Důchodová reforma mě naplňuje optimismem, říká Nerudová. Podle šéfa agentury STEM bude těžké zajistit finance

Nahrávám video

Novou vládu Petra Fialy (ODS), která ve čtvrtek získala ve sněmovně důvěru, čeká těžké období. Vypořádat se musí například s rostoucí inflací, cenami energií nebo zadlužením státu. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová tvrdí, že ušetřit peníze bude těžké. V programovém prohlášení ji ale těší snaha o přijetí důchodové reformy. I na to však bude třeba najít finance. Opatření, která by je zajistila, jsou podle sociologa, ředitele agentury STEM a člena MeSES Martina Buchtíka nepopulární, vládu podle něj čeká nelehký úkol.

Nerudová k programovému prohlášení vlády řekla, že u pětikoalice je logické, že některé body v programovém prohlášení jsou obecnějšího charakteru. „Musím říct, že minimálně část o důchodech mě naplňuje velkým optimismem v tom směru, že bychom konečně po třiceti letech snad mohli být svědky toho, že by mohla být přijata důchodová reforma,“ uvedla. 

Nerudovou však údajně zarazilo to, že se z programového prohlášení nedozvěděla nic o příjmové straně. „Je jasné, že vzhledem k tomu, jak vypadají veřejné finance, jak špatně bude velkému počtu domácností kvůli rostoucím cenám hypoték, elektrické energie a kvůli inflaci, stát bude muset vydávat na pomoc daleko více, než vydával. Z návrhu není patrné, kde na to nalezneme finanční prostředky,“ upozornila. 

Podle Buchtíka vláda nebude mít jednoduchou situaci. Česká veřejnost totiž podle něj nepodporuje opatření, která by peníze do rozpočtu přinesla, jako je zvýšování daní, nižší důchody nebo pozdější odchod do penze. „Pokud chcete vládnout tak, že vyhovíte všem, tak je to nemožné. Politika ale není o tom dělat jenom populární kroky,“ řekl. Míní také, že důchodová reforma zajímá hlavně lidi, kteří už v důchodu jsou. „Bude se ale dotýkat lidí, kterým je dnes třicet, čtyřicet nebo i dvacet let,“ dodal. 

Stačí šetřit na provozních výdajích státu?

Podle Nerudové bude velmi těžké stlačit deficit státního rozpočtu pod tři sta miliard korun, jak si dal za úkol premiér Petr Fiala (ODS). Tvrdí, že v provozních výdajích se dá seškrtat čtyřicet až šedesát miliard.

„Zbytek by skutečně bolel. Nicméně se ukazuje, že minulá vláda předkládala rozpočty, kde byly podhodnocené příjmy, a vždy tam existoval nějaký polštář. Existuje určitá pravděpodobnost, že i v tomto návrhu byly podhodnocené příjmy a že se osmdesát miliard najde,“ řekla. 

Zásadní věcí, kterou by se mělo ministerstvo financí zabývat, je podle Nerudové rozpočet na příští rok. „Bude klíčový, tam se skutečně bavíme o výrazné racionalizaci agend, které vykonává stát, bavíme se i o tom, že deficit by měl být výrazně nižší. Skutečně to nebude jednoduché,“ odhaduje. Dodala také, že se bude muset otevřít otázka daňové reformy, což ale nemusí znamenat zvyšování daní. 

„Zvyšování daní je vždy nepopulární, na tom je asi shoda napříč veřejností. Na zdanění nadnárodních korporací, velkých internetových firem asi shoda bude. Asi je i shoda na tom, aby nedocházelo k vyvádění daní do daňových rájů,“ reagoval Buchtík.

Nerudová nedokáže odhadnout, kolik by se mohlo ušetřit například na provozu jednotlivých ministerstev. Podle ní je nutné rozsáhlé zmapování agend a až poté je prý možné hovořit o proupouštění úředníků. „Škrtání od stolu nepovede ke kýženému výsledku,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 14 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 15 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...