Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
Jurečka uvedl, že mu u této vlády zásadně vadí to, že vláda na rozvoj kapacit nemá ani korunu. „Do pěti let bude doba, kdy bude nejvyšší nárůst lidí, kteří budou poptávat sociální služby, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, terénní péče, denní stacionáře,“ uvedl s tím, že by za pět miliard korun, které bude stát státní rozpočet jednorázový příspěvek seniorům, bylo zhruba dva tisíce lůžek domovů pro seniory nebo rozvoj terénních služeb. „Ale aby bylo o ty lidi postaráno a kým postaráno, to ignorujete,“ uvedl Jurečka.
„Já mám pro municipality a pro kraje připraveny finanční prostředky v rozpočtu. (…) Bude to přes 30 miliard korun,“ reagoval Juchelka s tím, že v tuto chvíli se jedná o evropských penězích z let 2028–2034.
Jurečka oponoval, že tyto kapacity jsou potřeba v roce 2030, tedy za dva až tři roky, nikoliv, že se za pět let bude teprve projektovat. Juchelka zmínil, že se připravují na to, že budou financovat přípravu projektů tak, aby v roce 2028–34 byly připravené a půjdou z Národního plánu obnovy. „Investiční peníze tam nějaké jsou na to, abychom mohli podpořit i v rámci sociálních služeb zvyšování těchto kapacit,“ uvedl také Juchelka.
Bývalý premiér Jiří Rusnok, který byl dalším hostem pořadu, uvedl, že péče o seniory je ještě větší časovaná bomba než penze samotné. „Lidé se nakonec nějak těm důchodům přizpůsobí, nejsou hloupí a připravují se na to, že v budoucnu budou v důchodu a nebudou mít příjem, co měli a někteří více investují, pokud si to mohou dovolit,“ podotkl Rusnok.
Dodal, že „nějaká minimální důstojná úroveň důchodů pro naprostou většinu obyvatel bude zachována, i při té demografické změně“. „Ale poskytnout službu někomu, kdo opravdu se sám o sebe nemůže postarat, to vyžaduje mnohem více než jen peníze,“ uvedl Rusnok a dodal, že je potřeba se tím zabývat „s velkým předstihem“.
Juchelka v této souvislosti podotkl, že vláda mění zákon o sociálních službách, jehož hlavní teze by měly být v příštím roce. „Je to nejdůležitější reforma, protože to sociálně-zdravotní pomezí bude skutečně diametrálně dražší, než jsou samotné důchody, takže tam je potřeba připravit se především na terénní sociální služby,“ uvedl Juchelka a dodal, že nebudou kapacity na to, dávat všechny do pobytových služeb. „Tam zůstanou skutečně ty nejtěžší případy,“ uvedl s tím, že je potřeba se na to připravit i z hlediska legislativy.
„Proto by bylo rozumné, když víme, že to bude drahé, tak každá normální domácnost nebo firma, když něco takového ví, tak si vytváří rezervy do budoucna. A ne, že se teď rozjedeme a uděláme mejdan,“ reagoval Rusnok.
Jurečka podotkl, že během příštích patnácti let bude potřeba dvojnásobek kapacit sociálních a zdravotních služeb a už nyní kapacity nestačí a jsou dlouhé pořadníky. Problém je podle něj naléhavý a stát si nemůže dovolit čekat dva či tři roky.
Juchelka reagoval, že kapacity se staví. „Zapomínáte na důležitou entitu, což je soukromý sektor. (...) Musí se samozřejmě podporovat jednotlivé kraje v těch svých sítích. To vy jste vůbec neudělali. Vy jste nechali za roky 2025 a 2026 úplně stejnou dotaci na sociální služby,“ dodal Juchelka. Jurečka oponoval, že za čtyři roky to šlo z 21 miliard na 28 miliard a dodal, že příspěvek na péči vzrostl o sedm miliard.
