Do Liberty Ostrava chce její majitel investovat 19 miliard, peníze mají jít na modernizaci

Společnost GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty chce v příštích deseti letech do své huti Liberty Ostrava investovat 750 milionů eur (přibližně 19 miliard korun). Součástí strategických investic bude především vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny, oznámila společnost Liberty Ostrava.

„Investicemi chceme podpořit Liberty Ostrava na cestě k postavení předního výrobce oceli ve střední Evropě a k uhlíkové neutralitě,“ uvedl podnikatel Gupta. Uhlíkové neutrality chce firma dosáhnout do roku 2030.

„Chceme investovat do nejmodernějších technologií výroby oceli a válcování, a zajistit tak ostravské huti dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost, aby mohla nabízet dobrou práci i dalším generacím v Moravskoslezském kraji,“ uvedl Gupta.

Firma tím představuje strategický plán investic, který vypracovala po stodenní analýze. Do ní se pustila hned poté, co loni v červenci podnik s dalšími provozy v Evropě převzala od skupiny ArcelorMittal miliardáře Lakšmího Mittala.

„Příprava tohoto plánu nebyla jednoduchá, protože se potýkáme s jedním z nejtěžších období pro ocelářství v Evropě,“ uvedl generální ředitel Liberty Ostrava Pascal Genest. Evropský trh s ocelí se podle firmy stále zhoršuje, trpí snižující se poptávkou, zvyšujícími se levnými dovozy a rostoucími cenami emisních povolenek.

„Jsme ale připraveni Liberty Ostrava transformovat tak, abychom z ní vytvořili předního výrobce oceli s čistou výrobou a kvalitními produkty. Těším se na realizaci celého plánu, která nám umožní dodávat lepší výrobky a služby na náročný trh regionu,“ uvedl Genest.

Vzniknout má nová hybridní technologie pro výrobu oceli

Novou hybridní technologii pro výrobu oceli chce firma vybudovat v letech 2021–2024. „Umožní huti nejen využívat vyšší objem šrotu a snížit závislost na dovážených surovinách, ale také radikálně snížit vliv výroby na životní prostředí a získat větší flexibilitu spojením výroby oceli ze surového železa s technologií elektrické obloukové pece,“ uvedla firma.

Zásadní modernizace válcoven pak má zvýšit kvalitu vyrobené oceli a zlepšit péči o požadavky zákazníků. „Klíčem k dlouhodobé prosperitě Liberty Ostrava je připojení k síti velmi vysokého napětí, které umožní další snížení emisí CO2 díky většímu využití elektrické energie v huti. Liberty Ostrava chce postavit nezbytné připojení k této síti během následujících pěti let,“ uvedla firma. 

Huť od července fungovala zhruba půl roku v omezeném provozu, kdy část zaměstnanců byla doma se sníženou mzdou. Snížení výroby firma zdůvodnila mimo jiné vysokými cenami surovin a dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková řekla, že nyní už jsou všichni zaměstnanci v práci a omezení výroby skončilo.

Liberty Ostrava vyrábí ocel zejména pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl, je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává výrobky do více než 40 zemí. V roce 2018 vyrobil podnik ještě jako ArcelorMittal 2,2 milionu tun oceli a dosáhl čistého zisku 4,1 miliardy korun, o 946 milionů korun vyššího než o rok dřív.

Výrobní kapacita firmy je 3,6 milionu tun. I s dceřinými společnostmi má šest tisíc zaměstnanců. Huť patří do skupiny Liberty Steel Group, která je součástí globálního uskupení GFG Alliance patřícího rodině Sanjeeva Gupty. Po koupi firem od ArcelorMittalu se ze skupiny stal osmý největší výrobce oceli na světě mimo Čínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 18 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 20 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.