Do Liberty Ostrava chce její majitel investovat 19 miliard, peníze mají jít na modernizaci

Společnost GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty chce v příštích deseti letech do své huti Liberty Ostrava investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Součástí strategických investic bude především vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny, oznámila společnost Liberty Ostrava.

„Investicemi chceme podpořit Liberty Ostrava na cestě k postavení předního výrobce oceli ve střední Evropě a k uhlíkové neutralitě,“ uvedl podnikatel Gupta. Uhlíkové neutrality chce firma dosáhnout do roku 2030.

„Chceme investovat do nejmodernějších technologií výroby oceli a válcování, a zajistit tak ostravské huti dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost, aby mohla nabízet dobrou práci i dalším generacím v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Gupta.

Firma tím představuje strategický plán investic, který vypracovala po stodenní analýze. Do ní se pustila hned poté, co loni v červenci podnik s dalšími provozy v Evropě převzala od skupiny ArcelorMittal miliardáře Lakšmího Mittala.

„Příprava tohoto plánu nebyla jednoduchá, protože se potýkáme s jedním z nejtěžších období pro ocelářství v Evropě,“ uvedl generální ředitel Liberty Ostrava Pascal Genest. Evropský trh s ocelí se podle firmy stále zhoršuje, trpí snižující se poptávkou, zvyšujícími se levnými dovozy a rostoucími cenami emisních povolenek.

„Jsme ale připraveni Liberty Ostrava transformovat tak, abychom z ní vytvořili předního výrobce oceli s čistou výrobou a kvalitními produkty. Těším se na realizaci celého plánu, která nám umožní dodávat lepší výrobky a služby na náročný trh regionu,“ uvedl Genest.

Vzniknout má nová hybridní technologie pro výrobu oceli

Novou hybridní technologii pro výrobu oceli chce firma vybudovat v letech 2021–2024. „Umožní huti nejen využívat vyšší objem šrotu a snížit závislost na dovážených surovinách, ale také radikálně snížit vliv výroby na životní prostředí a získat větší flexibilitu spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece,“ uvedla firma.

Zásadní modernizace válcoven pak má zvýšit kvalitu vyrobené oceli a zlepšit péči o požadavky zákazníků. „Klíčem k dlouhodobé prosperitě Liberty Ostrava je připojení k síti velmi vysokého napětí, které umožní další snížení emisí CO2 díky většímu využití elektrické energie v huti. Liberty Ostrava chce postavit nezbytné připojení k této síti během následujících pěti let,“ uvedla firma. 

Huť od července fungovala zhruba půl roku v omezeném provozu, kdy část zaměstnanců byla doma se sníženou mzdou. Snížení výroby firma zdůvodnila mimo jiné vysokými cenami surovin a dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková řekla, že nyní už jsou všichni zaměstnanci v práci a omezení výroby skončilo.

Liberty Ostrava vyrábí ocel zejména pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává výrobky do více než 40 zemí. V roce 2018 vyrobil podnik ještě jako ArcelorMittal 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív.

Výrobní kapacita firmy je 3,6 milionu tun. I s dceřinými společnostmi má šest tisíc zaměstnanců. Huť patří do skupiny Liberty Steel Group, která je součástí globálního uskupení GFG Alliance patřícího rodině Sanjeeva Gupty. Po koupi firem od ArcelorMittalu se ze skupiny stal osmý největší výrobce oceli na světě mimo Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...