Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici většinou očekávali nižší růst HDP.
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta meziroční růst HDP podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. „K mezičtvrtletnímu růstu přispěla i zahraniční poptávka,“ konstatoval Kermiet.
K meziročnímu i mezikvartálnímu růstu hrubé přidané hodnoty (HPH), což je výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, kladně přispělo zejména stavebnictví, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Podle statistiků se dařilo i ostatním službám.
Zaměstnanost ve sledovaném období podle ČSÚ mezičtvrtletně stagnovala, v porovnání s loňským třetím kvartálem se zvýšila o 0,9 procenta.
Ve druhém čtvrtletí česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 procenta, mezičtvrtletně byla vyšší o půl procenta.
Růst ekonomiky Evropské unie přitom ve třetím čtvrtletí mírně zrychlil, HDP vzrostl o 0,3 procenta. Růst tak zrychlil z tempa 0,2 procenta ve druhém čtvrtletí, uvedl ve čtvrtek v rychlém odhadu statistický úřad Eurostat.
Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta a překonala očekávání analytiků. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali, že HDP zemí používajících euro se zvýší o 0,1 procenta, což by bylo stejným tempem jako ve druhém čtvrtletí.
Za růstem stála dle analytiků zejména spotřeba domácností
„Mezikvartální růst příjemně překvapil. Jde o relativní úspěch české ekonomiky hlavně s ohledem na pokračující útlum v Německu a náběh dovozních cel v USA,“ řekl analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. Meziročně se růst HDP v Česku drží nad dvouprocentní hranicí třetí kvartál v řadě, což je podle něj nadprůměrné tempo nejen ve srovnání celé EU, ale i v regionu střední a východní Evropy.
„Meziroční růst HDP ve třetím čtvrtletí představuje nejsilnější dynamiku meziročního růstu od druhého čtvrtletí 2022,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z vyjádření Českého statistického úřadu usuzuje, že mezikvartální růst HDP táhla jak domácí poptávka včetně spotřeby domácností, tak i zahraniční poptávka. „Je zřejmé, že na Evropu zatím nemají cla ze strany USA viditelně ničivý dopad a náladu v ekonomice táhne nahoru vize vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.“
Pokud by se mezičtvrtletní růst udržel, posouval by Česko bezpečně do teritoria ekonomické konjunktury, upozornil analytik Investiky Vít Hradil. V rámci zemí EU se Česko bude zřejmě řadit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky. Pozitivně vnímá i strukturu růstu, který podle očekávání nadále stojí na obnovené chuti a schopnosti domácností utrácet. Za příjemné překvapení označil výkon zahraničního obchodu, který si navzdory těžkostem průmyslového sektoru drží slušnou kondici.
Míra nezaměstnanosti klesala
V České republice se v září snížila míra nezaměstnanosti. Ze srpnové hodnoty 3,1 procenta klesla na tři procenta, uvedl ve své čtvrteční zprávě statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost napříč Evropskou unií v září vykázalo právě Česko spolu s Maltou. Napříč Unií nezaměstnanost stagnovala.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v září zůstala na 4,5 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
