Do obcí míří 13 miliard korun jako kompenzace za výpadky příjmů

Nahrávám video

Obce dostanou začátkem srpna peníze za výpadek daňových příjmů jako náhradu za koronavirové ztráty. České televizi to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Celkem má jít o 1250 korun na každého obyvatele. Vyšší částku schválili poslanci v rámci kompenzačního bonusu pro lidi pracující na dohody.

Například ve Zvoli ve Středočeském kraji tamní klub buduje nové hřiště s umělým povrchem. Na projekt získal čtyřmilionovou dotaci od ministerstva školství. Zbylou částku – 1,6 milionu korun – má přislíbenou od obce. Vedení Zvole také pořídilo pozemek na návsi, kde by měl vzniknout nový obecní úřad.

Starosta Miroslav Stoklasa spočítal, že obec přišla na daňových příjmech za květen a červen o 1,4 milionu korun. Peníze na hřiště plánuje Zvole uvolnit ještě letos, se stavbou úřadu začne oproti plánu až příští rok.

Ve Veltrusech na Mělnicku mají plánů na výstavbu hned několik. Například kulturní sál se zde má proměnit v moderní lékařské ordinace pro děti i dospělé. I zde ale počítají s tím, že od příštího roku budou muset s některými projekty počkat. Ty současné totiž platí převážně z úspor. Stejně jako ostatní obce teď čekají na příspěvek, který jim má výpadek kompenzovat.

„Mění se kompenzační bonus z 1200 na hlavu na 1250, takže abychom neposílali 1200 a pak padesát, tak počkáme na schválení Senátu a podpis prezidenta,“ vysvětluje Schillerová s tím, že považuje za reálné celý proces stihnout do začátku srpna.

„Je to výše, která byla kompromisem uzavřena, pro malé obce to neznamená nic, pro velké obce se mi to zdá až nadbytečné,“ konstatuje však předseda komunistů Vojtěch Filip.

Podle prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už měly peníze za obcemi doputovat. „Pevně věřím, že jim to pošlou v příštích dnech a že nebudou čekat až na srpen,“ komentuje. Na co nejrychlejší dodání prostředků apeluje i místopředseda koaliční ČSSD Ondřej Veselý: „Pokud je zájmem ministerstva financí a nás všech, aby se peníze otočily hlavně v ekonomice, to znamená podpořily místní podnikání, místní stavební ruch, tak čím dřív obce peníze dostanou, tím lépe.“

Celkem se mezi obce rozdělí ze státního rozpočtu přes 13 miliard korun, přičemž využít tyto peníze mohou podle svého uvážení.

Kraje nemusí mít peníze na autobusovou dopravu, zdůrazňuje Rakušan

Obdobně žádají náhradu za propad daňových příjmů i některé kraje – konkrétně částku 500 korun na člověka. Stejný návrh připravují také senátoři. V opačném případě v některých regionech hovoří o škrtech a stejné obavy má i část opozice. „Jedná se i o ty základní výdaje. Některé kraje se skutečně dostanou do problému, aby mohly například poptávat autobusovou dopravu,“ upozorňuje šéf STAN Vít Rakušan.

„Jestli někdo může nakopnout ekonomiku, tak jsou to právě kraje a obce, které mají připravené projekty,“ věří předseda Pirátů Ivan Bartoš a doplňuje, že stát nemůže velké projekty realizovat narychlo.

Správkyně státní kasy je ale proti jednorázovému příspěvku. Argumentuje tím, že kraje dostanou peníze mimo jiné na opravy silnic, sociální programy nebo odměny pro zdravotníky. „Myslím si, že díky kompenzačnímu bonusu dostávají mnohem víc, než znamenal výpadek,“ tvrdí Schillerová.

Zatímco některé kraje by příspěvek rády viděly, jejich asociace jako celek takový požadavek nemá a neplánuje ho ani zastřešovat.

Stavebnictví je v útlumu, nedostatek veřejných zakázek ohrozí hlavně malé firmy

Nižší rozpočty krajů a obcí kvůli koronavirové krizi se promítnou i do veřejných stavebních zakázek. Analytici očekávají jejich pokles o více než pětinu. Předloni přitom jejich objem přesahoval šedesát miliard korun.

Problematické by to mohlo být především pro malé stavební firmy. Právě ty se totiž o zakázky obcí a krajů ucházejí podle dat ministerstva průmyslu nejčastěji. V Česku jich momentálně působí skoro 180 tisíc, zaniknout by jich kvůli nedostatku práce mohla podle odhadů až třetina.

Obce by kvůli nedostatku prostředků mohly odkládat zejména opravy komunikací nebo plánované drobné výstavby a rekonstrukce. Stavebnictví zaznamenává v Česku útlum již nyní. V dubnu se meziročně propadlo o víc než čtyři a půl procenta, v květnu byl pokles ještě výraznější a sektor ztratil 7,6 procenta.

Největší propad zakázek by se měl projevit asi za rok, až doběhnou ty aktuální. Právě na toto období má nasmlouvanou práci třeba firma Stavby RUFA z jižní Moravy. Polovina ze zakázek je pro obce. „Tam děláme převážně rekonstrukce stávajících objektů nebo se hodně zaměřujeme na komunikace,“ líčí ředitel podniku Zdeněk Růžička. V případě výpadku veřejných zakázek by se firma musela více zaměřit na ty soukromé, jenže ani ty v tuto chvíli nejsou jisté.

„Pokud bude tato krize celorepublikově nebo celosvětově, tak i soukromí investoři nebudou mít dostatek peněz. Může nastat omezení výroby, staveb a propouštění zaměstnanců,“ míní Růžička. Podle analytiků by takový propad ve stavebním sektoru ohrozil práci desítek tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...