Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.

Meziroční růst byl podpořen výhradně domácí poptávkou. „Zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní vývoj pozitivně ovlivnila především rostoucí tvorba hrubého kapitálu. Také v tomto případě mělo negativní vliv saldo zahraničního obchodu.

K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce přispěl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. „Vývoj hrubé přidané hodnoty v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnila většina odvětví služeb. Negativní vliv měl především průmysl,“ informoval ČSÚ.

Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila – meziročně byla vyšší o 0,7 procenta.

Nahrávám video

Analytici: Růst zaostal za očekáváním

„Aktuální data nelze hodnotit jinak než jako zklamání. Mezičtvrtletní tempo růstu bylo nejpomalejší od prvního čtvrtletí roku 2024, to meziroční pak od závěru stejného roku,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. „Letošní první kvartál byl navíc jen velmi omezeně ovlivněn válkou na Blízkém východě a s ní spojenými narušeními dodavatelských řetězců. Tyto faktory zřejmě silněji negativně promluví do nadcházejícího období, kdy budou tlumit spotřebitelské výdaje a ochotu firem realizovat investice,“ dodal.

„Domácí poptávka zůstává silná, problém je stále slabá zahraniční poptávka,“ hodnotí výsledky ekonomiky v prvním čtvrtletí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Na straně domácí poptávky je podle něj tahounem hlavně spotřeba domácností, kterou podporují růst mezd a nízká nezaměstnanost. „Potvrzuje se také očekávání, že se k tomu letos přidá i vyšší investiční aktivita firem,“ podotkl Marek.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že v dalších čtvrtletích se budou v české ekonomice silněji projevovat dopady konfliktu v Íránu. „Českou ekonomiku bude letos i nadále zatěžovat konflikt v Zálivu, který s sebou přináší vyšší ceny energií a, jak se zdá, i možnou zhoršenou dostupnost některých komodit. Pokud se situace v Zálivu brzy nevyřeší, bude velkým úspěchem dosáhnout alespoň dvouprocentního růstu,“ uvedl.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák varoval, že problém pro české hospodářství může představovat i vývoj v Evropě. „Oslabuje i vnější prostředí, a to primárně Německo, kde byl růst HDP pro letošek tamními ekonomickými instituty snížen výrazně pod jedno procento,“ upozornil.

Nahrávám video

Růst ekonomiky EU zpomalil na 0,1 procenta

Růst ekonomiky Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně upravených údajů zpomalil na 0,1 procenta z tempa 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, oznámil v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat.

Růst v eurozóně zpomalil stejně jako v celé EU také na 0,1 procenta z 0,2 procenta ve čtvrtém kvartálu. V meziročním srovnání růst ekonomiky EU zvolnil na 1,0 procenta z tempa 1,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí, růst eurozóny pak zpomalil na 0,8 procenta z 1,3 procenta.

Tyto předběžné bleskové odhady vývoje HDP vycházejí ze zdrojů dat, které jsou neúplné a mohou být ještě dál zpřesňovány.

Ze zemí, za které už jsou údaje dostupné, dosáhlo nejvyššího růstu Finsko, kde se hrubý domácí produkt mezičtvrtletně zvýšil o 0,9 procenta. Následuje Maďarsko, kde ekonomika vykázala růst o 0,8 procenta a Estonsko a Španělsko, kde ekonomika vykázala v obou případech růst o 0,6 procenta.

Naopak nejhůře si vedlo Irsko, jehož ekonomika klesla o dvě procenta. Záporné číslo vykázala také Litva (minus 0,4 procenta) a Švédsko (minus 0,2 procenta). Meziroční tempo růstu bylo kladné ve čtrnácti zemích a záporné v jedné zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...