny obecně příznivější. Například ceny u supernabíječek se u nás pohybují mezi dvanácti až třinácti korun za kilowatthodinu, což je o asi čtyři koruny levnější než v Rakousku. Řidiči mohou rovněž využít aplikaci PlugShare. Ta disponuje různými druhy nabíječek, zahrnuje užitečné odkazy (…) a může upozornit ostatní řidiče na nefunkční nabíječky, které potkají v průběhu svých cest,“ doplnil Vomáčka.

„Při cestě do Chorvatska je také velký rozdíl v tom, zda se jede elektromobilem na sever nebo na jih země. Cestu na sever zvládne běžný elektromobil na tři nebo čtyři nabití, zatímco na jih až na pět,“ dodal Vomáčka. „Za předpokladu, že se dotyčná osoba potřebuje dostat elektromobilem do Chorvatska, doporučuji z hlediska záchytných bodů pro dobíjení zvolit klasickou trasu. Ta vede z Česka přes Rakousko až do Štýrského Hradce (Grazu) a odtud pak přes slovinský Maribor do Záhřebu. Nabíjecí stanice jsou po cestě téměř všude,“ dodává mluvčí automotoklubu Igor Sirota.

Stejně tak podle něj může být užitečné zjistit si od konkrétního ubytovatele, zda vlastní příslušný kabel potřebný pro nabíjení. Cena elektřiny je totiž například v Chorvatsku zastropovaná a do poloviny července by měla platit původní cena. Řidiči tak mohou po domluvě s ubytovateli pohodlně nabíjet elektromobil přímo v místě ubytování. Díky zastropování může být totiž cena nižší než na otevřeném trhu. Ubytovatel má nicméně možnost účtovat si za tuto službu poplatek.

Nejkratší cesta nemusí být nejvhodnější

Při cestě směrem dále na Balkán se pak nedoporučuje volit nejkratší trasu, ale rozhodovat se podle toho, která země má obecně vyvinutější elektromobilitu. „Černá Hora nebo Makedonie nejsou v tomto ohledu určitě na špici. Cesta přes Maďarsko a Srbsko by měla být tedy spolehlivější. Je určitě vhodné zařídit si dobrou asistenční službu pro případ nenadálých problémů, která osobní elektromobil případně odveze převozním boxem k nejbližší čerpací stanici,“ nastínil Sirota.

Řidiči naopak směřující na sever k Baltskému moři tolik plánovat nemusí. Aplikace PlugShare ukazuje, že po cestě k Baltu zejména přes Německo je dobíjecích stanic dostatek. Země jich má už několik desítek tisíc. V Polsku je vedle toho nabíjecích stanic jen přes dvanáct set. „Polsko se snaží elektromobilitu řešit dlouhodobě. I přes nižší počet nabíjecích stanic komplikace s dojezdem nehrozí,“ uzavřel Vomáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 22 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 23 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...