Populistické gesto, řekl Rusnok k jednorázovému příspěvku
Rusnok se vyjádřil k již zmíněnému jednorázovému příspěvku dva tisíce korun, který chce vláda poslat příští rok důchodcům. Podle něj jde o populistické gesto. „Chápu to politicky, samozřejmě. Je to populistické gesto, oslovení svých voličů,“ řekl Rusnok.
S ohledem na plánovaný schodek státního rozpočtu 386 miliard korun na příští rok je podle něho nutné nevydávat peníze, kde to není nutné. „Situace českých důchodců není nijak dramatická, dokonce je mnohem lepší než třeba zaměstnaných nebo aktivních rodin s dětmi,“ soudí Rusnok. Poukazoval na to, že zatímco těmto skupinám v letech vyššího růstu cen reálné mzdy klesly, důchody se podle inflace valorizovaly.
„Pořád ti důchodci dodýchávají těch devět čtvrtletí poklesu reálných mezd, je třeba je v tuto chvíli sanovat,“ zdůvodňoval příspěvek Juchelka. Jde podle něho o klíčovou věc, když se důchody zvedají jen o inflaci a růst reálných mezd nehraje ve valorizačním mechanismu roli. Průměrný důchod vzroste příští rok o 304 korun měsíčně. Juchelka upozornil na to, že bez jednorázového příspěvku by penzisté v širší míře začali pobírat jinou dávku sociálního systému.
„Zachování kupní síly důchodců vůči spotřebnímu koši je garantováno,“ uvedl k tomu Jurečka, podle kterého je lepší adresná pomoc než plošné rozdávání.
Zastropování věku odchodu do důchodu
Juchelka v pořadu také zmínil, že chce v příštím roce zastropovat věk odchodu do důchodu pro náročné profese na 65 letech. Podle něj je ale stále nutné, aby lidé v práci dobrovolně zůstali co nejdéle. „V příštím roce s tím chci přijít, společně s náročnými profesemi, které v tuto chvíli probíráme i s odbory i se zaměstnavateli,“ uvedl.
„Ta první vlna změny je podmíněna tím, že více motivujeme pracující seniory a to tak, že bude připočteno přesně to, co si oni odpracovali ve svém seniorském věku,“ uvedl Juchelka. Zmínil, že Česko je jednou z nejprůmyslovějších zemí a je zde celá řada náročných profesí.
Podle Rusnoka argument, že je Česko průmyslovou zemí a lidé se „více nadřou“, není už pravdivý. „Zaměstnanost v průmyslu se dramaticky snížila. Mění se podmínky práce, bezpečnost a všechno ostatní. Zavádění vlastně zpátky těch takzvaných těžkých profesí, to je úplně obrat proti historii,“ poukázal Rusnok s tím, že jedním z výdobytků po listopadu 1989 bylo to, že se tyto „preferované kategorie“ zrušily. „Je to komplikované a nepatří to do prvního pilíře, pokud má někdo podnikání v těžkém oboru, tak má za to platit ten podnikatel,“ uvedl.
Jurečka zmínil, že on nastavil systém, který je v Česku 30 let. „Třicet let nám v Česku roste hranice věku odchodu do důchodu, dokonce výrazně rychleji než jsem navrhl já. (…) Já jsem nastavil mechanismus, kdy nám to roste o jeden měsíc a až pro ročníky narozené v roce 1986, dojdeme k hranici věku 67. Tedy po roce 2050,“ uvedl s tím, že změny, které udělal, znamenají konsolidaci zhruba přes dvě procenta HDP ve středně a dlouhodobém horizontu. Rozpočet se snížením hranice odchodu do důchodu podle něj není možné sestavit.
Pozvání do analytické části pořadu přijali předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová, publicistka a ekonomka Lenka Zlámalová, demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty UK a ekonom a poradce ministerstva práce Filip Pertold z IDEA CERGE-EI.
